Stále více se dává do souvislosti nárůst množství duševních poruch u dospívajících s množstvím času, který tráví s chytrými telefony v ruce sledováním sociálních sítí. Vědci apelují na rodiče, aby jim tuto dobu omezovali.

Nejnovější studie, publikovaná v prestižním vědeckém časopise JAMA, však zpochybňuje, že viníkem je čas strávený u obrazovky. Rizikovou je dle jejích závěrů spíše závislost na chytrém telefonu jako taková. Lze s tím něco dělat?.

Podle Petra Winklera, ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), se psychická onemocnění nevyhýbají ani dětem a dospívajícím. „Počet dětí trpících depresemi nebo úzkostmi je alarmující,“ říká. Ze studie, kterou NUDZ provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí totiž vyplynulo, že až 40 % žáků devátých tříd je depresivních a 30 % jich trpí úzkostmi.

Situace je podobná i v dalších vyspělých, nejen evropských zemích. Mnoho odborníků dává duševní problémy dospívajících do souvislosti s nadužíváním chytrých telefonů, hraním videoher a sledováním sociálních sítí.

Až 4 hodiny denně s telefonem v ruce

Z toho plynou doporučení, že by kojenci a batolata před obrazovkami neměli čas trávit vůbec, malé děti v omezené míře pod dohledem rodičů a žáci prvního stupně maximálně 45 minut denně. Ani u dospívajících by celkový čas neměl překročit dvě hodiny denně.

Ovšem z průzkumu, provedeného vědci z Masarykovy univerzity v Brně v roce 2023 vyplývá, že adolescenti ve věku 13 až 17 let tráví ve skutečnosti s mobilním telefonem v ruce přes 4 hodiny denně, a to nejvíce na sociálních sítích, zejména na Instagramu a TikToku, dále na YouTube a Netflixu sledováním videí a také hraním her.

Nejaktivnější pak byli na sítích večer, mezi 18. a 23. hodinou. David Šmahel, proděkan Fakulty sociálních studií MU, který za výzkumem stál, k tomu říká: „Pro tuto věkovou skupinu je doporučený čas spánku 8 až 10 hodin.

V tomto ohledu je důležitá role rodičů a stanovení pravidel pro večerní používání telefonu, především u mladších dospívajících.“ Podle závěrů studie Alexandry Gaillardové, vedoucí Laboratoře závislostí a klinických neurověd na australské Swinburne University, je totiž sledování sociálních sítí pro mozek adolescenta zdaleka tím nejhorším.

Nejhorší jsou sociální sítě

Australští vědci zjistili, že zatímco hraní her zvyšuje soustředění dospívajících, sledování sociálních naopak přináší snížení koncentrace a s tím spojené změny nálad. „Změny byly velmi rychlé a odporovaly tomu, jak se u duševně zdravých lidí běžně mění nálady v reálném světě,“ vysvětluje Gaillardová.

Ještě překvapivější závěry však přináší studie publikovaná v prestižním časopise JAMA, která zpochybňuje běžný předpoklad, že dlouhé hodiny strávené u obrazovky samy o sobě ohrožují duševní zdraví dětí. Na vině je podle ní spíše vznik závislosti.

Výzkumníci v rámci studie sledovali po 4 roky více než 4 200 amerických dětí, kterým bylo v době zahájení výzkumu 10 let, aby hledali souvislost mezi návykovým používáním obrazovek a sebevražedným chováním či myšlenkami na něj a dalšími problémy s duševním zdravím.

Nezaměřovali se přitom pouze na čas strávený u obrazovek, ale hodnotili účastníky i z hlediska „návykového užívání“, například zda jim technologie narušují činnosti, jako je školní práce a cvičení, či zda dospívající pociťují touhu nebo pocity úzkosti, když jim obrazovky zmizí.

Závislost, ne délka času u obrazovky

V souvislosti s mobilními telefony vykazovala asi polovina dětí vysokou míru závislosti na nich už od začátku studie, která přetrvala až do rané adolescence, u čtvrtiny se narůstající závislost vyvinula s přibývajícím věkem.

Pokud jde o sociální média, u 41 % dětí se projevila vysoká či rostoucí míra závislosti na nich. A právě tato vysoká závislost na telefonech či sociálních sítích pak byla u dospívajících spojena s dvojnásobně až trojnásobně vyšším rizikem sebevražedného chování a myšlenek ve srovnání s teenagery s nízkou mírou závislosti.

Více než 40 % dospívajících vykazovalo vysokou závislost na videohrách, u nich byla pravděpodobnost sebevražedných myšlenek výrazně zvýšená, stejně jako toho, že budou vykazovat příznaky úzkosti, deprese, agrese či tendence k porušování pravidel.

Naproti tomu celkové množství času stráveného na sociálních sítích, mobilních telefonech a videohrách nebylo spojeno s budoucími sebevražednými myšlenkami ani poruchami duševního zdraví u teenagerů. Největší vliv mělo, zda jejich užívání chytrých telefonů vykazovalo známky nutkání, úzkosti nebo ztráty kontroly.

Zdroje: Masarykova univerzita, The Guardian.