Domů     Vesmír
Sluneční bouře jako spouštěč chaosu! Hrozí výpadky i panika ve společnosti
Podle vědců dochází ke skutečně silné bouři jedou za 100 až 200 let. Je proto třeba mít ochranné mechanismy.

Měla by být tma jako v ranci. To by ale nesměla oblohu zalít polární záře! Ta rozsvítila celou planetu jako vánoční stromeček! Ne všichni ale mají čas kochat se tímto úkazem. Místo toho musejí hasit propukající požáry. Zemi právě za sáhla extrémně silná geomagnetická bouře.

Sluneční bouře si nelze představovat jako ty klasické, kdy nebe křižují blesky a zem je bičována proudy vody a kroupami. Ve skutečnosti souvisejí s erupcemi, silnými výbuchy energie, které se odehrávají na Slunci v místech slunečních skvrn.

Z hvězdy je do vesmíru vyvrhováno nesmírné množství plazmatu složeného z nabitých částic. Odborně se tomu říká koronální výron hmoty (CME). A má to znatelné následky i pro Zemi.

Hvězdný „dáreček“ putuje k modré planetě závratnou rychlostí až několika tisíc kilometrů za sekundu. Po střetu s magnetickým polem Země dochází ke geomagnetické bouři. Oko romantika se může potěšit pohledem na polární záři, která v souvislosti s tím vzniká.

Zároveň však mají tyto bouře potenciál způsobovat problémy v infrastruktuře. Zasaženy bývají navigační a komunikační systémy či elektrická síť.

V dnešní době naštěstí existují způsoby, jak infrastrukturu Země před následky slunečních bouří chránit.

Jednou za 100 až 200 let

Slunce se vyznačuje cykly, trvajícími zhruba 11 let. V jejich rámci prochází fázemi mezi solárním minimem, kdy je v zásadě klidné, a maximem, kdy s nadsázkou řečeno vztekle prská. Vědci pochopitelně vývoj každého takového cyklu sledují.

Ten aktuální odstartoval v roce 2019 a momentálně je ve fázi bouří a navzdory původním předpokladům o sobě dává hvězda pořádně vědět. Stejný trend má pokračovat celý rok 2026.

V souvislosti s tím se řeší, jaké nebezpečí to pro obyvatele modré planety znamená. Nutno dodat, že podle expertů dochází jednou za 100 až 200 let ke skutečně extrémní bouři. Lze tedy předpokládat, že dříve či později taková dorazí.

Ta dosud největší zaznamenaná postihla Zemi zkraje září 1859. Řeč je o takzvané Carringtonově události. Tehdy se planeta rozsvítila polární září jako vánoční stromeček. Telegrafní přístroje doslova jiskřily, takže propukaly i požáry.

Důsledkem geomagnetických bouří je i polární záře.

Vědci důrazně varují

Mezi odborníky panuje obava, že v případě podobné bouře hrozí zhroucení společenského systému, v dnešní době tolik závislého na technologiích. Jejich valná část totiž může být zcela vyřazena z provozu.

Co s nimi umí provést, ukázalo Slunce zkraje roku 2022, kdy zlikvidovalo desítky nových satelitů, vypuštěných právě na oběžnou dráhu. Zpráva britské Rady pro vědu a technologie (STFC), vydaná letošního roku, varuje, jakým způsobem dokážou sluneční bouře vnést do světa lidí naprostý chaos a vést k destabilizaci moderních civilizací.

Tisíce poutníků v ohrožení

Pomyslně na ráně jsou samozřejmě již zmiňované satelity. Nabité částice představují pro jejich elektroniku postrach. Navíc je při bouři zahřívána atmosféra, což vede k rozpínání vzduchu a nárůstu hustoty v kritické výšce.

Satelity mají problém se v takovém prostředí pohybovat, dochází k narušení jejich dráhy a rychlosti a v nejhorším případě končí zničené. V ohrožení jsou přitom tisíce poutníků, kteří z oběžné dráhy umožňují spoustu činností ve spoustě oborů. Navigace pomocí GPS je pouze jedním příkladem z mnoha.

Více se dočtete v čísle 7/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: National Geographic, space.com
Související články
Představa vesmírných plachetnic, brázdících meziplanetární prostor, poháněných slunečním větrem je součástí sci-fi literatury již řadu desetiletí. Reálné provedení ale naráželo na řadu fyzikálních omezení a zejména nutnou velikost plachet počítajících se na kilometry. Až doteď! Vědci z A&M univerzity v Texasu zdokonalují technickou realizaci vesmírné plachetnice a nyní publikovali článek ve vědeckém žurnálu Newton. Sluneční […]
Vesmír 20.4.2026
Tohle vesmírné těleso nevypadá jako místo ideální pro život. Pokrývá ho masivní ledová krusta, ovšem pod ní se nachází oceán, kde není nouze o organické sloučeniny. Záhadný ledový měsíc přitom skrývá více tajemství, která experti z celého světa touží odhalit. Mohl by být jen jedním z měsíců planety Saturnu. Ovšem Enceladus, jehož název pochází z […]
Vesmír 12.4.2026
Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy byl […]
Vesmír 11.4.2026
Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec se […]
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz