Argentinští a španělští ornitologové odchytili v přírodě 20 kondorů velkých (Vultur gryphus) a polovině z nich připevnili miniaturní vysílačky. Jde o první takto rozsáhlou akci se značkováním andských kondorů. Vědci k odchytu a připevnění vysílaček přistoupili proto, že kondor je velmi ohrožený druh. Projekt proto bude zkoumat hrozby, jimž tito až 15 kilogramů vážící ptáci musejí čelit. Po […]
Ti všímavější obyvatelé měst si možná již nejednou položili otázku, proč ve městech potkáváme stále stejné druhy ptáků. Ruský vědec Alexej Machalov a jeho kolegové přišli nedávno se zjištěním, že náklonnost jistých druhů ptáků k městskému prostoru souvisí s velikostí jejich mozku, jinými slovy s inteligencí. Machalov se svými kolegy prozkoumal stav ptáků ve dvanácti městech na území […]
Lepra čili malomocenství je bakteriální onemocnění, které si většina z nás spojuje spíše středověkem než s dneškem. V Americe má však lepra stále významného spojence. Je jím pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus), který obývá oblast od severu Jižní po jih Severní Ameriky. U těchto pásovců byl nedávno zjištěn kmen bakterie, který je prakticky identický s tím, který způsobuje lepru u […]
Podle Corsina Müllera z Vídeňské univerzity, který nedávno otestoval řadu psích plemen, to tak pravdě podobně je. Fenky porážely své psí kolegy přinejmenším v jedné věci: dokázaly ji jasněji uvědomit nečekané věci ve svém okolí. Vědci pro ně připravili následující experiment. Nejprve jim ukázali jim malý míček, který zakutáleli za plachu. Za plachou jej vyměnili za větší. […]
Výkyvy počasí i celkové rozsáhlejší klimatické změny jsme si zvykli svádět v první řadě na skleníkový efekt, způsobený zvýšenou exhalací skleníkových plynů. Vědci z newyorské Columbia University však nedávno přišli s modelem, v němž spíše než skleníkové plyny hraje hlavní roli ozonová díra. Podle Sarah Kangové, která je jednou ze spoluautorek studie otištěné nedávno v magazínu Science, přispívá ozonová díra […]
Přes sto jednotlivých vycházek, jejichž cílem je společně se zaposlouchat do melodií ptačích písniček a potěšit se z krásy jarní přírody, se v rámci akce České společnosti ornitologické Vítání ptačího zpěvu koná po celé České republice. Každý tak má možnost najít si termín i místo, které mu nejvíce vyhovuje. Kompletní seznam připravených vycházek lze nalézt na […]
Srážky částic v obřích urychlovačích si pro zjednodušení můžeme představit jako kuželkové či kulečníkové koule, které se proti sobě koulí s obrovskou rychlostí. Těmito „koulemi“ není nic jiného než větší částice, tzv. hadrony (například protony). Podle nich je ostatně pojmenován i Velký hadronový srážeč v CERNu, který v noci z 22. na 23. 4. oficiálně zlomil další z rekordů. Nový […]
Efektivní způsob, který by mohl v budoucnu výrazně promluvit do boje s malárií, přišel nedávno nikoliv z laboratoře chemiků či farmaceutů, ale z laboratoře genetických inženýrů. Genová terapie však nezasáhne ani finálního hostitele prvoka krevičky (r. Plasmodium), tedy člověka, ani parazita samotného. Cílem genové terapie má být její přenašeč, odborně řečeno vektor, tedy komár rodu Anopheles. Vědci se snaží […]
Vývojové proměny v rámci širších skupin živočichů jsou jedním z klasických a v průběhu let i dobře zdokumentovaných „důkazů“ pro platnost evoluční teorie. Jedním z takových skutečně učebnicových příkladů jsou i postupné proměny ve stavbě lebky. Například u dnešních i dávných plazů tvoří jisté kosti spodní čelist, zatímco u nás i u všech ostatních savců jsou původně tytéž kosti […]
Podle nového nálezu ze severozápadního Skotska se první organismy ocitly mimo domovské moře již o půl miliardy let dříve, než vědci dříve předpokládali. Ze stavby fosílií vědci usuzují, že se jednalo již o vyspělejší eukaryotické organismy. Vědci obecně předpokládají, že první život vznikl na Zemi již před 3,8 miliardy let. Již mnohem menší shoda panuje […]
Co se děje se Zemí? Jak se měnila průměrná teplota během posledních 80 let. A co dělá naše ledová pokrývka? Vědci zabývající se změnami v ledové pokrývce mohou těžit své poznatky z nových dat, s jejichž pomocí mohou přesněji určit, jak se mění ledová pokrývka na Zemi. Informace z mise CryoSat, jež řídí European Space Agency (ESA) mohou přinést […]
Jak vlastně funguje v mozku látka psilocybin, s jejímž prostřednictvím si řada lidí dobrovolně pořídí otravu magickým houbami lysohlávkami? Britští vědci si na jeho „řádění“ nedávno posvítili prostřednictvím funkční magnetické rezonance. „Houbičky“ podle nich překvapivě aktivitu mozku spíše utlumují. Psylocybin, tedy účinná látka „magických hub“, má velkou přitažlivost nejen pro lidi, kteří se čas od […]