Domů     Historie
Stonehenge jako „mladší příbuzný“: Vědci zkoumají pozůstatky svatyně v Česku
Zdeněk Bartůněk 24.8.2026
Na výzkumu spolupracují badatelé ze tří českých univerzit.

Stonehenge patří mezi nejznámější památky vůbec. Ovšem tým badatelů ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové zkoumá aktuálně pozůstatky svatyně podobného charakteru, která se nacházela v oblasti středních Čech a byla ještě o nějakých 1000 let starší.

Konkrétně se archeologové činí u obce Chleby na Nymbursku. Před zhruba 6 500 roky zde vzniklo takřka kruhové ohrazení o průměru 230 metrů s dvanácti nepravidelně rozmístěnými vstupy. „Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná.

Když jsme ale začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU.

U ohrazení byl situován příkop s hloubkou přes 2,5 metru. V něm, v blízkosti vstupů, odhalili experti býčí lebky a rohy. „Předpokládáme, že původně mohly zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení.

Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy,“ podotkl archeolog Jan Turek z Univerzity Karlovy.

Vizualizace západu Slunce během zimního slunovratu

„Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec. Stejný princip je i na hlavní ose Stonehenge. Nyní se ukazuje, že podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu,“ objasnil Krištuf souvislost s legendární památkou na britských ostrovech.

Kromě toho doplnil, že na rozdíl od Stonehenge to vypadá, že svatyně na Nymbursku v průběhu času zanikla a nahradilo ji klasické sídliště.

Důležitou součástí bádání je rovněž analýza půdy. Tu si vzal na svá bedra Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové. „Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků svých mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě.

Ty nám mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku,“ vysvětlil expert.

Foto: ZČU/Vizualizace pomocí ChatGPT na základě archeologických nálezů
Zdroje informací: Západočeská univerzita v Plzni
Předchozí článek
Související články
To, že i v jihovýchodní Asii se vyskytovali velcí dinosauři, dokazovaly jen ojedinělé nálezy obřích kostí. Nyní se však týmu vedenému paleontologem a odborníkem na dinosaury Sitou Manitkoonem z Mahasarakhamské univerzity v Thajsku podařilo objevit úplnější soubor kostí, které náležely gigantickému dinosaurovi. Ten dostal jméno Nagatitan chaiyaphumensis. Jeho kosti objevil v roce 2016 v provincii […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Představte si geopolitickou mapu světa v pozdních osmdesátých letech. Na jedné straně Washington, na druhé Moskva. Mezi nimi jaderný arzenál schopný zničit planetu padesátkrát dokola, železná opona a miliony vojáků v permanentní pohotovosti. A pak je tu Donald Kendall, generální ředitel společnosti PepsiCo, který se v květnu roku 1989 stává admirálem flotily, jež čítá sedmnáct […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
Historie Medicína 23.7.2026
Odpověď na otázku v titulku není jednoznačná. Výbuch atomové bomby v Hirošimě i pozdější jaderné katastrofy způsobené člověkem sice ukázaly, že silné dávky ionizace zabíjejí a že slabší a dlouhodobé záření poškozuje DNA. Přesto není stále zcela jasné, nakolik se mutace vzniklé ozářením přenášejí na potomstvo. Před pěti lety, těsně před 35. výročím výbuchu Černobylské jaderné elektrárny, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz