Podle nejnovější analýzy, publikované ve vědeckém časopise PeerJ, nedosahoval Tyrannosaurus rex své plné velikosti ve věku 25 let, jak se všeobecně tradovalo, ale až ve věku 40 let. To úplně mění obraz tohoto tvora i jeho role v ekosystému….

T. rex byl jedním z největších masožravých dinosaurů a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech dob. Vyskytoval se na konci křídy, před 68 až 66 miliony let, a byl v ekosystému velmi rozšířený.

Některé nedávné nálezy dokonce naznačují, že tento rod mohl jiným druhem existovat již o několik milionů let dříve. Odhaduje se, že dospělý Tyrannosaurus rex mohl dosahovat délky kolem 13 metrů a hmotnosti přes 8 tun, tedy jako dva dospělí samci slona afrického.

Králem se stali jen vyvolení

Dosud největší nalezený exemplář, pojmenovaný Sue podle paleontoložky Sue Hendricksonové, měřil 12,3 metru a vážil 9,5 tun. Dosavadní odhady předpokládaly, že dospělé výšky a váhy dosahoval T. rex kolem pětadvacátého roku věku.

Ovšem nová analýza posouvá tuto hranici na 40 let. Věk se propisuje do kostí a zanechává v nich stopu. Obdobně jako letokruhy kmene prozrazují věk stromu, i u obratlovců dochází v kostní tkáni k uložení tenké linie, mikroskopické hranice, v okamžiku, kdy tělo přeruší rychlý růst. A paleontologové je umí číst.

Při zkoumání průřezů kostí pocházejících od 17 různě starých jedinců T. rexe, odborníci zjistili, že dosavadní předpoklady o dospívání těchto slavných predátorů byly chybné. Plné hmotnosti i výšky nedosahovali tito králové mezi dinosaury ve věku 25 let, ale o 15 let později.

To zásadně mění obraz o biologii, ekologii i fyziologii tohoto tvora, který často umíral před dosažením tohoto životního milníku, neboť velká část nalezených fosilii je výrazně mladších. Jedinci považovaní za dospělá zvířata tak mohli být teprve v polovině svého fyzického vývoje.

Co prozradily kosti

Metoda použitá k výzkumu je známá jako skeletochronologie. Paleontologové při ní rozříznou fosilní kost a pod mikroskopem hledají linie zastavení růstu, které se vytvořily při zpomalení růstu, například v chladnějším či sušším období, kdy byl nedostatek potravy.

U tvorů, kteří dospívají rychle, je těchto kroužků málo, naopak u těch rostoucích pomalu jich přibývá. U sedmnácti zkoumaných exemplářů T. rexe jich bylo podstatně více, než modely předpokládaly. Pomocí metody zvané kompozitní růstová křivka pak odborníci „sešili“ data od různě starých exemplářů do jedné ucelené křivky.

Pozvolný růst přinášel T. rexům biologické výhody, umožňoval u nich vývoj složitých tkání i odolnějšího metabolismu, díky čemuž měli větší šanci přežít choroby i zranění z mládí. Na druhou stranu musela tato zvířata přežívat v drsném světě déle, než dosáhla plné dospělosti a stala se králi ekosystému.

Pokud u nich skutečně růst trval tak dlouho, znamená to, že v populaci žilo mnohem více subadultních jedinců, což ovlivňuje odhady hustoty populace, soupeřeni o potravu i mezigenerační dynamiku celých ekosystémů, kterým jsme doposud věřili.

Zdroj: National Geographic