Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se stala ústřední postavou jednoho z nejzajímavějších astronomických příběhů roku 2025. Objevena byla 1. července 2025 pomocí dalekohledu ATLAS v Chile a je to po ʻOumuamua z roku 2017 a kometě 2I/Borisov z roku 2019 teprve třetí potvrzený objekt, jehož porodnice se nacházela mi Sluneční soustavu..
Jak to tak bývá, i kolem tohoto objektu se objevilo nemálo spekulací. Jejich obvyklým leitmotivem bylo, že se může jednat o mimozemský artefakt či nějaký vzkaz od našich velmi vzdálených bratří. Nu, jak to tak bývá, realita je mnohem prozaičtější.
„Pozorování jasně ukazují, že 3I/ATLAS vykazuje typickou kometární aktivitu, včetně komy a prachového ohonu, které vznikají zahříváním ledového jádra Sluncem,“ píše ve svém oficiálním vyjádření k tělesu Evropská kosmická agentura (ESA).
Astronomové u komety sledují postupné uvolňování plynů a jemného prachu, tedy přesně ten proces, který známe u komet ze Sluneční soustavy. Jak se těleso přibližovalo ke Slunci, jeho aktivita narůstala předvídatelným způsobem a to vše bez jakýchkoli náhlých či nevysvětlitelných změn.
Právě tato učebnicová reakce na sluneční záření odlišuje 3I/ATLAS od dřívějšího mezihvězdného návštěvníka ʻOumuamua, u něhož chyběla jasně pozorovatelná koma a ohon a jehož fyzikální povaha zůstala i po letech předmětem sporů.
ESA zároveň zdůrazňuje, že na chování komety není nic, co by vyžadovalo exotické nebo spekulativní vysvětlení. „Všechny dostupné důkazy naznačují, že jde o přirozené těleso, které vzniklo v jiném planetárním systému a bylo z něj gravitačně vyvrženo,“ konstatuje agentura.
Současné modely vzniku planetárních soustav počítají s tím, že v raných fázích vývoje hvězd obíhají mladé systémy obří planety, jejichž gravitační vliv je natolik silný, že část menších ledových těles vychýlí na extrémní dráhy nebo je zcela vyhodí do mezihvězdného prostoru.
Takoví kosmičtí tuláci pak mohou putovat galaxií miliardy let, než náhodně protnou dráhu jiné hvězdy, jako se to stalo právě v případě 3I/ATLAS.
Z vědeckého hlediska je kometa 3I/ATLAS mimořádně cenná především proto, že představuje přímý vzorek materiálu z jiného hvězdného systému. Vždyť tyto objekty umožňují astronomům studovat složení a podmínky vzniku jiných planetárních systémů mimo Slunce, aniž by bylo nutné podnikat mezihvězdný let.
A první informace o návštěvníkovi z neznáma už jsou k dispozici. Pozorování ukazují, že 3I/ATLAS je fyzikálně bohatší objekt, než se původně zdálo. Infračervená spektroskopie odhalila, že její koma je neobvykle bohatá na oxid uhličitý, doplněný vodní párou, oxidem uhelnatým a dalšími těkavými látkami.
Vysoký poměr CO₂ vůči vodě je mezi známými kometami vzácný a naznačuje, že její mateřský systém měl jinou teplotní strukturu, jiné chemické poměry a možná i jinak rozmístěné obří planety.
Ukazuje se také, že 3I/ATLAS není drobným kosmickým úlomkem. Některé odhady naznačují, že její jádro je relativně rozměrné a hmotné, což z ní činí vhodný objekt pro srovnání s kometami vzniklými v okolí Slunce.
Taková srovnání mohou napovědět, do jaké míry jsou procesy formování komet univerzální napříč galaxií.