Molekula DNA, která je v živých organismech nositelkou dědičných vlastností, si hledá cestu i do řady dalších oborů. Vědci o ní stále častěji uvažují jako o médiu k uskladňování dat, své uplatnění nachází v analytické chemii. Nedávno bylo představeno i její využití zcela nečekané. Měla by se stát pomocníkem pro policisty při potlačování pouličních nepokojů? Také vás zajímá […]
Inženýři všech možných profesí se v posledních letech vysloveně zamilovali do odkoukání nápadů od přírody. Jedno z takových biomimetických pracovišť se nachází i na univerzitě v britském Exeteru. Tamní vědci ve spolupráci s vědci z Harvardu představili nedávno nový materiál, který dokáže měnit barvy, je-li mechanicky namáhán. Inspirací jim byla semena jihoamerické rostliny. Semena tropické rostliny Margaritaria nobilis nejsou nijak […]
Jedním z nejzajímavějších paradoxů života na Zemi je, že ty největší věci mohou být ovlivňovány těmi nejmenšími. Na takové spojení Davida a Goliáše možná připadli nedávno vědci z Georgijského technologického institutu v Atlantě při průzkumu života ve vyšších patrech troposféry. Čilý bakteriální život kilometry nad našimi hlavami prozrazuje, že bakterie permanentně obývající tuto oblast mohou mít prsty […]
V přírodě velmi často probíhá boj na život a na smrt. Proč se tedy nepokusit u ní inspirovat a nevybavit vojáky něčím, co se v přírodě osvědčuje dlouhé milióny let? Tato myšlenka zjevně nedala spát vědcům z MIT, kteří nedávno představili prototyp vojenského „brnění“, pro nějž našli inspiraci u ryb bichirů. Doufají, že v budoucnu by mohlo nahradit dnes […]
Tradiční nemocniční personál se skládá z tvorů, jejichž tělesné fungování je založena na uhlíku. Stejně jako kdekoliv jinde se však i v nemocnicích začíná stále více prosazovat forma inteligence, založená spíše na křemíku. Ano, řeč je pochopitelně o počítačích a jimi řízených robotech. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno schválil využití prvních nemocničních sester, […]
Paleontologové a zoologové měli dlouho za to, že původ ptačího letu je třeba stopovat přinejlepším do 120 – 130 milióny let, tedy do období spodní křídy. Tento náhled se však začíná povážlivě rozplývat. Přispěl k tomu i nedávný nález opeřeného dinosaura ze severovýchodní Číny. Je totiž podstatně starší – pochází ze střední jury. Fosílie asi 30 […]
Od našich nejbližších příbuzných z řad lidoopů se lišíme skutečně v řadě různých znaků, které jsou často propojeny na první pohled nepříliš zjevnými vazbami. Jedním z důležitých rozdílů mez námi a našimi příbuznými je nápadně delší délka našeho života. Vědci z University College London nedávno objevili souvislost tohoto znaku s jiným, velmi nečekaným: kořeny našich zubů. Lidské zuby v průřezu v mnohém […]
Máte doma psa a divíte se, jak moc mu občas „jedou“ zbytky pečiva či suchary? A jak nápadně často čenichá kolem odpadkových košů, v nichž se nachází kus starého plesnivého chleba? Nic zvláštního, říkají švédští vědci. S domestikací psů totiž podle jejich zjištění velmi napomohl odpad, který se mohl začít hromadit až díky přechodu na zemědělský život. […]
Statisíce ptáků ročně zahynou v Česku po nárazu do prosklených ploch. Nejedná se jen o mediálně známé příklady nárazů do nezabezpečených průhledných protihlukových stěn. Stejně často narážejí ptáci do daleko menších skleněných ploch na rodinných domcích, školách, administrativních budovách, zastávkách hromadné dopravy ale i na kůlnách, sklenících, pařnících… A právě na tyto menší prosklené plochy […]
Brouci vrubouni, které zná většina lidí pod nepříliš lichotivou přezdívkou „hovniválové“, mají nečekané schopnosti. Když švédští vědci zkoumali jejich schopnosti orientace, všimli si, že tito brouci dokáží pro udržení směru využít řadu nebeských těles. Posledním z objevů je, že jim k jejich orientaci dokáže pomoci i Mléčná dráha. Když vrubouni (r. Scarabaeus) narazí na hromádku […]
Pokroky na poli průzkumu DNA představila v pátek v libereckém science center iQpark Hana Sedláčková – vítězka projektu České hlavičky pro mladé nadějné vědce. V rámci Dne s českou hlavičkou přiblížila svůj výzkum záludného proteinu RecQ4 a svým zajímavým povídáním přesvědčila mnohé z přítomných středoškoláků, že studium vědeckých oborů je vzrušující cesta objevování neznámého. Hlavním tématem pátečního dopoledne byla […]
Tkáňové kultury pěstované in vitro, tedy ve skle, se tradičně připravovala na Petriho miskách. Kultura vypěstovaná tímto způsobem je však v podstatě dvourozměrná a její buňky se tak ve výsledku chovají velmi odlišně oproti těm, které se přirozeně vyskytují v lidském organismu ve trojrozměrné struktuře. Američtí vědci proto nedávno zapojili do pěstování tkáňové kultury magnetickou levitaci. Výsledkem […]
