Novým neviditelným inkoustem, kterým se budou psát tajné zprávy, jsou od konce roku 2011 bakterie. Do šifrování totiž vstoupila genetika. Vědci jsou schopni zakódovat zprávu pomocí světélkující bakterií Escherichia coli, které se zobrazí jen v určitých podmínkách. Nový princip steganografie, tedy metody ukrytí zprávy, je jasný – přenesení informace pomocí živých organismů. Američtí vědci totiž […]
Vědecká disciplína zabývající se umělou inteligencí nestojí jen na strohých výpočtech, ale je také zábavná. Jak to tedy dopadne, když se spojí hra na počítači s vědou? Doktorandi z Českého vysokého učení technického v Praze tak například sestrojili robotickou ruku. V umělé inteligenci jim pomáhá doplněk k herní konzole. Bude sloužit i pro zdraví. Když […]
Rukopis o 75 000 znacích zvaný šifra Copiale, který vznikl v Německu kolem roku 1760, byl konečně rozluštěn. Tajuplný rukopis rozlouskli v druhé polovině roku 2011 vědci ve svém volném čase. Jak se to podařilo? „Jediné, co jsme hned dokázali přečíst, byly dvě zprávy psané latinkou, ochranná známka >Philipp 1866< a >Copiales 3<, podle čehož […]
Vůbec poprvé objevili astronomové hvězdu, která je doslova zaplavena zmrzlou vodou. V oblacích prachu a plynu, která hvězdu obklopují, je prý tolik vody, že by naplnila tisícovku zemských oceánů. Objev tak oživuje hypotézu, že se na Zemi dostala voda právě z vesmíru. Vědci z univerzity v nizozemském Leidenu na podzim roku 2011 publikovali výsledky pozorování […]
Popularizace vědy je práce, která je pro většinu lidí prakticky „neviditelná“. V Akademii věd České republiky jsou si však vědomi, že i za zprostředkování informací ze světa vědy stojí často velký kus práce. A nás těší, že akademici letos v soutěži SCIAP 2011 v kategorii Periodikum ocenili právě 21. STOLETÍ. Díky popularizátorů připravujícím výstavy, internetové […]
Vědci objevili na Zemi poslední minerál, o kterém se dosud soudilo, že se nachází jenom na Měsíci. Geologové jej objevili v oblasti Pilbara v západní Austrálii. Jedná se konkrétně o minerál Tranquillityit, který byl pojmenován po měsíčním Moři Klidu (podle latinského Mare Tranquillitatis), kam přistála v roce 1969 s misí Apollo 11 první lidská posádka. […]
Každý majitel psa jistě ví, jak je obtížné naučit zvíře povel lehni a zůstaň. Pro některé psy je tento rozkaz prakticky nesplnitelný, pes v klidu být neumí a majitel si rve vlasy zlostí. Podle nového výzkumu se zdá, že při výchově psa neselhává páníček, ale že poslušnost psa je do značné míry předurčena geneticky. Vědci […]
Molekulární genetik Lukáš Čermák, který od roku 2008 působí na Newyorské univerzitě, v Americe představil svůj objev: objevil gen, který se zmutovaný objevuje v nádorech mízních uzlin, takzvaných lymfomech. Informaci zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Čermákův objev by mohl v budoucnu pomoci při léčbě a diagnostice zhoubných nádorů mízních uzlin a vůbec by mohl posloužit jako […]
Zatímco většina zvířat změnou klimatu trpí, zdá se, že albatrosům naopak prospívá. Vyšší teploty v posledních dekádách způsobily kromě jiného také zvýšení rychlosti větru nad jihozápadním Indickým oceánem. Rychlejší vítr umožnil albatrosu Diomedea exulans, který má největší rozpětí křídel ze všech žijících druhů ptáků,pohybovat se při lovení nad mořem mnohem rychleji. A to je velká […]
Tváře jihoamerických primátů jsou velmi pestré, objevují se různé druhy tvarů a kombinace barev. Obdivuhodným knírem se pyšní tamarín vousatý (Saguinus imperator), celý rudý obličej má zase démonický plešatý primát Cacajao calvus (na obrázku). Některé z těchto rozdílů způsobila adaptace na prostředí, neboť hnědé a tmavší zbarvení je pro maskování výhodnější. Mnoho z opic Nového světa má […]
Evropská kosmická agentura ESA vytvořila mobilní aplikaci pro chytré telefony, která umožňuje v reálném čase sosat informace ze satelitu CryoSat. Sonda obíhá kolem Země a měří sílu polárních ledovců v oblasti Grónska a Antarktidy. Aplikace s názvem CryoSatApp poskytuje přístup do čtyř základních menu programu: popisu mise, trojrozměrného modelu družice, sledování polohy a vizualizace dat. Nejde však jen […]
Věda stvořila zdokonaleného bource morušového Bombyx mori. Na pomoc si experti přizvali genové inženýry a bourec nyní tvoří mnohem pevnější hedvábné vlákno. Vědci z Wyomingské univerzity tvrdí, že hedvábí, které larva bource produkuje, když se halí do kokonu, má sílu pavoučího vlákna. Přepočtem lze porovnat, že pavoučí vlákno je pevnější než ocel a navíc je mnohem pružnější, než […]