Roboti jsou lidskými spojenci již nesmírně pestrém oboru lidský činností. Ledaskde jsou dokonce již zcela nepostradatelní. Vědci z univerzity ve švýcarském Lausanne je však nedávno využili v oboru, kde by je čekal skutečně málokdo – v evoluční biologii. Při výzkumu evoluce mají vědci po rukou v zásadě dva typy metod. První z nás poučuje o tom, kudy se evoluce […]
Když se řekne kolibřík, představí si každý ptáčka, jehož velikost si příliš nezadá s velikostí hmyzu. Mohli by však existovat kolibříci o velikosti dejme tomu havrana? Vědci měli dlouho za to, že nemohli. Jejich způsob letu, při němž křídlo opíše křivku podobnou znaku pro nekonečno až 200x za vteřinu, je totiž obrovsky energeticky náročný a vyžaduje […]
Nejprimitivnější pozemští obratlovci, obojživelníci, jsou ohrožováni řadou faktorů. Patří k nim například ztráta přirozeného prostředí, znečištění, invazivní druhy či klimatické změny. Zdaleka největší ránu jim však v posledních desetiletích uštědřila parazitická houba Batrachyochytrium dendrobatidis, která napadá jejich kůži. Ohroženo je dnes na 40% druhů obojživelníků, největší škody způsobila v Austrálii, Peru, Panamě a Kalifornii. Její devastující moc je […]
Máte zbytečných 25 000 korun nebo 1500 dolarů a nevíte, za co byste je utratili? Měli bychom pro vás tip! Výzkumníci pracující pro americkou agenturu DARPA nedávno vyvinuli atomové hodiny, které můžete bez problémů nosit v kapse. Tyto hodinky jsou 100x menší, než nejmenší doposud sestrojené atomové hodiny a vyžadují také 100x méně energie ke svému pohonu. […]
Čtyřhranky, mezi které patří i známá a smrtelně jedovatá “mořská vosa” (čtyřhranka Fleckerova), jsou mořští láčkovci podobní medúzám. Na rozdíl od nich jsou však čtyřhranky tvory podstatně sofistikovanějšími: nechybí jim totiž skutečné oči. Švédští badatelé nedávno vypozorovali, že se čtyřhranky dokáží orientovat i podle stromů na březích vody. Asi si řeknete – kde by vzal […]
Narodí se vám chlapeček nebo holčička? Podle japonských vědců z japonského M&K Zdravotního institutu prefektury Hjódo souvisejí drobné rozdíly mezi počtem holčiček a chlapců s tím, v jakém věku zažila jejich maminka první menstruaci. Misao Fukuda rozdal společně se svými kolegy celých 10 000 dotazníků maminkám nejrůznějšího věku. Zajímal se v nich o poměrně intimní záležitost: kdy začaly poprvé […]
Moře prvního geologického období prvohor, kambria, zabydlovali je sice zástupci většiny živočišných kmenů známých většinou až do dnešní doby, od dnešních forem se však neskutečně lišily. Největšími predátory kambrických moří byli pradávní příbuzní dnešních korýšů, stonožek či hmyzu, takzvaní anomalokaridi. Nedávný nález obřího fosilního anomalokarise z Maroka potvrdil, že éra těchto predátorů neskončila s kambriem, […]
Ti všímavější obyvatelé měst si možná již nejednou položili otázku, proč ve městech potkáváme stále stejné druhy ptáků. Ruský vědec Alexej Machalov a jeho kolegové přišli nedávno se zjištěním, že náklonnost jistých druhů ptáků k městskému prostoru souvisí s velikostí jejich mozku, jinými slovy s inteligencí. Machalov se svými kolegy prozkoumal stav ptáků ve dvanácti městech na území […]
Jak vypadaly úplně první hvězdy, které se objevily po velkém třesku? Současné teleskopy nejsou bohužel tak silné, aby k nim dohlédly. Tyto hvězdy však po svém výbuchu zanechaly chemické stopy, z nichž lze vyčíst řadu jejich vlastností. Vědci z Leibnizova astrofyzikální ústavu v Postupimi pod vedením Cristiny Chiappini nedávno zkoumali data z chilského Very Large Telescope, který pozoroval hvězdokupu starou […]
Very Large Tescope, umístěný v chilské poušti Atacama, nedávno zachytil pozoruhodný jev. Na jednom ze snímků Měsíce se v oblasti severního pólu se objevila nečekaná zelená záře. Znamená to snad, že na Měsíci došlo k explozi? Nikoliv! Vědci mají pro tento jev jednodušší vysvětlení. Stejně jako u jakéhokoliv jiného světla přicházejícího k nám z Měsíce má i toto původ ve […]
Honba za vyšší efektivitou solárních článků vede vědce k využívání řady komponent, které by v této souvislosti napadly asi málokoho. Inženýři z amerického MIT nedávno představili solární články, které si ke své vyšší efektivitě dopomohou pomocí upravených virů. Podle jejich odhadů by se díky této inovaci mohla zvýšit efektivita článků až o jednu třetinu. V čem vlastně spočívá podstata […]
Efektivní způsob, který by mohl v budoucnu výrazně promluvit do boje s malárií, přišel nedávno nikoliv z laboratoře chemiků či farmaceutů, ale z laboratoře genetických inženýrů. Genová terapie však nezasáhne ani finálního hostitele prvoka krevičky (r. Plasmodium), tedy člověka, ani parazita samotného. Cílem genové terapie má být její přenašeč, odborně řečeno vektor, tedy komár rodu Anopheles. Vědci se snaží […]