Dnes je Venuše nejžhavější planetou Sluneční soustavy, je dokonce teplejší než k Slunci bližší Merkur. Na jejím povrchu panují teploty kolem 464 °C, atmosféra je více než devadesátkrát hustší než na Zemi a aby toho nebylo málo, z oblaků se snáší kapky kyseliny sírové.

Zkrátka, není to prostředí, ve kterém by příčetný člověk chtěl strávit byť jen jediný letmý okamžik….

Přesto se astronomové stále častěji vracejí k otázce, zda tato nehostinná planeta nevypadala kdysi úplně jinak. Nová studie dokonce naznačuje, že v dávné minulosti mohly oceány pokrývat až 90 procent jejího povrchu.

Vědci vytvořili nové modely raného vývoje Venuše a zkoumali, jak by se na její povrch rozložila voda, pokud jí planeta skutečně disponovala. Výsledky ukazují, že by většina planety byla zaplavena mělkými oceány, zatímco souše by tvořily jen rozsáhlejší ostrovy a několik větších kontinentálních oblastí.

Taková Venuše by na první pohled připomínala spíše Zemi než dnešní rozpálenou pustinu.

Otázkou ovšem zůstává, jak dlouho by takové podmínky vydržely. Venuše přijímá téměř dvojnásobek sluneční energie než Země a jak Slunce během miliard let postupně zesilovalo, odpařovalo se z druhé planety stále více vody.

Vodní pára, která sama patří mezi silné skleníkové plyny, začala zadržovat další teplo, čímž se spustil nezvratný skleníkový efekt, při němž se oceány vypařily a planeta se proměnila v dnešní rozpálený svět.

Některé novější práce naopak naznačují, že planeta mohla být od samého počátku příliš horká na to, aby se na jejím povrchu kapalná voda vůbec udržela.

Analýza chemického složení její atmosféry a sopečných plynů například ukazuje, že nitro Venuše je překvapivě suché, což by spíše podporovalo scénář planety bez oceánů.

Každopádně, aspoň část odpovědí by měly přinést mise, které se k Venuši chystají. Po létech minimálního zájmu o druhou planetu se chystají hned tři, americké DAVINCI a VERITAS a evropská EnVision.

Na cestu by se měly vydat začátkem 30. let a během plnění svých misí by alespoň částečně mohly rozlousknout záhadu, proč velikostně tak blízká planeta Zemi se během svého vývoje proměnila v cosi, co pozemským organismům připomíná inferno.