Populární léky na hubnutí s obsahem GLP-1 znamenaly revoluci v léčbě obezity, bohužel mají velké množství nežádoucích účinků. Při studiu krajt tmavých narazili vědci prakticky omylem na molekulu, která snižuje chuť k jídlu, a to bez nežádoucích účinků. Stane se novým fenoménem?.

Krajta tmavá či též krajta barmská (Python bivittatus) je velký had, který původně obýval jen jižní a jihovýchodní Asii, ale vlivem hurikánu Andrew v roce 1992 došlo k úniku těchto hadů z různých chovných stanic do volné přírodě i na Floridě.

Krajty se tam usadily v bažinaté oblasti Everglades, kde se jim nebývale daří a decimují zde původní druhy, zejména lišky, králíky, mývaly, vačice či jelence. Jedinými tvory, kteří si s nimi poradí jsou tamní aligátoři.

Obří žranice a pak měsíce bez jídla

Tyto krajty žijí poblíž vody, dost času tráví přímo v ní, stejně jako v korunách stromů. Průměrně dosahují délky 3,7 metru, výjimečně až kolem 5 metrů. Samice jsou mohutnější a těžší než samci, váží mezi 29 a 75 kg, zatímco samci maximálně 18,5 kg.

Jsou to aktivní predátoři a potravní oportunisté, kteří oběť udusí ve smyčkách svého svalnatého těla. Drží ultimátní dietu, kdy kořist spolknou na posezení a poté vydrží měsíce bez jídla.

Vědcům ze Stanfordovy univerzity se nyní podařilo identifikovat molekulu, která se zdá být pro tento metabolický výkon klíčová a která by mohla připravit cestu pro novou třídu léků proti obezitě. Když byl metabolit krajty, jehož hladina v krvi se po jídle prudce zvýší, podán obézním myším, ty se jeho vlivem vyhýbaly jídlu a rychle zhubly.

„Je zřejmé, že nejsme hadi,“ říká Jonathan Long, docent patologie na Stanfordu a spoluautor výzkumu. „Ale možná studiem těchto zvířat můžeme identifikovat molekuly nebo metabolické dráhy, které ovlivňují i lidský metabolismus,“ domnívá se.

4000krát rychlejší metabolismus

Krajta může pozřít kořist, která se velikostí blíží 100 % její tělesné hmotnosti. Během několika hodin po jídle se krajtě zvětší srdce o 25 % a její metabolismus zrychlí 4000krát, aby jí pomohl potravu strávit.

Poté vydrží 12 až 18 měsíců bez jídla, a to s minimem negativních dopadů na její tělo. Vědci si původně dali za cíl odhalit metabolity podílející se na náhlém růstu srdce krajt po krmení, místo toho objevili molekulu, která má potenciál stát se novým lékem na hubnutí pro lidi.

Vědci zkoumali krev mladých krajt barmských o hmotnosti 1,5 až 2,5 kg před a po jídle, které představovalo 25 % jejich hmotnosti, kdy předtím se hadi 28 dní postili. V jejich krvi následně identifikovali více než 200 molekul, jejichž hladina vzrostla v průběhu několika hodin po jídle.

U jedné došlo ke zvýšení více než 1000krát. Jednalo se o molekulu pTOS, produkovanou střevními bakteriemi hada, která se v nízké koncentraci vyskytuji i v lidské moči. „Zajímalo nás, zda tento metabolit ovlivňuje některé z fyziologických změn, nimž dochází u hada po jídle,“ vysvětluje Long.

Hubnutí bez nežádoucích vedlejších účinků

Když byl pTos podán laboratorním myším, neprojevily se jeho účinky na energetický výdej ani velikost jejich orgánů. „Jediné, co reguloval, byla chuť k jídlu a stravovací návyky myší,“ objasňuje Long. Obézní myši, kterým byl podáván pTOS, jedly výrazně méně než kontrolní myši a po 28 dnech ztratily 9 % své tělesné hmotnosti.

Zdá se však, že tato molekula funguje jinak než léky s obsahem GLP-1, jako je Wegovy, které částečně zpomalují vyprazdňování žaludku, což s sebou sice nese delší pocit sytosti, ale také nežádoucí účinky, jako je nevolnost, zácpa či bolesti žaludku.

Oproti tomu pTos působí na oblast mozku, hypotalamus, o které je známo, že reguluje chuť k jídlu. Profesorka Leslie Leinwandová, bioložka z University of Colorado Boulder, která se věnuje studiu krajt již dvě desetiletí a byla i spoluautorkou výzkumu, k tomu uvádí:

„V podstatě jsme objevili látku potlačující chuť k jídlu, která u myší funguje bez některých vedlejších účinků, které mají léky s obsahem GLP-1.“ Bude potřeba tuto molekulu ještě podrobně zkoumat, než se stane součástí léků na hubnutí, ale vzhledem k tomu, že se přirozeně vyskytuje v lidském těle, se očekává, že bude bezpečná.

Zdroj: The Guardian