Domů     Zajímavosti
Psi vnímají lidské emoce! Jak reagují na úsměv?
Jakou aktivitu spustí úsměv v mozku čtyřnohých čmuchalů?

Černo-bílá border kolie leží nehnutě v tunelu magnetické rezonance. Není to poprvé, ostatně její páníčci jsou vědci, fascinovaní fungováním psího mozku. Teď zrovna sledují, jak poslušný mazlíček reaguje na fotky šťastných a usměvavých osob na obrazovce umístěné před ním.

Je označován za nejlepšího přítele člověka. Bez diskusí lze říct, že mezi lidmi a psy se v průběhu jejich společné cesty historií vytvořilo pevné pouto – a to do takové míry, že zdomácnělé šelmy dokážou vnímat emoce svých majitelů.

V letošním roce realizovaný výzkum badatelů a současně partnerů Raúla Hernándeze-Péreze a Laury Cuayaové, kteří jsou vášnivými pejskaři, se zaměřil na to, jak čtyřnozí čmuchalové reagují na lidské úsměvy.

Dobrovolníky hledali v parku

Výhodou zmíněných expertů, působících na prestižní Vídeňské univerzitě, bylo, že pro studii mohli využít své vlastní chlupaté mazlíčky. Border kolie Odín a Kun-kun jsou dost klidné, vnímavé a poslušné, aby posloužily jako „pokusní králíci“.

Kromě nich však vědci sháněli další dobrovolníky, a to na ideálním náborovém místě – v psím parku. Procházeli mezi stromy a hledali šelmy, které by splnily základní kritéria. Kromě mírné povahy a dobrého výcviku musely být jen tak velké, aby se pohodlně vešly do tunelu magnetické rezonance (MRI).

Když partneři natrefili na osobu s vyhovujícím zvířetem, oslovili ji a požádali o spolupráci, respektive o účast na bádání. Pochopitelně ne vždy se setkali s úspěchem, někteří pejskaři je odmítli. Jiní však souhlasili a nakonec se výzkumu, na němž se podíleli i další odborníci, zúčastnila celé řada šelem, které během skenování dokázaly zůstat v klidu.

Experti hledali vhodné účastníky experimentu v psím parku.

Naladili se na stejnou vlnu

Laura Cuayaová se netají fascinací psím mozkem. Jak upozorňuje, při srovnávání člověka s jinými primáty lze vycházet z toho, že mají společného předka. Psi jsou ovšem naprosto odlišnými živočichy, a přesto se s lidmi, jimž věrně stojí po boku dlouhé tisíce let, naladili takříkajíc na stejnou vlnu.

Aktuální studie, jejíž výsledky byly v létě 2026 publikovány v časopise iScience, to potvrdila.

Úsměvy na obrazovce

A jak přesně probíhala? Psi byli jeden po druhém umístěni do tunelu MRI a na obrazovce před nimi se objevovaly snímky usmívajících se osob. Zvířata, poslušně si hovící ve zcela netypickém prostředí, reagovala aktivitou v té části mozku, která souvisí s odměnou a motivací a kterou – jak bylo prokázáno v dřívějších výzkumech – zapojují i v případě, že se těší na pamlsek nebo zavětří páníčka.

Je to jako pomyslné rozsvícení žárovky. Samozřejmě je však nemožné hodnotit přesně intenzitu pocitů, jež zvíře prožívá.

Nutno doplnit, že tváře ozdobené úsměvem patřily lidem, které testovaní psi neznali – a přesto je vnímali pozitivně. U lidí nastává srovnatelná reakce v případě pochvalného komentáře, výhry či podobného zážitku.

Více se dočtete v čísle 11/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: BBC, cell.com, helppes.cz, Ústřední vojenská nemocnice Praha, Policie ČR
Související články
V rámci reintrodukčních snah pražské zoo a jejích partnerů byli koně Převalského navráceni do mongolských stepí. Odborníci se poté vrhli do projektu, v jehož rámci chtějí dostat převaláky zpátky do další země, ve které v minulosti ve volné přírodě žili – do Kazachstánu. Od června 2024 proběhly už celkem tři transporty do kazašské Zlaté stepi. […]
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz