Stárnutí samo o sobě zastavit nelze, ale to, jakým způsobem bude probíhat, už ovlivnit možné je. Ukazuje to nová dlouhodobá studie vědců z Karolínského institutu ve Švédsku, kteří sledovali více než 2400 starších dospělých po dobu patnácti let..

Výsledky naznačují, že kvalita stravy do značné míry určuje, jak rychle se v průběhu života začnou hromadit chronické nemoci. Zatímco někteří účastníci si i v pokročilém věku uchovali dobrou kondici a zůstali relativně bez vážných diagnóz, jiní ve stejné době postupně onemocněli několika chorobami zároveň, od diabetu přes srdeční selhání až po depresi.

Rozdíl mezi nimi spočíval mimo jiné v jídelníčku, který mohl buď pomoci proces stárnutí zpomalit, nebo naopak zrychlit.

Vědci se při hodnocení stravovacích návyků účastníků opřeli o čtyři dobře popsané vzorce jídelníčků, které se běžně používají v nutričních studiích. Patří mezi ně středomořská dieta, založená na hojné konzumaci zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, olivového oleje a ryb, která je dlouhodobě spojována s nižším výskytem srdečně-cévních onemocnění.

Druhým byl takzvaný Alternative Healthy Eating Index, jenž sleduje, do jaké míry jídelníček odpovídá potravinám spojeným s lepším zdravím a delší délkou života. Třetím byla MIND dieta, která kombinuje středomořský přístup s prvky stravy prospívající mozku a cílí především na prevenci demence a dalších neurodegenerativních chorob.

Všechny tyto tři modely vykázaly pozitivní vliv a lidé, kteří se jim dlouhodobě přibližovali, stárli zdravěji a chronické potíže se u nich objevovaly pomaleji.

Čtvrtým hodnoceným vzorcem byla naopak strava označovaná jako prozánětlivá. Typicky zahrnuje velké množství průmyslově zpracovaných výrobků, slazených nápojů, rafinovaných obilnin a červeného či tučného masa.

Tento jídelníček byl spojen s opačným trendem: chronické nemoci se u lidí, kteří preferovali tento model stravy, rozvíjely rychleji, přibývaly ve větším počtu a často se dotýkaly srdce i duševního zdraví.

Nejvíce se projevila souvislost s kardiovaskulárními a psychickými onemocněními. Ti, kdo jedli pestře a zdravě, měli nižší pravděpodobnost výskytu srdečního selhání, mrtvice, deprese či demence. Naproti tomu u chorob pohybového aparátu, jako je artritida nebo osteoporóza, se přímý vliv stravy prokázat nepodařilo.

Výsledky tak ukazují, že výživa může být účinnou prevencí v některých oblastech, zatímco u jiných hraje roli spíše doplňkovou.

Důležitým vysvětlením je fenomén nazývaný inflammaging, tedy vytváření chronického zánětlivého prostředí v organismu, což je jev doprovázející stárnutí. Ten je spojován s rozvojem mnoha degenerativních procesů.

Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné obilniny a nenasycené tuky tento sklon k zánětům tlumí, zatímco přemíra cukru, nasycených tuků a průmyslově zpracovaných potravin ho naopak přiživuje.

Studie ukázala, že přínosy zdravé stravy se netýkají pouze lidí ve středním věku, ale i těch nejstarších. U osob, které překročily osmasedmdesátý rok života, se některé pozitivní účinky jídelníčku objevily dokonce ještě výrazněji než u věkově mladších skupin.

Podle autorů to potvrzuje, že nikdy není pozdě začít jíst lépe a že úpravy stravy mají smysl i v pozdním věku. Zajímavé také je, že ženy měly ze zdravého stravování v některých oblastech větší užitek než muži, což může souviset s rozdíly jak v biologii, tak i životním stylu.

Výzkum zdůrazňuje, že strava není samospasitelná, ale tvoří jednu z nejdostupnějších a nejúčinnějších cest, jak zpomalit útok nemocí. Kromě výživy se na zdravém stárnutí podílejí i další faktory – pravidelný pohyb, sociální vazby, psychická pohoda či kvalitní zdravotní péče.

Přesto ale výživa vyčnívá jako aspekt, který může ovlivnit téměř každý člověk bez ohledu na své prostředí.

Silnou stránkou studie je délka sledování a šíře analyzovaných nemocí. Účastníci byli pozorováni celých patnáct let a badatelé během této dlouhé doby zkoumali více než šedesát chronických stavů. Díky tomu bylo možné sledovat nejen vliv stravy na jednotlivé diagnózy, ale i na celkový proces hromadění nemocí, který je pro stáří typický.

Výsledky byly konzistentní při použití různých metod hodnocení, což zvyšuje jejich spolehlivost. Přesto jde pouze jen o observační studii, takže nelze s naprostou jistotou tvrdit, že zdravá strava sama o sobě způsobuje pomalejší nástup nemocí.

Mohou zde hrát roli i další faktory, například genetika či socio-ekonomické podmínky.

Zjištění vycházející ze studie přicházejí v době, kdy se většina vyspělých zemí potýká s rychlým stárnutím populace a prudkým nárůstem chronických onemocnění. Tyto choroby představují nejen osobní zátěž pro jednotlivce, ale i obrovský tlak na zdravotnické systémy a veřejné finance.

Pokud by bylo možné zpomalit jejich hromadění relativně jednoduchým opatřením, jakým je úprava jídelníčku, mohlo by to mít zásadní dopad na kvalitu života milionů lidí i na fungování zdravotnictví.

Celkově se tak potvrzuje, že stárnutí není jen nevyhnutelný biologický proces, ale i cesta, kterou lze do jisté míry korigovat. Změny stravy nemusí nutně znamenat radikální obrat, někdy stačí postupně zvyšovat podíl zeleniny a celozrnných produktů, nahradit část červeného masa rybami nebo snížit konzumaci slazených nápojů.

Každý takový krok může přispět k tomu, že stáří bude delší, zdravější a více naplněné.