Zářijovým vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce se stal astrofotograf Martin Myslivec. Vítězný snímek pojmenoval NGC7293 – mlhovina Helix. Je na něm zachyceno poslední stadium vývoji hvězdy podobné našemu Slunci. Hvězdy, která se zbavila svých vnějších vrstev. K tomu došlo přibližně před 12 000 lety, kdy odhozené vrstvy vytvořily prstenec rozpínající se rychlostí 32 kilometrů za sekundu. Přibližně před […]
Ptáci (Aves) jsou pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně vědci hovoří o maniraptorech. Jako první s hypotézou dinosauřích předků přišel již v roce 1863 německý anatom a přírodovědec Carl Gegenbaur (1826 – 1903). Ptáci dosahují různých velikostí i tvarů a liší se i způsob jejich letu. Zpomalené záběry z volné přírody ukazují, jak odlišný je let některých […]
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že se zvířata dokáží orientovat podle magnetického pole Země díky proteinu kryptochromu, který se nachází v oku. Kryptochromy jsou molekuly citlivé na světlo. Dosud bylo známo, že některé druhy živočichů mají schopnost reagovat na geomagnetické pole Země, ale nebylo jasné, co jim to umožňuje. „Přišli jsme na to, že když vypnete […]
Studie pod vedením ekologů z University v Konstanci, Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podílel i Petr Pyšek z Botanického ústavu České akademie věd a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK, ukázala, že rostliny, které k oplození nepotřebují partnery či opylovače, mají větší šanci zdomácnět v oblastech, kde nejsou původní. Do mezinárodního projektu […]
Původní koblihy byly masným pečivem, které se smažilo ve vepřovém sádle. Když je holandští přistěhovalci přivezli do Ameriky, měly tvar koule, později pekaři přišli na to, že když se ze středu odstraní číst těsta, kobliha se lépe propeče. Tím vznikly vdolky. Hnětací stroj vypracuje těsto, z něhož se vytvoří placka silná asi 2 cm. Ta se […]
Navštivte spolu s výzkumníky území, na kterém žijí krokodýli. Kolik lidí musí být, aby dokázali „přeprat“ krokodýla? Krokodýl (Crocodylus) patří do čeledi krokodýlovitých a žije v tropických oblastech Afriky, Asie, Ameriky a Austrálie. Přirozeným prostředím krokodýlů je voda, nejraději vyhledávají pomalu tekoucí říční toky či jezera, některé druhy však žijí i při mořském pobřeží. Potravou krokodýlů […]
Želvušky jsou známé svou schopností přežít v extrémních podmínkách. Nevadí jim teploty od +150 do – 270 stupňů Celsia a přežijí i několikanásobně vyšší radiaci než člověk. Nevídaná vlastnost želvušek spočívá s takzvané anhydrobióze – schopnosti zpomalit životní funkce na minimum. V tomto stádiu tvorové vyschnou a ve tvaru drobných válečků přežijí téměř cokoliv. Když se podmínky vrátí […]
Vědci z Ruské akademie věd pod vedením paleontologa Nikity Zelenkova objevili na ostrově Olchon v Bajkalském jezeře na východě Sibiře část fosílie papouška, jejíž stáří bylo odhadnuto na 16 – 18 milionů let. Jedná se o nejsevernější nález fosílie ptáka z řádu papoušci (Psittaciformes) a zároveň první předčtvrtohorní fosílii papouška objevenou v Asii. Z papouška […]
Výzkum norských vědců přinesl zajímavé poznatky ohledně schopnosti koňů rozumět symbolům a komunikovat skrze ně. Za nejinteligentnější zvířata jsou obecně považováni delfíni, psi a naši příbuzní lidoopi. Nyní se zdá, že se jejich řady rozšíří o koně. Norští biologové experimentovali se třemi symboly. První znamenal nandat deku, druhý deku sundat a třetí symbolizoval požadavek „beze […]
Asi nejznámějším příslušníkem komářího druhu je Komár pisklavý (Culex pipiens). Jeho samice sají krev teplokrevných živočichů včetně člověka. Lidi stejně napadají i komáři útoční nebo komáři obecní. Larvy tohoto hmyzu se živí vodním organickým detritem nebo planktonem, samci sají nektar z květů a samice, jak již bylo zmíněno, sají krev. Komáři mohou být přenašečem různých chorob, z […]
V roce 2014 ještě potápěči naměřili hloubku zaplavené vápencové jeskyně Hranická propast „pouze“ 200 metrů. Díky moderní technologii se jim ale nyní, o dva roky později, podařilo měření opravit. Výsledkem je světový rekord. Hloubkou české zatopené jeskyně se dlouhodobě zabývá polský potápěč Krzysztof Starnawský. Ten se nejdříve domníval, že dno propasti se nachází ve 200 metrech. […]
Peter Ungar, antropolog působící na universitě v americkém Arkansasu, detailním studiem tisíců kosterních pozůstatků zjišťuje, jakou stravu konzumovali naši dávní předkové. Jeho laboratoř kombinuje prvky antropologické, biologické, technické a také stomatologické. Ungar využívá technologie, které podrobně zkoumají texturu povrchu zubů kosterních pozůstatků ale i lidí či živočichů žijících. Tým profesora Ungara vyvinul speciální software, který umožňuje […]