O meteoritech se jako o možných přispěvatelích, či dokonce původcích života na Zemi, hovoří mezi astronomy a astrobiology již dlouhou dobu. Řada vědeckých laboratoří světa proto pilně pracuje na tom, aby tuto představu podpořila či naopak vyvrátila.

Týmu Raffaele Saladina z univerzity v italském Viterbu se nedávno podařilo dokázat, že asteroidy plující vesmírem  mohou být skutečnými chemickými továrnami, které mohly Zemi nabídnout důležité ingredience k tomu, aby z nich později „uvařila“ život.

Tým pracoval s asteroidem, který 28.9. 1969 přistál nedaleko městečka Murchinson v australském státě Victoria. Dřívější testy ukázaly, že tento meteorit byl přímo „prošpikován“ aminokyselinami, které patřím k základním stavebním kamenům všeho živého.

Rafaella Saladina zajímalo, zda mohly tyto látky vzniknout již přímo ve vesmíru ve velkých asteroidech, z nichž mohou pozemské meteority pocházet.

1 gram murchinsonského meteoritu proto rozemleli na prášek, z něhož odstranili všechny organické sloučeniny. Zbylý prášek poté smíchali formamidem, tedy amidem kyseliny mravenčí. O této látce je známo, že je v kosmickém prostoru běžná.

Vzniklou směs pak po 48 hodin zahřívali na teplotu 140 0C. Když na konci pokusu analyzovali výslednou kompozici látek, našli v ní nejen drobné kousky nukleových kyselin, ale i aminokyselinu glycin, karboxylové kyseliny a stavební kameny cukrů.

Tento koktejl látek je velmi příhodně namíchán k tomu, aby z něj mohl později „vykvasit“ život.

Teorii o původu základních stavebních kamenů života v kosmu nahrává i další, velmi významná skutečnost. Ke vzniku výsledných produktů je totiž třeba katalyzátorů. Ty v nitru asteroidu představují jednotlivé minerály, z nichž je asteroid složen.

Jejich jedinečná kombinace však zaručuje, že výsledné produkty se dostanou na Zem pěkně pohromadě „zapakovány“ v jednom úhledném balíčku.