Ve škole jsme se učili o tom, jak slavný kartaginský generál Hannibal vedl své vojsko, včetně válečných slonů, během druhé punské války přes Pyreneje, jižní Galii a Alpy až na sever Apeninského poloostrova. Kromě kreseb pro to ale neexistovaly hmatatelné důkazy, až doteď!.

Archeologové pod vedením profesora Rafaela M. Martíneze Sáncheze objevili při vykopávkách v jižním Španělsku, konkrétně pod zřícenou zdí na místě zvaném Colina de los Quemados u Córdoby, kost z nohy slona.

Podle odborníků by mohla být prvním konkrétním důkazem existence oddílu bitevních slonů slavného Hannibala. Kresby z Hannibalovy války proti Římanům sice dlouho naznačovaly, že tato zvířata byla používána v boji, přesvědčivé důkazy však chyběly.

Vzácný nález sloní kosti

Nyní byly kosterní pozůstatky těchto tvorů nalezeny při vykopávkách poblíž Córdoby, přičemž do evropské doby železné vůbec nezapadaly. „Kromě slonoviny jsou nálezy pozůstatků slonů v evropských archeologických kontextech mimořádně vzácné,“ uvádí výzkumníci v časopise Journal of Archaeological Science:

Reports. Proslulý vojevůdce Hannibal vedl svoji armádu z mocného Kartága v dnešním Tunisku do Evropy, kde chtěl ovládnout Středomoří.

Předpokládá se, že se vydal s vojáky a zvířaty přes Španělsko a Francii s cílem dobýt Itálii. V roce 218 př. n. l. během tak zvané druhé punské války překročil Alpy s 37 slony. Pozůstatky nalezené ve Španělsku zřejmě pocházejí z slona, kterého vzal s sebou z Kartága, jež však uhynul před dosažením Alp.

K odhadnutí stáří kosti o délce 10 cm použili odborníci metodu datování uhlíkem. Výsledek je vedl k domněnce, že pochází z druhé punské války.

Slon, kterého vzal Hannibal do boje

V rámci archeologických vykopávek, provedených na jihu Pyrenejského poloostrova v roce 2020, byly rovněž nalezeny mince, keramika a 12 kulovitých katapultových kamenů, což poskytlo další důkazy o tom, že místo bylo svědkem bitvy.

„Jakožto nepůvodní druh a největší suchozemská zvířata, museli být sloni na jih Španělska dopraveni lodí,“ vysvětlují vědci. Je podle nich proto velmi nepravděpodobné, že by byla přepravována mrtvá zvířata a kosti slonů nejsou dostatečně atraktivní na to, aby byly využity jakožto dekorace či k řemeslným účelům.

Třetí zápěstní kost (os magnum) z pravé přední části chodidla slona vědci porovnali s kostmi moderních slonů a mamutů stepních, aby určili jeho původ. Ovšem její špatný stav zabránil identifikaci, zda se jednalo o africký nebo asijský druh.

„Ačkoli kost nepředstavuje jeden z mytických exemplářů, které Hannibal vzal přes Alpy, mohla by potenciálně ztělesňovat první známou památku – tak vyhledávanou evropskými učenci novověku – zvířat používaných v punských válkách o ovládnutí Středomoří,“ uvádí vědci na závěr svého článku.

Zdroj: BBC