O zvláštní čeledi rovnokřídlého hmyzu, pacvrčcích, slyšel asi málokdo. Tito drobní příbuzní kobylek však v posledních dnech vešli ve všeobecnou známost. Může za to schopnost jednoho z druhů této skupiny chodit po vodě. A nejen chodit, dokonce se z ní odrážet ke skokům! Pacvrčci obývají tropické a subtropické oblasti planety. Velkou část života tráví v norách, odkud […]
Ledovce často slouží vědcům jako jakýsi kalendář, z něhož mohou prostřednictvím pečlivé analýzy vyčíst mnoho o dějích v minulosti. Stopami, které prozradí přítomnost člověka, jsou např. prachové částice, rostlinný pyl či dřevěné uhlí. Američtí vědci nedávno zvolili novou metodu, jak odhadnout velikost lidské populace v minulosti: přítomnost látky s nevábným názvem koprostanol. Jak již název napovídá, je koprostanol součástí […]
Mořské sinice, tedy bakterie, které jsou schopné fixovat energii slunečního záření, jsou vychytralejší, než by se mohlo zdát. Vědci nedávno zjistili fascinující fakt z jejich života. Tito droboučcí tvorové dokáží vyladit svůj fotosyntetický aparát tak, aby „konzumovali“ pouze světlo o vlnové délce, které je v dané hloubce vody nejčastější. Voda absorbuje světelné záření. V jistých hloubkách je proto […]
Jak mohou mravenci přispět k opylování rostlin? Vždyť nejsou ani pyložraví, ani nemají křídla, aby mohli kontakt mezi květy efektivně zprostředkovat. A přeci takový způsob existuje. Jistý druh mravenců napomáhá australským keřům s výběrem včel, které pro jejich účely fungují nejlépe. Keř Melastoma malabathricum opylují nejčastěji dva druhy samotářských včel: větší drvodělky (r. Xylocopa) a menší ploskočelky […]
Vědci odhadovali stáří Grand Canyonu na 5 000 000 – 6 000 000 let. Podle výzkumu vědců z Kalifornského technologického institutu je tento odhad zcela mylný. Na základě nové techniky, analýzy prostorového rozložení helia, detekovali změny v tepelné struktuře mělkých úrovní zemské kůry. Jinými slovy, různé teploty v různých vrstvách země umožní odhadnout stáří hornin. Helium je obsaženo v apatitu […]
Speciální rybářská závaží mohou zabránit vymírání žraloků kladivounů. Za posledních 20 let se jejich počet drasticky snížil o 89 %, zejména kvůli pytláctví či náhodnému chycení při lovu jiných druhů. Vědci nyní přišli na unikátní způsob, jak tomu zabránit – generuje se mírné elektrické pole v blízkosti rybářských vlasců, které odradí žraloky. Pobřežní druhy žraloků, jakými […]
Neuvěřitelnou ukázku schopnosti přežít v těch nejextrémnějších podmínkách přináší kouzelná růže z Jericha. Tento podivuhodný vraneček (patří mezi plavuňové) se v podobě vyschlého klubíčka prohání po pouštích. Jakmile ho vítr zanese na vlhké místo, okamžitě se rozvine do růžice a začne provádět fotosyntézu. Po pár hodinách zezelená. Jakmile místo vyschne, její oddenky se stočí do pevného […]
Kanadští jeleni wapiti se ze všech bytostí bojí nejvíce lidí. Bojí se jich dokonce víc než svých přirozených nepřátel, jako jsou vlci, pumy či medvědi grizzly. Jelen se při setkání se člověkem začne automaticky chovat ostražitě, a to zejména na otevřených pláních, kde se vyskytují lovci či terénní vozy. Vědci sledovali 424 jelení stáda a […]
Úroveň moří stoupá o 60 % rychleji, než předpokládal vědecký orgán Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Satelitní měření ukázala, že stoupající teplota odpovídá předpovědím. Hladina moří se však zvyšuje o 3,2 mm za rok, zatímco nejlepší IPCC odhad byl 2 mm. IPCC prováděl měření na základě analýzy naměřených teplot a úrovní hladiny moří za […]
Ulity zadožábrých žijících v antarktických vodách se pomalu rozpouštějí. Může za to postupné okyselování oceánů. Vědci z British Antarctic Survey v roce 2008 zkoumali ulity těchto plžů a zjistili, že se na nich objevuje koroze. To znamená, že se pomalu rozpouštějí v příliš kyselé vodě. Tito miniaturní obyvatelé moří jsou zdrojem potravy ryb a ptáků jako součást zooplanktonu […]
Nejen oko botanikovo zajásá nad rozmanitostí jiřin. Tyto květiny se vyskytují ve více než 20 000 variantách, ovšem vědce nyní zaujala její černá odrůda. Podle nové studie rostlina docílí temné barvy blokací světlého pigmentu. Tým z Technické univerzity ve Vídni shromáždil 14 různých rostlin s podivuhodnými názvy jako například „Arabian Night“ (arabská noc), „Black Barbara“ (černá Bára), […]
Výzkumy potvrdily, že plejtváci obrovští nejspíš museli kvůli lidem změnit své bydliště. Z Austrálie se přesunuli do Antarktidy. Důvodem tohoto nového chování by mohla být buďto změna klimatu nebo snaha utéct lovcům. Zvláštní poddruh tohoto kytovce – plejtvák Balaenoptera musculus brevicauda – byl dodnes považován za obyvatele zejména vod Austrálie. Nové metody monitorování potvrdily, že se […]