Saturnův měsíc Enceladus patří vedle svého většího bratra Titanu a Jupiterovy oběžnice Europy k nejzajímavějším místům ve Sluneční soustavě pro hledání mimozemského života. Nový experiment ukazuje, že mikroorganismy ze Země dokážou přežít i v prostředí, které napodobuje jeho skrytý podpovrchový oceán..

Enceladus je nevelkou zamrzlou koulí o průměru zhruba 500 kilometrů. Pod ledovou krustou se však ukrývá rozsáhlý slaný oceán; jeho existenci naznačila už sonda Cassini, která pozorovala obří gejzíry vodní páry a ledových částic tryskající z oblasti jižního pólu měsíce.

V jejich materiálu vědci objevili soli, organické látky i další sloučeniny důležité pro chemii života.

Tým vedený Williamem Orsim z Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově nyní v laboratoři vytvořil prostředí, které oceán Enceladu co nejvěrněji napodobuje, když do vody přidal soli, uhličitany a rozemletou horninu.

Vznikl tak silně zásaditý roztok a zároveň se rozběhly chemické reakce mezi vodou a horninou, při nichž vznikal vodík. Právě podobný proces zřejmě probíhá na kamenitém dně Enceladu.

Poté vědci do této směsi vložili metanogenní mikroorganismy pocházející z hlubokomořských hydrotermálních průduchů v oblasti Okinawského příkopu mezi Japonskem a Tchaj-wanem. Tyto mikroby získávají energii reakcí vodíku s oxidem uhličitým a jako odpadní produkt vytvářejí metan.

Výsledek překvapil i samotné výzkumníky. Mikroorganismy dokázaly růst i při pH kolem 11, tedy v prostředí výrazně zásaditějším, než jaké se dosud považovalo za hranici jejich možností. Dokázaly navíc upravit svůj metabolismus tak, aby si poradily s velmi nízkým množstvím oxidu uhličitého.

Experiment samozřejmě nedokazuje, že na Enceladu život skutečně existuje. Ukazuje ale, že podmínky jeho oceánu nemusí být pro pozemskému životu podobné organismy nepřekonatelné. Jak zároveň upozorňuje Orsi, pokus trval pouze několik dní, takže zda by mikroby vydržely rok, tisíc nebo miliony let, zatím nikdo neví.

Další studie navíc naznačuje, že případné stopy života by se mohly koncentrovat v některých ledových částečkách vyvrhovaných gejzíry do vesmíru. Budoucí sonda by tak možná ani nemusela vrtat skrz kilometry ledu.

Evropská kosmická agentura už uvažuje o misi k Enceladu s přistáním v oblasti jižního pólu, nicméně start se předběžně očekává až kolem roku 2042.