Domů     Příroda
Molekula objevená v krvi krajty má potenciál v léčbě obezity
Krajta tmavá, zdroj: WikiCommons by U.S. Fish and Wildlife Service Headquarters

Populární léky na hubnutí s obsahem GLP-1 znamenaly revoluci v léčbě obezity, bohužel mají velké množství nežádoucích účinků. Při studiu krajt tmavých narazili vědci prakticky omylem na molekulu, která snižuje chuť k jídlu, a to bez nežádoucích účinků. Stane se novým fenoménem?.

Krajta tmavá či též krajta barmská (Python bivittatus) je velký had, který původně obýval jen jižní a jihovýchodní Asii, ale vlivem hurikánu Andrew v roce 1992 došlo k úniku těchto hadů z různých chovných stanic do volné přírodě i na Floridě.

Krajty se tam usadily v bažinaté oblasti Everglades, kde se jim nebývale daří a decimují zde původní druhy, zejména lišky, králíky, mývaly, vačice či jelence. Jedinými tvory, kteří si s nimi poradí jsou tamní aligátoři.

Obří žranice a pak měsíce bez jídla

Tyto krajty žijí poblíž vody, dost času tráví přímo v ní, stejně jako v korunách stromů. Průměrně dosahují délky 3,7 metru, výjimečně až kolem 5 metrů. Samice jsou mohutnější a těžší než samci, váží mezi 29 a 75 kg, zatímco samci maximálně 18,5 kg.

Jsou to aktivní predátoři a potravní oportunisté, kteří oběť udusí ve smyčkách svého svalnatého těla. Drží ultimátní dietu, kdy kořist spolknou na posezení a poté vydrží měsíce bez jídla.

Vědcům ze Stanfordovy univerzity se nyní podařilo identifikovat molekulu, která se zdá být pro tento metabolický výkon klíčová a která by mohla připravit cestu pro novou třídu léků proti obezitě. Když byl metabolit krajty, jehož hladina v krvi se po jídle prudce zvýší, podán obézním myším, ty se jeho vlivem vyhýbaly jídlu a rychle zhubly.

„Je zřejmé, že nejsme hadi,“ říká Jonathan Long, docent patologie na Stanfordu a spoluautor výzkumu. „Ale možná studiem těchto zvířat můžeme identifikovat molekuly nebo metabolické dráhy, které ovlivňují i lidský metabolismus,“ domnívá se.

4000krát rychlejší metabolismus

Krajta může pozřít kořist, která se velikostí blíží 100 % její tělesné hmotnosti. Během několika hodin po jídle se krajtě zvětší srdce o 25 % a její metabolismus zrychlí 4000krát, aby jí pomohl potravu strávit.

Poté vydrží 12 až 18 měsíců bez jídla, a to s minimem negativních dopadů na její tělo. Vědci si původně dali za cíl odhalit metabolity podílející se na náhlém růstu srdce krajt po krmení, místo toho objevili molekulu, která má potenciál stát se novým lékem na hubnutí pro lidi.

Aligátor požírající krajtu, zdroj: WikiCommons by Lori Oberhofer, National Park Service

Vědci zkoumali krev mladých krajt barmských o hmotnosti 1,5 až 2,5 kg před a po jídle, které představovalo 25 % jejich hmotnosti, kdy předtím se hadi 28 dní postili. V jejich krvi následně identifikovali více než 200 molekul, jejichž hladina vzrostla v průběhu několika hodin po jídle.

U jedné došlo ke zvýšení více než 1000krát. Jednalo se o molekulu pTOS, produkovanou střevními bakteriemi hada, která se v nízké koncentraci vyskytuji i v lidské moči. „Zajímalo nás, zda tento metabolit ovlivňuje některé z fyziologických změn, nimž dochází u hada po jídle,“ vysvětluje Long.

Hubnutí bez nežádoucích vedlejších účinků

Když byl pTos podán laboratorním myším, neprojevily se jeho účinky na energetický výdej ani velikost jejich orgánů. „Jediné, co reguloval, byla chuť k jídlu a stravovací návyky myší,“ objasňuje Long. Obézní myši, kterým byl podáván pTOS, jedly výrazně méně než kontrolní myši a po 28 dnech ztratily 9 % své tělesné hmotnosti.

Zdá se však, že tato molekula funguje jinak než léky s obsahem GLP-1, jako je Wegovy, které částečně zpomalují vyprazdňování žaludku, což s sebou sice nese delší pocit sytosti, ale také nežádoucí účinky, jako je nevolnost, zácpa či bolesti žaludku.

Oproti tomu pTos působí na oblast mozku, hypotalamus, o které je známo, že reguluje chuť k jídlu. Profesorka Leslie Leinwandová, bioložka z University of Colorado Boulder, která se věnuje studiu krajt již dvě desetiletí a byla i spoluautorkou výzkumu, k tomu uvádí:

„V podstatě jsme objevili látku potlačující chuť k jídlu, která u myší funguje bez některých vedlejších účinků, které mají léky s obsahem GLP-1.“ Bude potřeba tuto molekulu ještě podrobně zkoumat, než se stane součástí léků na hubnutí, ale vzhledem k tomu, že se přirozeně vyskytuje v lidském těle, se očekává, že bude bezpečná.

Zdroj: The Guardian

Foto: WikiCommons
Zdroje informací: The Guardian
Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz