Za předchůdce dnešních houslí je všeobecně považována středověká rubeba, která byla inspirována ještě staršími nástroji arabskými. Podle análů vznikaly první housle zhruba v dnešní podobě okolo 16. století zvláště v Itálii, ale žádný nástroj z tohoto období se nedochoval. Nejstarší dochované housle postavil slavný houslař Andrea Amati (asi 1511 – 1580) na objednávku slavného vládnoucího rodu Medicejských v roce […]
Asi nejznámějším příslušníkem komářího druhu je Komár pisklavý (Culex pipiens). Jeho samice sají krev teplokrevných živočichů včetně člověka. Lidi stejně napadají i komáři útoční nebo komáři obecní. Larvy tohoto hmyzu se živí vodním organickým detritem nebo planktonem, samci sají nektar z květů a samice, jak již bylo zmíněno, sají krev. Komáři mohou být přenašečem různých chorob, z […]
Peter Ungar, antropolog působící na universitě v americkém Arkansasu, detailním studiem tisíců kosterních pozůstatků zjišťuje, jakou stravu konzumovali naši dávní předkové. Jeho laboratoř kombinuje prvky antropologické, biologické, technické a také stomatologické. Ungar využívá technologie, které podrobně zkoumají texturu povrchu zubů kosterních pozůstatků ale i lidí či živočichů žijících. Tým profesora Ungara vyvinul speciální software, který umožňuje […]
Zpomalené záběry pokusů uskutečněných v Kalifornském technologickém institutu v USA ukazují, jak dokonale hydrofobické (odpuzující vodu) některé materiály jsou, a co se stane s kapkou vody, která na ně dopadne. Nevsákne se, ale klouže po povrchu hydrofobických materiálů. Pokus byl natáčen za pomoci vysokorychlostní (rychloběžné) kamery, která vytváří obrazový záznam velmi vysokou frekvencí snímání. Jeho následné […]
O tom, co je recyklace, většina lidí má alespoň nějaké povědomí. Tříděním odpadů se zpět získávají suroviny, které se následně vracejí do výrobního procesu. Recyklací se šetří přírodní zdroje a zároveň se zmenšuje dopad na životní prostředí škodlivinami, protože zpracování druhotného odpadu většinou vyžaduje méně energie, než získávání surovin například těžbou. Jak se však recykluje […]
http://www.youtube.com/watch?v=qSXBPUd_qyk&feature=related 28. října 1918 zahájila pod vedením Karla Kramáře (1860 – 1937) delegace Národního výboru československého, tedy orgánu, jehož úkolem byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu, v Ženevě jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem (1884 – 1948). Výsledkem jednání měl být návrh podoby budoucího nového státu. Okolo deváté hodiny ranní jménem Národního […]
První pračku sestrojil německý vědec Jacob Christian Schäffern (1718 – 1790 ) již v roce 1767. Mechanické pračky se používají od 19. století a jejich základní principy fungování se dodnes většinou nezměnily. Prádlo je spolu s vodou a pracím prostředkem „mícháno“ různými pohyby všemi směry, poté je špinavá voda vypumpována a nahrazena vodou čistou a posléze […]
Nejprimitivnější viry obsahují pouze svoji genetickou informaci ve formě DNA nebo RNA. Ty jsou uloženy v kapsidě a několik málo proteinů tvoří virový obal. Složitější viry mohou obsahovat 1-2 obalové membrány pocházející z napadené buňky (ta vnější je obvykle obohacena virovými proteiny sloužícími k rozpoznání hostitelské buňky a k usnadnění průniku dovnitř) a enzymy, které jim mají usnadnit invazi do […]
Němečtí vědci objevili na Sahaře pavouka, který se kupředu pohybuje kutálením místo chůzí po nohou. Rotační pohyby zrychluje díky koordinované práci nohou. Vědci dosud znali jen jediného pavouka, který se pohybuje roztočením těla. Ovšem k pohybu aktivně nepoužíval končetiny, jen se nechal volně kutálet z písečných dun. Objevený pavouk však sův pohyb kmitáním nohou ještě zrychluje.
Podkova bývá považována za symbol štěstí, za jakýsi magický talisman. Její určení bylo a stále je však mnohem prozaičtější. Má především chránit koňská kopyta před přílišným opotřebováním. Ke kopytu se připevňuje speciálními hřebíky – podkováky. Nejmodernější technologie v současnosti dovolují některé podkovy ke kopytu namísto přibíjení lepit. Kovové podkovy se na našem území pravidelně používají přibližně od […]
Hlemýžď (cochlea), stočená trubička naplněná tekutinou neboli endolymfou je součástí vnitřního ucha. Při zachycení zvuku rozvlní vibrace endolymfu. Toto vlnění se přenese na membránu Cortiho orgánu obsahujícího receptory sluchu, jimiž jsou vláskové buňky. Každá buňka má svoje vlásky zapuštěné do krycí membrány, a zajišťuje tak její chvění, které se dále šíří signály do sluchového centra […]
V galaxii Andromeda je vykousnutá obrovská díra o průměru bezmála 10 000 světelných let, přičemž 1 světelný rok odpovídá vzdálenosti 9,46 x 1015 m. Podle astronomů potrvá několik milionů let, než se díra zacelí. Tato díra je však zcela skryta optickým dalekohledům za závojem kosmického prachu a plynu Velké galaxie v Andromedě. Podařilo se jí objevit díky infračerveným […]