Podle skupiny vědců vedených docentem Robinem Allabym z University of Warwick se pšenice objevila poprvé na britských ostrovech před 8 000 lety. Tedy dvě tisíciletí předtím než se zde rozvinulo zemědělství. Robin Allaby a jeho kolegové našli stopy DNA jednozrnné pšenice v sedimentech vyzdvižených z podvodního naleziště poblíž Isle of Wight. „Tento důkaz DNA ukazuje dávné kulturní propojení mezi Británií […]
Prapředci hrochů obývali před 35 milióny lety dávné oceány. Důkazy pro to přináší studie paleontologů z University of Montpellier. „Původ hrochů byl až donedávna obestřen tajemstvím,“ uvádí spoluautor studie Fabrice Lihoreau. „Nyní můžeme říci, že hroši pochází z vyhynulého druhu anthracotheres, který se vyvinul ze stejných předků jako kytovci.“ Problém v určení původu činila především absence fosilních nálezů hroších […]
Tým genetiků pod vedením Leifa Anderssona z univerzity v Uppsale rozluštil kompletní genom 120 jedinců čtrnácti druhů galapážských pěnkavek a jednoho druhu pěnkavky z blízkého Kokosového ostrova. Podařilo se jim tak dokázat, že všechny druhy těchto pěnkav se vyvinuly z jednoho společného předka. V genetickém kódu pěnkav vědci našli část, kde se nachází gen označovaný […]
Speciální laser Asterix patří mezi tři největší lasery v Evropě. Komplikovaná soustava trubic a optických čoček poodhalila tajemství vzniku části genetického kódu. Na laseru, který se nachází v pražských Ďáblicích, se provádí řada náročných vědeckých experimentů. Ultrakrátké záblesky, které nejsou delší než miliardtina vteřiny, kopírují podmínky, které se na naší planetě běžně nevyskytují. Panuje při […]
Celé minulé století se věřilo, že za ničivé epidemie moru, které se Evropou prohnaly v několika smrtících vlnách, mohou krysy. Tito hlodavci patřili k běžným obyvatelům středověkých měst a obcí. Soudilo se, že smrtelnou nákazu na člověka přenesly blechy z infikovaných obyvatelů sýpek a sklepů. Podle nejnovějších vědeckých poznatků jsou v tom, ale krysy nevině. […]
Psi, kteří byli vyšlechtěni z vlků, patří po bok člověka už od dávných dob. Už v pravěku mu pomáhali při lovu, či hlídání jeho obydlí. Jejich přínos lidstvu však byl pravděpodobně mnohem větší. Uznávané americká antropoložka Pat Shipman z Pensylvánské státní univerzity zastává odvážnou teorii, že psi měli před 40 tisíci lety důležitou úlohu při převzetí území našimi […]
Obojživelníci od tropů až po mírné pásmo jsou decimováni závažnou chorobou – chytridiomykózou. Chytridiomykóza obojživelníků je způsobována parazitickou houbou (Batrachochytrium dendrobatidis), která byla poprvé identifikována v roce 1990. Následně se přehnala jako vlna tsunami po celém světě. Postihla více než 350 druhů obojživelníků a způsobila vyhynutí 35 z nich. Houba infikuje obojživelníky přes kůži a […]
Slunce jako nepřítel? Podle norských vědců má sluneční svit vliv na reprodukci a délku života. Jejich výzkum ukazuje, že zvýšená hladina ultrafialového záření, může mít dopad na plodnost a úmrtnost. Sluneční aktivita závisí na slunečních skvrnách. Když jich je více, je svit slunce intenzivnější a na Zemi tak dopadá více UV záření. Vědci zjistili, že […]
Tropičtí mravenci Solenopsis geminata byli podle nového výzkumu prvním invazním druhem na naší planetě. Tito zástupci hmyzí říše pocházejí původně z Ameriky, v současnosti je lze však nalézt i v Austrálii, Africe, Indii a jihovýchodní Asii. Prakticky všude tam, kde panuje tropické klima. Jsou značně agresivní, nevítané návštěvníky odhání svými kusadly. Jejich kousnutí zanechávají na […]
Sokolnictví je ve Spojených arabských emirátech jednou z nejstarších tradic. Dříve byli draví ptáci cvičeni k lovu, v současnosti je jejich hlavní úloha jiná. Jsou prospěšní například k ochraně přírody, hospodářství a letišť, kde zabraňují srážkám letadel s ptáky. Jejich význam je stále nezanedbatelný. Proto nedávná informace o výcviku ptáků k útoku na drony vzbudila […]
Nejsilnějším přírodním materiálem, jaký člověk zná, by mohly být drobné zuby mlžů, které používají k přichycení svých lastur na skalním podloží při příboji a seškrabávání řas. Naznačuje to nová studie, kterou provedli britští vědci z Univerzity of Portsmouth. Jejich zuby jsou tvořeny z kompozitů tvořené minerály a proteiny. Vlákna minerálu goethitu přitom mají nejen vhodná […]
Polysacharidy chitin a chitosan, které jsou obsaženy například ve vnějších kostrách korýšů, by se mohly stát náhradou vzácných kovů, jako ruthenium, které je podobné platině, a které se v současnosti používá při výrobě solárních buněk. Přišli s tím britští výzkumníci z Queen Mary University of London, kteří procesem hydrotermální karbonizace vyrobili z široce a levně […]