Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce.
Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních pasekách. K vidění však není celoročně, coby tažný pták migruje na zimu do teplých krajin.
Oproti jiným opeřeným letcům podobné velikosti se zaměřuje čistě na živočišnou stravu. Loví nejen hmyz či pavouky, ale i drobné obratlovce. Co konkrétně z něj dělá onoho drsného predátora? Nejde ani tak o to, že vykazuje typické chování dravce, ani o jeho hákovitě zahnutý zobák či tmavý pruh přes oči, který mu dodává vzezření lupiče nebo piráta, jako spíš o způsob, jímž nakládá s kořistí.
Tu totiž doslova nabodává na trny hlohů, růží nebo trnky. Visí tam po delší dobu, zatímco pták přilétá hodovat, jako když člověk chodí do dobře zásobené spižírny.
Ťuhýk je rovněž známý svými projevy agresivity. Když se v okolí hnízda objeví například o dost větší sojka, bez bázně a hany proti ní vystartuje. Podobně si „vyšlápne“ i na poštolku. V případě vrány, která se vyznačuje ještě výraznějšími fyzickými parametry, je ovšem o poznání opatrnější.
Jeho chování se stalo cílem zkoumání expertů z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří se vydali k hnízdní lokalitě v Doupovských horách.
Více o ťuhýkovi a dalších nebojácných zvířatech se dočtete v čísle 10/2026 v textu: Malí, ale neohrožení bojovníci! Rosomák se postaví medvědovi, medojed lvovi
