Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby dokázali „přeprat“ krokodýla? Krokodýl (Crocodylus) patří do čeledi krokodýlovitých a žije v tropických oblastech Afriky, Asie, Ameriky a Austrálie. Přirozeným prostředím krokodýlů je voda, nejraději vyhledávají pomalu tekoucí říční toky či jezera, některé druhy však žijí i při mořském pobřeží. Potravou krokodýlů […]
Želvušky jsou známé svou schopností přežít v extrémních podmínkách. Nevadí jim teploty od +150 do – 270 stupňů Celsia a přežijí i několikanásobně vyšší radiaci než člověk. Nevídaná vlastnost želvušek spočívá s takzvané anhydrobióze – schopnosti zpomalit životní funkce na minimum. V tomto stádiu tvorové vyschnou a ve tvaru drobných válečků přežijí téměř cokoliv. Když se podmínky vrátí […]
Vědci z Ruské akademie věd pod vedením paleontologa Nikity Zelenkova objevili na ostrově Olchon v Bajkalském jezeře na východě Sibiře část fosílie papouška, jejíž stáří bylo odhadnuto na 16 – 18 milionů let. Jedná se o nejsevernější nález fosílie ptáka z řádu papoušci (Psittaciformes) a zároveň první předčtvrtohorní fosílii papouška objevenou v Asii. Z papouška […]
Výzkum norských vědců přinesl zajímavé poznatky ohledně schopnosti koňů rozumět symbolům a komunikovat skrze ně. Za nejinteligentnější zvířata jsou obecně považováni delfíni, psi a naši příbuzní lidoopi. Nyní se zdá, že se jejich řady rozšíří o koně. Norští biologové experimentovali se třemi symboly. První znamenal nandat deku, druhý deku sundat a třetí symbolizoval požadavek „beze […]
Asi nejznámějším příslušníkem komářího druhu je Komár pisklavý (Culex pipiens). Jeho samice sají krev teplokrevných živočichů včetně člověka. Lidi stejně napadají i komáři útoční nebo komáři obecní. Larvy tohoto hmyzu se živí vodním organickým detritem nebo planktonem, samci sají nektar z květů a samice, jak již bylo zmíněno, sají krev. Komáři mohou být přenašečem různých chorob, z […]
V roce 2014 ještě potápěči naměřili hloubku zaplavené vápencové jeskyně Hranická propast „pouze“ 200 metrů. Díky moderní technologii se jim ale nyní, o dva roky později, podařilo měření opravit. Výsledkem je světový rekord. Hloubkou české zatopené jeskyně se dlouhodobě zabývá polský potápěč Krzysztof Starnawský. Ten se nejdříve domníval, že dno propasti se nachází ve 200 metrech. […]
Peter Ungar, antropolog působící na universitě v americkém Arkansasu, detailním studiem tisíců kosterních pozůstatků zjišťuje, jakou stravu konzumovali naši dávní předkové. Jeho laboratoř kombinuje prvky antropologické, biologické, technické a také stomatologické. Ungar využívá technologie, které podrobně zkoumají texturu povrchu zubů kosterních pozůstatků ale i lidí či živočichů žijících. Tým profesora Ungara vyvinul speciální software, který umožňuje […]
Maďarsko se ploty na svých hranicích brání proti ilegálním migrantům. Společně s nimi ale brání i migrantům naprosto přirozeným. Kromě medvědů, rysů a vlků je to i velice vzácný hlodavec Nannospalax leucodon montanosyrmiensis neboli slepec. Krtkovi podobný tvor žije pouze na dvou místech v Evropě – Maďarsku a Srbsku. Dohromady jeho populace čítá pouze kolem čtyř stovek […]
Nadužívání antibiotik vede k tomu, že se stále více bakterie stává vůči nim rezistentní, což komplikuje léčbu nemocí, které způsobují. Podle vědců z britské Swansea University by mohly být nadějí larvy mouchy bzučivky zelené (Lucilia sericata). V jejich sekretě objevili molekuly, které ničí i velmi odolné bakterie, jako je například methicilin-rezistentní zlatý stafylokok (MRSA) odpovědný […]
Supercely představují výjimečnou kategorií bouří. Nejen, že žijí mnohem déle než běžné bouře, ale jsou zodpovědné i za vznik naprosté většiny tornád. Tři čtvrtiny supercel nicméně tornáda netvoří a proto bylo až dosud velice těžké předvídat vznik těchto ničivých větrných vírů, což mělo to za následek velké množství falešných poplachů. Nová studie vědců North Carolina […]
Němečtí vědci objevili na Sahaře pavouka, který se kupředu pohybuje kutálením místo chůzí po nohou. Rotační pohyby zrychluje díky koordinované práci nohou. Vědci dosud znali jen jediného pavouka, který se pohybuje roztočením těla. Ovšem k pohybu aktivně nepoužíval končetiny, jen se nechal volně kutálet z písečných dun. Objevený pavouk však sův pohyb kmitáním nohou ještě zrychluje.
V Zoologické zahradě Dvůr Králové nad Labem se v polovině října narodilo třetí letošní mládě nosorožce dvourohého. Už v červnu v zoo přišli na svět dva samci, nové mládě je samice. Porodila ji osmnáctiletá samice Jola. Otcem je dvacetiletý samec Mweru. „Jola zvládla porod zcela bez zásahu ošetřovatelů a stala se tak trojnásobnou matkou. Mládě […]