Roveru Perseverance se podařilo identifikovat molekuly organického uhlíku v horninách na dně vyschlé marsovské řeky, které mohly před miliardami let vzniknout působením vody. Svědčí snad o dávném životě na planetě?.
Měření provedená přístrojem Sherloc, umístěném na roveru Perseverance, identifikovala organický uhlík v jílovcích z výchozů, což jsou vyhaslé podzemní lávové proudy vystupující na povrch, sopky Bright Angel, když se vozítko pohybovalo podél Neretva Vallis – vyschlé říční trasy, která před miliardami let přiváděla vodu do marsovského kráteru Jezero.
Detekovaná forma uhlíku, známá jako makromolekulární uhlík neboli MMC, může pocházet z živých organismů, ovšem stejně tak může být produkován geologickými procesy, což znamená, že jeho detekce nepředstavuje důkaz o minulém životě na Marsu.
Objev makromolekulárního uhlíku
Ashley Murphyová z Planetárního vědeckého institutu v Arizoně uvedla, že MMC lze nalézt v různých prostředích a typech hornin. „Může pocházet z biologických zdrojů, jako je zkamenělá organická hmota nacházející se v mikrobiálních rohožích a uhlí, ale může také vznikat při reakcích mezi horninami a vodou nebo se dostat na povrch planety dopadajícími meteority,“ vysvětluje.
Odborníci detekovali komplexní uhlík poté, co posvítili na záhadné horniny ultrafialovým laserem Sherloc a změřili zpět rozptýlené světlo.

Testy na jednom konkrétním kameni, Cheyava Falls, ukázaly, že se na jeho povrchu nachází makromolekulární uhlík. To je neobvyklé, protože na Marsu organické látky rychle mizí kvůli radiaci a oxidaci. Pokud jsou na povrchu stále zachované, může to znamenat, že se kámen teprve nedávno dostal na povrch, například erozí nebo odštípnutím.
Případně to znamená, že jsou tamní organické molekuly nečekaně odolné vůči tvrdým podmínkám Marsu, zejména ultrafialovému záření, kosmickému záření a oxidačním činidlům v prachu.
Existoval na Marsu život?
Další organické jílovce objevil na planetě rover Curiosity, který zkoumá kráter Gale. „Naznačuje to, že obyvatelnost Marsu a dostupnost organických látek mohly být po celé planetě rozšířené už před miliardami let,“ poznamenává Murphyová a její kolegové.
„Nálezy ukazují, že Jezero představovalo prostředí vhodné pro primitivní život — nejen díky strukturám v Bright Angel, které mohou naznačovat jeho někdejší přítomnost, ale také díky zbytkům uhlíkových stavebních bloků, jež by se v této starověké deltě vyskytovaly, pokud zde život skutečně existoval,“ domnívá se profesor John Bridges, planetární vědec z Univerzity v Leicesteru, který se na studii nepodílel.
„Vědecké přístrojové vybavení roveru Perseverance nebylo navrženo tak, aby bylo schopné rozlišit mezi organickými látkami vzniklými abiotickými a biotickými procesy, ale bylo vybráno k identifikaci zajímavých hornin, které by mohly být shromážděny pro případný návrat na Zemi k přísnějšímu testování,“ vysvětluje Kyle Uckert, vědecký pracovník z laboratoře Jet Propulsion Laboratory NASA v Kalifornii a spoluautor článku.
„Nejlepším způsobem, jak určit biogenicitu těchto hornin, je provést tyto následné analýzy na Zemi.“ NASA měla v úmyslu přivézt vzorky marsovských hornin pro takové testy, ale mise byla v lednu zrušena. Nyní se plánuje revidovaná mise na 30. léta 21. století.
Zdroje: The Guardian