Studie publikovaná v říjnu 2026 v prestižním světovém onkologickém žurnálu The Lancet detailně zkoumala celosvětový výskyt nových případů rakoviny za rok 2024 a zaměřila se především na příčinné souvislosti jejich vzniku.

Odhadem až 2,3 milionu nových záchytů rakoviny, což představuje 12%, bylo zřejmě způsobeno běžnými viry a bakteriemi, které se v populaci nachází..

Vědci již delší dobu poukazují na příčinnou souvislost mezi virovou nebo bakteriální infekcí a následným propuknutím zhoubného rakovinného bujení. Nejde jen o statisticky významnou shodu, kterou by bylo možné vysvětlit například oslabením organismu v důsledku boje s infekcí, v důsledku kterého dojde ke snížení imunitní reakce těla, která jinak nádorovému bujení brání.

V některých případech totiž infekční agens přímo zasahují do mechanismů, které řídí růst, dělení a zánik buněk.

Vědecké studie v posledních třech desetiletích potvrdily přímé vyvolání rakovinného bujení konkrétním virem. To následně vedlo k vývoji první očkovací vakcíny proti HPV, lidskému papilomaviru. Téměř 100% úspěšnost této vakcíny pak podnítila další výzkumy v oblasti nádorových onemocnění spouštěných virovou nebo bakteriální infekcí.

Pozornost vědců se nyní soustředí také na identifikaci dalších infekčních původců, jejichž odstranění by mohlo přispět k prevenci některých druhů rakoviny.

Pálení žáhy příčinou rakoviny

Jako možný spouštěč rakoviny žaludku byla již dříve identifikována běžná bakterie Helicobacter pylori, kterou má v zažívacím traktu téměř 40% české populace. U většiny lidí je infekce vyvolaná touto bakterií bezpříznaková, případně způsobuje jen nepříliš závažné obtíže spojené s pálením žáhy.

V ojedinělých případech ale může způsobit zánět žaludku, vznik žaludečních vředů a případně vést až k rozvoji rakoviny žaludku.

Nákaza bakterií Helicobacter pylori je přitom léčitelná běžnými antibiotiky, ale v drtivé většině zůstává nediagnostikována. Naproti tomu virová žloutenka B a C je Čechách běžně zachycena a léčena okamžitě s výjimkou problémových skupin, jako jsou narkomané a lidé bez domova.

Avšak pravděpodobnost, že žloutenka přejde do chronické formy a vyvolá cirhózu nebo rakovinu jater, je násobně vyšší než u závažných forem chronického zánětu žaludku vyvolaného bakterií Helicobacter pylori.

Očkování jako prevence rakoviny

Proti žloutence existuje běžně dostupné očkování, které tak chrání i před případnou rakovinou jater způsobenou žloutenkou, proočkovanost je však v České republice velmi malá. Ještě nižní úroveň očkování proti HPV i žloutence a dostupnosti antibiotik je pak v zemích subsaharské Afriky a v jihovýchodní Asii.

V důsledku toho studie právě tam odhalila nejvyšší počet případů rakoviny způsobených těmito viry a bakteriemi, proti kterým je možné se již dnes účinně chránit. To dává do budoucna naději, že prohloubení našich znalostí o příčinné souvislosti vzniku rakoviny a celosvětové zlepšení dostupnosti očkování může snížit vznik nových nádorů až v řádu milionů pacientů ročně.

Zdroj: The Lancet