Medicína21stoleti.cz

Architektura

Historie

Medicína

Medicína

Chřipkový virus má své „hodinky“

Architektura Medicína 18.1.2013

Chřipkové viry se dokáží před naším imunitním systémem velmi dobře skrývat. Vniknou do buňky, pomnoží se v ní a uniknou z ní infikovat další, doposud zdravé buňky ještě dříve, než si toho náš imunitní systém povšimne. Jak je ale možné, že si vše umí tak dobře načasovat? Jednoduše: používá totiž něco jako vlastní hodinky! Výzkum publikoval virolog […]

zobrazit více >>

Šikovní muzikanti začínají dříve

Medicína 18.1.2013

Vědci pod vedením Christophera Steela z Ústavu Maxe Plancka pro kognitivní vědy a neurovědy v Lipsku provedli výzkum mozků 36 zručných dospělých hudebníků prostředním magnetické rezonance. Tento pohled do mozku ukázal rozdíly v jeho části zvané corpus callosum. Jde o drobnou spojnici mezi oběma mozkovými hemisférami. Ti z hudebníků, kteří začali cvičit před sedmým rokem věku, vykazovali v této oblasti […]

zobrazit více >>

Troška Indie v krvi Austrálců

Historie Medicína 17.1.2013

O osídlování australského kontinentu panovala mezi antropology poměrně dlouho jednoduchá představa. Tento nejvzdálenější kontinent „schytal“ jednu z prvních migračních vln Homo sapiens z Afriky, poté se zde ovšem lidé vyvíjeli v relativní izolaci. Nový genetický výzkum ukázal, že s odtržeností Austrálie od zbytku světa to zase tak horké nebylo. Velmi komplexní pohled do genů Austrálců, obyvatel Papuy-Nové Guiney, Filipín […]

zobrazit více >>

Podoba vyčtená ze starých kostí

Historie Medicína 16.1.2013

Metody, o jejichž rozvinutí se nejvíce zasloužili vědci ve službách kriminalistů (tj. forenzní specialisté), lze často s úspěchem využívat i pro splnění úkolů, které s prací detektivů nemají přímo nic společného. Novou genetickou metodu k rekonstrukci podoby člověka, po němž zůstaly pouze kosti, s níž přišel polsko-holandský tým, lze například uplatnit při rekonstrukci zjevu významných osob historie. Některé fyzické […]

zobrazit více >>

Zárodek budoucí choroby v mozku novorozence

Medicína 15.1.2013

Řada onemocnění, které nás v průběhu života postihnou, má svou genetickou a tedy zděděnou komponentu. To dává lékařům do rukou možnost příčiny onemocnění lépe zkoumat, na druhou stranu se však pacientům z náruče osudu podstatně hůře uniká. Podle amerických neurologů nesou stopy budoucí Alzeimerovy choroby a schizofrenie již mozky novorozenců. Až donedávna neměli vědci jasno, […]

zobrazit více >>

Transplantace umělých fekálií

Medicína 14.1.2013

Transplantovat lze dnes v lidském těle skutečně ledascos. O tom, že je možné jako ochranu před střevní infekcí transplantovat i výkaly, však ví jen několik málo zasvěcených. Kanadští vědci však nedávno přišli s novou metodou, jak lidské střevo osídlit zdravými bakteriemi. Jde o metodu o poznání méně odpudivou. „Transplantace fekálií“ není vlastně nic jiného, než snaha o […]

zobrazit více >>

Lék umí obnovit sluch

Medicína 11.1.2013

Vědci z Massachusettské oční a ušní klinice v Bostonu hluchým myším částečně vrátili sluch. Hlodavci trpěli percepční nedoslýchavostí, která vzniká v důsledku poškození vnitřního ucha nebo sluchového nervu, například vystavením se velmi hlasitému zvuku. Podle Národního institutu hluchoty a komunikačních poruch trpí cca 15 % Američanů ve věkové kategorii 20 – 69 let ztrátou sluchu, a […]

zobrazit více >>

Bilingvismus pomáhá (nejen) ve stáří

Medicína 11.1.2013

Hovořit dvěma jazyky v průběhu života zpomaluje ztrátu mentálních schopností, která přichází s věkem. Na základě skenů se zjistilo, že bilingvní senioři používají mozek efektivněji než ti monolingvní. Neurolog Brian Gold z Kentucké univerzity (Lexington) uvedl, že bilingvní lidé zvládají lépe více úkolů naráz. Nejspíš je to důsledkem toho, že je mozek zvyklý jednoduše přepínat mezi jazyky, čímž si vypěstuje […]

zobrazit více >>

Hnědě oči jsou důvěryhodnější než modré

Medicína 10.1.2013

Karel Kleisner z katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK zveřejnil zajímavý výzkum, který odhalil, podle čeho lidé odhadují důvěryhodnost druhých. Je to dle barvy očí a tvaru obličeje. Významná většina dobrovolníků považovala hnědooké tváře za důvěryhodnější než ty modrooké, ať již patřily mužům či ženám. Více kulaté mužské tváře s většími ústy a bradou byly […]

zobrazit více >>

Proč máme varhánky po koupání?

Medicína 10.1.2013

Vědci odpověděli na otázku, proč se ve vodě krabatí konečky prstů: zlepší se tak přilnavost kůže k mokrým či ponořeným objektům. Mezi vráskami se vytvoří kanálky, které odvádějí vodu, jako je tomu například u dezénů pneumatik. Lidé často toto zvlnění přisuzovali průniku vody do svrchní vrstvy pokožky, kvůli kterému kůže nabobtná. Nicméně již od 30. let […]

zobrazit více >>

Léčba slepoty buňkami

Medicína 8.1.2013

Buňky, transplantované slepým myším do očí, dokážou vytvořit novou světlocitlivou vrstvu sítnice. Metoda transplantace má význam pro léčbu retinitis pigmentosa, genetickou vadu sítnice vedoucí ke slepotě. Robert MacLaren z Oxfordské univerzity a oční chirurg Mandeep Singh zkoumali myši, které kompletně přišly o fotoreceptory na sítnici kvůli retinitis pigmentosa. Po dvou týdnech od transplantace buněk do oka se vytvořila […]

zobrazit více >>

Dražba sexuální příručky z roku 1684

Medicína 7.1.2013

Verze sexuálního manuálu z 18. století bude dražena v Edinburghu téměř 200 let poté, co byl její prodej v Británii zakázán. Ačkoliv je manuál znám pod jménem „Aristotelovo kompletní mistrovské dílo“, s Aristotelem nemá nic společného. Poprvé byla kniha vydána v roce 1684 a jedná se o jednu z prvních příruček týkajících se sexu a těhotenství. Kniha se v Británii stala […]

zobrazit více >>

« ‹ Předchozí Další ›