Jak viděli obyvatelé Mezinárodní vesmírné stanice ISS hurikán Karl, který v září 2010 zuřil nad Mexickým zálivem? Karl dosáhl až na třetí stupně Saffir-Simpsonovy stupnice, která udává sílu hurikánů. Rychlost větru šestého hurikánu sezony v Atlantském oceánu dosáhla až 190 kilometrů za hodinu. Pohyb samotného hurikánu byl zhruba 14,5 km za hodinu západním směrem a místy přinesl až 38 […]
Drobounký jednobuněčný „prvok“, obrněnka z rodu Oxyrrhis, jistě nepatří k příliš atraktivním a tudíž ani známým organismům. Nedávný objev jejího způsobu obživy dal nový smysl úsloví o tom, že jsme tím, co jíme. Její lovecká strategie skutečně zahanbuje i řadu mnohem větších i slovutnějších predátorů. Obrněnky rodu Oxyrrhis, které nedávno zkoumali odborníci z univerzity v kanadském Vancouveru, […]
Díky postupnému vylepšování a zlevňování monitorovacích technik postupně přibývá přesných údajů o tom, jak daleko ptáci vlastně létají, kudy vedou jejich trasy a jak dlouho jim cesta trvá. S novinkami ve výzkumu ptačích schopností vás nyní seznámí 21. STOLETÍ. Hory, oceány, pouště či ledová pole tvoří pro většinu suchozemských živočichů nepřekonatelné překážky. Výjimkou z tohoto […]
Během několika posledních let se nad územím naší republiky znatelně zaprášilo hned několikrát. Významné „zásilky“ prachu však na sobě nemají nálepku se zpáteční adresou, a tak je někdy nalezení zdrojové oblasti prachu tvrdým oříškem. Vědci z Geologického ústavu AV ČR jsou však schopní nalézt i stopy prachu staré stovky milionů let. Prach z ukrajinských stepí, […]
Žít v přírodě znamená pro všechny organismy každodenní boj o přežití. Některé se proti dravcům brání svou velikostí, jiné silou, další zase vsadily na maskování. Některé způsoby obrany však nespadají do žádné z těchto kategorií. A které z nich lze považovat za ty nejzvláštnější? Savci se po dlouhé milióny let spíše krčili ve stínu svých […]
Vědci z mnoha laboratoří si ve svých studiích, zaměřených na ochranu světových oceánů, všímají vlivu znečišťujících antropogenních látek (těch, které jsou produkty lidské činnosti). Vznikají mrtvé zóny bez známek života. Víte co dokáže udělat s korýši antidepresivum? Znečišťující látky ve světových oceánech se pomalu zúročují. Díky změnám pH se rozpouštějí schránky korálů a krunýře korýšů, […]
Zapomenutá svačina v batohu vypadá brzy poměrně odpudivě. Obvykle je to pomačkaná zelená hmota, na které radostně bují cosi zeleného a černého. Když to ale prohlédnete důkladně, třeba s pomocí pohyblivého svazku elektronů, nestačíte se divit kráse rozkvetlého záhonu. Kolorovaný snímek z rastrovacího elektronového mikroskopu (scanning electron microscope, SEM, využívá k zobrazování pohyblivého svazku elektronů), […]
Nejrůznější zařízení, jejichž název začíná předponou nano či mikro, začínají být v lidském těle již jako doma. Inženýři z prestižního amerického MIT nedávno ohlásili vynález umělých mikročervů, kteří by mohli sloužit k přímému monitorování zdravotního stavu. Stačí z nich pouze vytvořit „zdravotní tetování“. Nanozařízení, která dokáží hrát v lidském těle nejrůznější zdraví prospěšné role, mají […]
Zbytky po výbušninách, které se dostávají do půdy díky vojenským cvičením či likvidacím starých domů, dokáží v půdě „přežívat“ celé desítky let. Nákladné čištění půdy žárem by mohly nahradit biologické stroje – obyčejné ovce.Obíhání nejrůznějších látek přírodou je skrytým základem řady ekologických vztahů. Potíž nastává v momentě, kdy se do oběhu dostanou látky, které mají nejen […]
Bakterie rodu Wolbachia jsou velkými specialisty na zástupce nejpočetnějšího živočišného kmene vůbec, na členovce. Vědců se zatím podařilo nalézt je u řady velmi významných skupin, jako je hmyz (např. motýli, dvoukřídlí, blanokřídlí, brouci), korýši (stejnonožci) či pavoukovci (roztoči). Podle současných odhadů napadají wolbachie celé 2/3 všech zástupců všech členovců, což z nich dělá patrně nejrozšířenější […]
Severské hlodavce lumíky znají mnozí lidé především díky stále přežívajícím mýtům o jejich hromadných sebevraždách. Pravdou však zůstává, že se tito tvorové dokáží neobyčejně efektivně množit a jejich drobná tělíčka tak čas od času skutečně zavalí celou krajinu. Na vině může být i jejich schopnost množit se i pod sněhem, kterou nedávno objevili norští vědci. […]
Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.V odborné komunitě existuje již delší dobu menší rozpor. Jeden tábor tvrdí, že čím více ledovec utává, tím rychleji se pohybuje […]