Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku.

Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, že správné nastavení fotovoltaiky a bateriových úložišť může výrazně zvýšit energetickou soběstačnost obcí a snížit emise skleníkových plynů..

Obnova území poznamenaných těžbou, ochrana půdy a výroba čisté energie bývají často řešeny odděleně. Výzkumný ústav pro krajinu však hledá způsoby, jak tyto oblasti propojit. Výsledkem mohou být řešení, která pomáhají krajině a současně přinášejí obnovitelné zdroje energie pro místní obyvatele.

Jedním z příkladů je rekultivační polní pokus založený v rámci projektu Národního centra kompetence BIOCIRKL na výsypce Malé Březno v lomu Vršany. Výzkumníci zde sledují, zda mohou rychle rostoucí dřeviny společně s biologicky aktivními přípravky urychlit obnovu půdy po těžbě.

Vrby a topoly pomáhají vracet život do výsypky

Pokusné plochy o rozloze 1,73 hektaru tvoří výmladková plantáž a agrolesnický systém. Vysazeny na nich byly dvě odrůdy vrb (Stvola a Rokyta) a dva topoly (J–105 a Kaktu). Část rostlin byla ošetřena biologicky aktivními hydrolyzáty obohacenými o látky podporující růst.

První hodnocení ukázalo ujímavost 67 procent u řízků a 51 procent u sazenic. Výsledky ovlivnily mimořádně náročné podmínky výsypky i nedostatek srážek během jara a léta. Pozitivně se však projevily zejména varianty využívající hydrolyzát s biouhlem a hydrolyzát s kompostovanou štěpkou.

Rostliny ošetřené těmito přípravky vykazovaly lepší vitalitu než kontrolní varianty bez jejich aplikace. „Dosavadní výsledky musíme vnímat jako průběžné, přesto ukazují, že vhodná kombinace rychle rostoucích dřevin a biologicky aktivních látek může pomoci rostlinám překonat velmi nepříznivé podmínky posttěžebních lokalit.

Naším cílem není pouze vypěstovat biomasu, ale především ověřit řešení, která podpoří obnovu půdy a návrat ekologických funkcí do poškozené krajiny,“ říká Jan Weger z odboru fytoenergetiky VÚK.

Porosty vrb a topolů mohou chránit půdu před erozí, zlepšovat místní mikroklima, podporovat biodiverzitu a ukládat uhlík do biomasy i půdy. Vypěstovanou dřevní hmotu pak lze využít jako obnovitelnou surovinu pro místní energetické nebo materiálové účely.

Solární panely mohou sdílet prostor se zemědělstvím

Další část výzkumu VÚK se zaměřuje na propojení agrolesnictví s agrivoltaikou, tedy výrobou elektřiny ze solárních panelů na zemědělsky využívané půdě. Výzkumníci vycházejí mimo jiné z dlouhodobého experimentu na výzkumné stanici Michovky ve Středočeském kraji, kde byla agrivoltaická instalace začleněna do již existujícího agrolesnického systému.

Měření z let 2021 až 2023 ukázala, že výkon panelů významně ovlivňuje zastínění okolními stromy, především od května do října. Cílená péče o dřeviny a jejich prořezávání však dokázaly okamžitý výkon fotovoltaiky zvýšit až na dvojnásobek oproti neudržované variantě.

Roční výroba experimentálního systému dosahovala 4,3 až 5 MWh, tedy 64 až 73 % teoretické produkce v optimálních podmínkách.

Běžná fotovoltaická elektrárna sice může na stejné instalované jednotce vyrobit více elektřiny, hybridní agrolesnicko-agrivoltaický systém však nabízí další přínosy. Vedle výroby energie pomáhá chránit půdu, omezovat erozi, podporovat biodiverzitu a udržet zemědělské využití území.

Uplatnění proto může najít například na degradovaných či erozně ohrožených půdách nebo tam, kde jsou možnosti pro výstavbu klasických solárních elektráren omezené.

O výsledku rozhoduje cíl energetické komunity

Jan Weger, Lukáš Janota, Jaroslav Knapek a Kamila Vávrová své poznatky využili při tvorbě nové optimalizační metodiky pro energetické komunity. Studie publikovaná v roce 2026  v mezinárodním odborném časopise Energy Reports pracuje s modelem komunity  o 100 členech a porovnává různé kombinace fotovoltaiky, agrivoltaiky a bateriového úložiště.

Model počítá s hodinovými údaji o spotřebě i výrobě elektřiny a hledá optimální velikost jednotlivých technologií. Výsledky ukázaly, že zásadní roli hraje cíl investice. Pokud komunita usiluje především o nejvyšší finanční výnos, dosahuje energetická soběstačnost podle konkrétního scénáře přibližně 17 až 26 % a bateriové úložiště se za sledovaných podmínek ekonomicky nevyplatí.

Jestliže je však hlavním cílem co nejvyšší soběstačnost při zachování ekonomické životaschopnosti projektu, může být optimální výkon agrivoltaiky o 60 až 100 % vyšší. Smysl v takovém případě získává i bateriové úložiště a energetická soběstačnost komunity se zvyšuje na 27 až 45 %.

„Neexistuje jedna univerzálně správná velikost fotovoltaiky a baterie pro každou obec. Výsledek závisí na spotřebě členů, místních podmínkách, cenách energie i na tom, zda má projekt především vydělávat, nebo posilovat soběstačnost a přinášet environmentální přínosy.

Naše metodika umožňuje tyto varianty porovnat ještě před uskutečněním investice, a snížit tak riziko, že bude systém předimenzovaný, nebo naopak příliš malý,“ vysvětluje Lukáš Janota z odboru fytoenergetiky VÚK.

Vyšší soběstačnost znamená také méně emisí

Rozdílné nastavení projektu se výrazně promítlo také do jeho dopadu na klima. Při variantě zaměřené na maximální ekonomický výnos by modelová komunita zabránila vzniku přibližně 73,6 tuny emisí CO2 ročně.

U varianty orientované na soběstačnost při zachování ekonomické návratnosti vzrostla roční úspora na 122,7 tuny.