Morfologie nohou, zejména chodidel a kotníků, kterou vědci znají z řady dobře zachovaných fosílií tohoto druhu australopitéka se zdá napovídat, že šlo o tvora kráčejícího po afrických savanách vzpřímenou chůzí.

Bylo tomu však opravdu tak, že nohy australopitéků již zcela zapovídaly návrat k akrobacii v korunách stromů? Tuto myšlenku se nedávno snažili ověřit evoluční antropologové z prestižní Darthmouth College ve státě New York.

Jelikož se pochopitelně nemohou do doby před 3,5 milióny let, kdy tito australopitékové obývali Afriku podívat, rozhodli se pro zajímavou srovnávací metodu. Porovnali vždy dvě současná lidská etnika. Jedno tvořili zemědělci, druhé pak jejich sousedé, sběrači a lovci, kteří pravidelně šplhají po stromech, aby se zmocnili své oblíbené pochutiny, medu.

Jejich výzkumy zahrnovaly zejména ultrazvukové vyšetření svalů. U „šplhavých“ etnik byla svalová vlákna důležitých svalů delší, než u jejich zemědělsky žijících sousedů. Tyto výzkumy tedy nevyloučily, že by se dávní australopitékové mohli občas vracet do korun stromů, z nichž původně vzešli.