Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce.

Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste vstoupili do druhé poloviny života a chcete si udržet vitalitu, je nejvyšší čas zaměřit se na „plicní longevity“ neboli vědomou péči o dlouhověkost našich plic..

Proč plíce s věkem potřebují více pozornosti?

Hlavní orgán naší dýchací soustavy dosahuje svého funkčního vrcholu v rané dospělosti, přibližně mezi 20. a 25. rokem života. V této době dokážou zdravé plíce dospělého člověka pojmout úctyhodných 6 litrů vzduchu, což odpovídá zhruba třem velkým dvoulitrovým lahvím.

Bohužel, stárnutí je přirozený, do velké míry biologicky naprogramovaný proces, který se nevyhýbá ani dýchacímu ústrojí.

Kolem 30. až 35. roku života začíná kapacita plic pozvolna a nepozorovaně klesat. Tento úbytek se může zdát zpočátku zanedbatelný, ale v průběhu let se sčítá.

Po padesátce se tyto změny stávají znatelnějšími. Dochází k přirozenému poklesu elasticity plicní tkáně, plicní sklípky (alveoly) se zvětšují a ztrácejí svůj tvar, což zhoršuje přenos kyslíku do krve. Zároveň se mírně oslabují dýchací svaly, včetně bránice, a hrudní koš může lehce ztuhnout, což omezuje maximální objem nadechnutého vzduchu.

Překvapivé souvislosti: Plíce jako štít celkového zdraví

Zdravé plíce nejsou důležité jen pro to, abychom se nezadýchali při chůzi do schodů. Vědecké výzkumy ukazují na existenci takzvané plicně-imunitní osy. Plíce obsahují miliony imunitních buněk, které plní zásadní funkce – čistí vdechované nečistoty, bojují s infekcemi a hojí mikroskopická poškození způsobená neustálým roztahováním a stahováním při dýchání.

Pokud plíce stárnou předčasně nebo jsou poškozené, tyto imunitní buňky nedokážou nečistoty efektivně odstraňovat. To spouští v těle chronický zánět, který se může šířit krevním oběhem dál do těla. Výzkumy ukazují, že snížená funkce plic často předchází a přímo souvisí s dalšími vážnými zdravotními problémy, jako jsou:

vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění, metabolická onemocnění a cukrovka 2. typu, autoimunitní potíže a osteoporóza, kognitivní pokles, zhoršení paměti a celková tělesná křehkost. Péče o dech je tak v podstatě tou nejlepší investicí do celkového zdraví a vitality celého organismu.

Kdy už nejde o obyčejné nachlazení?

Zejména v chladnějších měsících nebo během smogových situací lidé často přecházejí kašel s tím, že jde o „běžné zimní pokašlávání“ či nachlazení. Kdy je ale na místě zpozornět a vyhledat lékaře?

Přední český pneumolog, prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, upozorňuje, že klíčová je délka trvání potíží a doprovodné příznaky. Pokud kašel trvá déle než tři týdny, doprovází ho zadýchávání při běžných činnostech, tlak či bolest na hrudi nebo vykašlávání neobvykle zbarveného hlenu, je návštěva ordinace nezbytná.

„Za přetrvávajícím kašlem a dušností nemusí stát jen infekce. Příčinou může být chronický zánět průdušek, zhoršení astmatu, chronická obstrukční plicní nemoc, ale může být i projevem srdečního selhání nebo onemocnění ledvin.

V některých případech se však může jednat také o nádorové onemocnění plic,“ vysvětluje profesor Milan Sova.

Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře, který zhodnotí potíže a případně doporučí další vyšetření. Mezi ta základní patří rentgen hrudníku, vyšetření plicních funkcí pomocí spirometrie nebo laboratorní testy.

V indikovaných případech následuje CT vyšetření plic, neboli počítačová tomografie (Computer Thomography), která patří mezi zobrazovací metody. Využívá se také v Programu časného záchytu karcinomu plic, protože dokáže na snímcích zobrazit i velmi malý nádor – tedy onemocnění v počátečním stadiu, kdy se nijak neprojevuje.

Screeningový program představuje bezplatnou a unikátní možnost preventivní péče, protože pacient je dlouhodobě pod dohledem, který zahrnuje pravidelné vyšetření u pneumologa. O vstup do programu se mohou zajímat všichni dlouholetí kuřáci (i bývalí) ve věku 55 – 74 let.

Profesor Milan Sova připomíná, že strach z vyšetření by nikdy neměl převážit nad touhou po zdraví a dlouhém životě bez dechových omezení: „Kuřáci jsou více ohroženi nejen rakovinou plic, ale také rozvojem chronické obstrukční plicní nemoci nebo plicní fibrózy.

A to jsou všechno diagnózy, které je díky pravidelným kontrolním vyšetřením možné stanovit v počátečním stádiu a zahájit tak léčbu včas, kdy má pacient nejlepší prognózu. Pacienti se často obávají složitých nebo nepříjemných vyšetření, ale většina z nich je rychlá, dostupná a nebolestivá.“.

Karolína Steinbergerová