Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter.

Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi rostlinnými populacemi napříč Evropou..

Migrace, kterou svět neviděl

Díky mezioborové spolupráci entomologů a botaniků se podařilo zjistit, kolik pylových zrn migrující pestřenky skutečně přenášejí, a zároveň zpřesnit odhady počtu pestřenek migrujících přes Evropu. Nové výpočty ukazují, že evropskými migračními trasami každoročně putují minimálně jednotky miliard pestřenek.

Některé z nich přitom na svém těle nesou stovky až tisíce pylových zrn. Po propojení množství pylu přenášeného jednotlivými pestřenkami s odhady velikosti migračních populací vychází, že během podzimní migrace mohou pestřenky napříč Evropou přenést stovky miliard až jednotky bilionů pylových zrn.

Takto rozsáhlý transport může být významný pro řadu rostlin opylovaných hmyzem. Migrující pestřenky totiž mohou přenášet pyl mezi populacemi rostlin vzdálenými až stovky kilometrů a přispívat tak k jejich vzájemnému genetickému propojení a snižovat izolaci populací.

Globální ekosystém

Srovnání nových odhadů početnosti migrantů s historickými pozorováními zároveň ukazuje výrazný pokles počtu migrujících pestřenek, který v některých případech dosahuje desítek milionů jedinců. Tento pokles zapadá do širšího trendu dlouhodobého úbytku početnosti běžných druhů hmyzu, pestřenky nevyjímaje.

Pokud budou populace i běžných druhů, jako jsou migrující pestřenky, nadále klesat, může to mít důsledky pro ekosystémové služby, které pestřenky poskytují, jako právě opylování rostlin, včetně dálkového transportu pylu.