21stoleti.cz

Architektura

Historie

Medicína

Lední grizzly

Příroda 11.5.2006

Kanadští eskymáčtí lovci skolili zajímavou kořist – mezidruhového křížence mezi ledním medvědem a grizzlym.Ačkoli se o možnosti mezidruhového křížení těchto dvou medvědů ví z chovů v zajetí, o podobných jedincích ve volné přírodě se zatím jen spekulovalo. Přímý důkaz poskytli eskymáčtí lovci až teď. Nápadné morfologické znaky (tmavé skvrny na bílém kožichu, dlouhé drápy a […]

zobrazit více >>

Delfíni si dávají jména

Příroda 10.5.2006

Delfín platí za jednoho z nejinteligentnějších živočichů, jaké příroda stvořila. Američtí přírodovědci nyní zjistili další zajímavou skutečnost z delfíního života.Při výzkumu, který probíhal na Floridě, bylo zjištěno, že delfíni se navzájem rozlišují jmény a volají jimi na sebe. Což ve svých důsledcích znamená, že delfíni si uvědomují vlastní existenci, že se chápou jako subjekty s […]

zobrazit více >>

Buňky z mutovaných myší chrání před nádory

Medicína 10.5.2006

Vědcům se podařilo transplantací bílých krvinek od myší, které jsou odolné vůči zhoubnému bujení, potlačit nádory i u nepříbuzných jedinců.Strohá zpráva genetiků z americké Wake Forest University School of Medicine bohužel příliš nevysvětluje, jak k rezistentní myší linii genetici přišli, ani jak je možné, že cizí imunitní buňky nezabíjejí zdravé buňky či nejsou samy zabíjeny […]

zobrazit více >>

Obří duny na Titanu

Vesmír 9.5.2006

Povrch Saturnova měsíce připomíná pozemské pouště.Snímky ze sondy Cassini ukázaly 100-150 m vysoké písečné duny, které se táhnou až tisíce kilometrů podél rovníku. Vědci však neočekávají, že by titanský písek byl podobně jako ten náš z křemičitanových hornin. Jeho vzniku tu brání hustá atmosféra. Písek pravděpodobně tvoří částečky ledu a jednoduchých uhlovodíků v tuhém stavu. […]

zobrazit více >>

Nové číslo oblíbeného časopisu Svět na dlani 3/2024 je právě v prodeji!

DOPORUČUJEME 22.4.2024

Může se zdát, že vesmír jsme už dobyli a není moc věcí, které bychom neuměli pochopit. Jenže opak je pravdou. Ve vesmíru je celá řada záhad a tajemství, které čekají na rozluštění. A také vyvolávají znepokojivé otázky. Jaké? Na to se podíváme v rubrice Téma čísla. Jak je možné, že jsme se ještě nese

Jižní Amerika bývala rájem titanosaurů

Historie 5.5.2006

Obrovské množství kosterních nálezů, které patřily největším tvorům, kteří kdy na Zemi žili, objevili italští vědci v Argentině.Nález potvrdil už existující hypotézy, že titanosaurové v minulosti ovládali ekosystém Jižní Ameriky. Nalezené fosilie jsou ve vynikajícím stavu a vědci proto věří, že se jim tak podaří dokonale zrekonstruovat podobu těchto obrovských býložravců. Ostatky pocházejí ze čtyř […]

zobrazit více >>

Budeme mít výtah do vesmíru?

Vesmír 4.5.2006

Vizionář A. C. Clarke před časem prohlásil, že vesmírný výtah bude postaven 50 let poté, co se všichni této odvážné myšlence přestanou smát. Nedávno opravil svůj odhad na deset let…. Cesty do vesmíru jsou zatím stále ještě příliš drahé, složité a nebezpečné. Je prakticky jisté, že kdybychom měli k dispozici způsob, jak se do vesmíru […]

zobrazit více >>

Kosmonautika v pekle

Vesmír 4.5.2006

Nejbližším planetárním sousedem Země není Mars, nýbrž Venuše. Planeta "dvou tváří", pozorovatelná někdy jako jitřenka, jindy jako večernice. Navíc je po Slunci a Měsíci na obloze třetí nejjasnější, a proto si nikdy nemohla stěžovat na nezájem pozemšťanů.Dráha Venuše leží o 30% blíž u Slunce než dráha Země a obě tělesa se dovedou přiblížit až na […]

zobrazit více >>

V čem si vyjít na Mars?

Vesmír 4.5.2006

Do startu kosmické výpravy na Mars zbývá ještě nejméně čtvrt století. Avšak přesto se již dnes rodí první představy o tom, co si kosmonauti (a kosmonautky) vezmou na sebe.Připravuje se nová generace vesmírných návrhářů, prvních, kteří představí své modely ve zcela jiném světě. Nejsou jimi ale krejčí ani švadlenky, nýbrž především lékaři a inženýři. Dnes […]

zobrazit více >>

„Lidi, chce se mi čůrat!“

Zajímavosti 4.5.2006

Lidské tělo si zkrátka poroučet nedá a to kosmonautovo není výjimkou. Proto se ani na palubě vesmírné stanice musí myslet na to, kam a jak na WC.Kam s tím?Při prvních letech Američanů se na záchody příliš nemyslelo, lety nebyly plánované na déle než pár hodin. Ostatně, kosmické lodi Mercury byly přiliš malé. Jenže už při […]

zobrazit více >>

Co budeme těžit na Měsíci?

Vesmír 4.5.2006

Když se kosmonauti vrátili z Měsíce a přivezli pestrou sbírku vzorků z jeho povrchu, zdálo se všechno jasné. V žádné hornině nebylo ani stopy po vodě a dokonce ani vodě, vázané v minerálech. Jenže kosmonauti nepřistáli v okolí pólů… Vědci se jsou však na Měsíci zajímají i o další látky!Zavržená teorieS kacířskou myšlenkou, že by […]

zobrazit více >>

Poletí do vesmíru sluneční plachetnice?

Vesmír 4.5.2006

Půl století již používáme rakety. Je na čase vyzkoušet něco jiného! Pro kosmické lety je energie, skryté v pohonných látkách zapotřebí velmi mnoho. Přesto nyní technici intenzívně vyvíjejí „raketu“, která žádné takové zásoby nepotřebuje. Neodporuje to ale fyzikálním zákonům? Lze urychlovat kosmická tělesa bez pohonných látek? A právě toto řešení nyní nabízí tzv. sluneční plachetnice, […]

zobrazit více >>

Co žene rakety vzhůru?

Vesmír 4.5.2006

Vynález rakety přičítáme dávným Číňanům, avšak teprve "po Newtonovi" jsme se v 17. století jsme pochopili, proč a jak raketa funguje.Zákon akce a reakceRaketový motor patří do kategorie reaktivních pohonů. Jeho princip vystihuje známý zákon „akce a reakce“, kdy pohyb rakety je reakcí na výtok plynů z raketového motoru opačným směrem. To je důsledek zákona […]

zobrazit více >>

« ‹ Předchozí Další ›