21. 1. 1793 zažila Paříž jednu z nejvýznamnějších poprav ve svých dějinách. Pod gilotinou padla hlava krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie-Antoinetty. Z této události existuje i zvláštní „suvenýr“: kapesník namočený v panovníkově krvi. Vědcům se nedávno podařilo prokázat, že tato relikvie je pravá. Krev skutečně patřila francouzskému králi. Kapesník namočil v krvi stékající z gilotiny Maximilien Bourdaloue. Více […]
Současné rovery, které brázdí povrch Marsu, mají podobu vozítek s tak trochu lidským „obličejem“. Vědci však již dlouhou dobu promýšlejí dizajn, který by roverům dovoloval širší škálu pohybů i výzkumných manévrů. Pro misi na Marsův měsíc Phobos byl navržen rover, který si pro svou podobu se zvířetem již vysloužil pracovní přezdívku: ježek. Podoba návrhu pro sondu […]
Opuštění tzv. arboreálního života v korunách stromů je odborníky, ale především laiky považováno za pivotální bod v evoluci člověka. Za našeho prvního „nestromového“ předka považují odborníci druh Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Jak to však s jeho opuštěním stromů bylo doopravdy? Vědci pokoušejí odpovědět prostřednictvím studia dnešních sběračsko loveckých národů. Morfologie nohou, zejména chodidel a kotníků, […]
Setká-li se hmota s antihmotou, dojde k anihilaci a úplné přeměně hmoty na energii. Takové události musí být velmi nápadné, ve vesmíru je však astronomové prakticky nepozorují. Klíč k řešení záhady, proč je svět tvořen spíše hmotou než antihmotou, by mohl spočívat v nových výzkumech vlastností antineutrin. Řadu doposud neznámých vlastností antihmoty by mohl napomoci zjistit výzkum subatomárních […]
V prodeji je nejnovější číslo vašeho oblíbeného průvodce světem záhad, tajemství a mystérií. Časopis Enigma má pro vás i tentokrát neuvěřitelných 108 stran nabitých tajemnými příběhy, zprávami o těch nejpodivuhodnějších místech na naší planetě nebo popisy událostí s mrazivým či neuvěřitelným průběhe
Jak se vážce podaří vybrat si v hejnu hmyzu, který jí slouží za kořist, jeden jediný kus a ten poté ulovit? Je tomu tak díky schopnosti tzv. selektivní pozornosti, kterou vládneme pochopitelně i my lidé a řada dalších primátů. Australští vědci nedávno ukázali, jak probíhají tyto procesy v mozcích vážek prakticky na úrovni jednotlivých buněk. Selektivní pozornost […]
Osudem jakékoliv hory je být dříve či později odmyta deštěm a odfoukána větrem. Eroze je zkrátka nezvratitelný proces. Hory na havajském ostrově Oahu však pravděpodobně dopadnou jinak. Podle nejnovějších geologických analýz nebudou rozpuštěny díky vnějším vlivům, ale zbortí se proto, že je rozloží podzemní voda v jejich puklinách. Vědci z Brigham Young University v Utahu pod vedením […]
Svátky spojené s koncem roku znamenají pro mnoho lidí vybočení z běžné stravovací rutiny. Jinými slovy: v jídle si rádi „zahřešíme“. Takovéto jednorázové a pro organismus nečekané události však mají na organismus větší vliv, než to vypadá. Vědci z univerzity v San Franciscu nedávno přišli s popisem rozhození aktivity důležitých metabolických genů na molekulární úrovni. Soubor genů a jejich produktů, nazývaný […]
Vymizení šavlozubých kočkovitých šelem, někdy nesprávně nazývaných šavlozubí tygři, z území Severní Ameriky před asi 12 000 lety patří stále k záhadám paleontologie. Jednou z teorií, kterou vědci na toto téma vytvořili, byla představa, že tyto šelmy měli k dispozici stále méně potravy. Nové analýzy koster nalezených v Kalifornii však tuto představu přinejmenším nepotvrzují. Lokalita La Brea v jižní Kalifornii je […]
Silvestrovská noc udělá příležitostného konzumenta alkoholu snad ze všech dospělých lidí s výjimkou zapřísáhlých abstinentů. Následky v podobě iontové disbalance a bolestí hlavy však bývají krušné. Podle nového objevu je možné předejít jim s pomocí stonku u nás stále oblíbenější zeleniny: chřestu. Objev jedinečných vlastností chřestu učinili nedávno korejští vědci z Institutu lékařské vědy a Národní univerzity v Jeju. Za […]
Záhadný zdroj svědění byl objasněn. Dlouho se vědci nemohli shodnout, zda je svědění jen forma bolesti či nikoliv. Na základě pokusů na myších bylo potvrzeno, že bolest a svědění aktivují rozdílné nervové buňky. Sin-čung Tung se svým týmem z Univerzity Johnse Hopkinse (Baltimore, Maryland) geneticky modifikoval nervové buňky myší, aby zeleně fluoreskovaly při aktivaci. Myši byly […]
Nový výzkum potvrdil, že stromy absorbují metan – plyn způsobující skleníkový efekt, o kterém se dříve soudilo, že ho naopak vypouštějí. Rostliny byly dokonce neprávem obviněny, že mají na svědomí 10 – 30 % veškerého metanu v atmosféře. Ačkoliv se obecně soudí, že největší metlou lidstva je oxid uhličitý, metan vytváří 25 – 33 krát větší skleníkový efekt […]
Dnes je 441. výročí narození Johannese Keplera, německého astronoma, jenž mezi lety 1600 a 1612 žil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. Učinil významné objevy v oblasti optiky a astronomie a pokusil se vysvětlit zákony pohybu nebeských těles. Většinu svého života věnoval ověřování hypotézy, že planety obíhají po dokonale kruhových oběžných drahách. Po celoživotním bádání […]