Je to chyba v Matrixu. Těmito slovy protagonisté kultovní filmové série, založené na tom, že lidstvo žije ve virtuálním modifikovaném světě, takzvaném Matrixu, vysvětlují jev zvaný déjà vu. De facto se jedná o pocit, že tutéž situaci, kterou právě zažíváme, jsme už někdy prožili.
Koneckonců výraz déjà vu, pocházející z francouzštiny, znamená v překladu již viděno. Nutno ovšem podotknout, že onen pocit nemá dlouhého trvání, zpravidla jen několik vteřin. Co ho způsobuje? Experti si tím nejsou úplně jistí.
Nicméně domnívají se, že je vázán na fungování části mozku, označované spánkový lalok. I když tomu jeho název vůbec nenapovídá, slouží k ukládání vzpomínek. Součástí laloku je i takzvaný hipokampus, který má pro vzpomínky funkci jakési pomyslné přestupní stanice, respektive proudí přes něj ty čerstvé, které se buďto uloží, anebo s nadsázkou řečeno vyšumí.
Déjà vu pak může být způsobeno chybou komunikace mezi hipokampem a zbytkem spánkového laloku.
Hipokampus je velmi citlivý vůči vnějším vlivům, jako je stres nebo spánková deprivace, které ho formují zejména v dětství. Odborníci z centra CEITEC a Masarykovy univerzity v Brně, kteří v rámci své studie zkoumali 113 dobrovolníků, respektive s využitím magnetické rezonance zkoumali jejich mozky, přišli na to, že hipokampus u lidí, kteří déjà vu prožívají, je menší.
To může mít podle vedoucího výzkumu profesora Milana Brázdila za následek větší citlivost a spouštění falešných vzpomínek.

Souvisí to s roztržitostí?
Déjà vu už bylo vysvětlováno různě. Třeba jako ozvěna vzpomínky, jež vyšuměla, ovšem ne úplně, a nová zkušenost ji člověku připomněla, aniž by si ji dokázal plně vybavit. Nebo jako důsledek nedostatečné pozorností.
Pokud je člověk roztržitý, něco zaznamená jen podvědomě a následně, když se plně soustředí, to zaregistruje znovu, je možné, že ho přepadne pocit, že ten samý moment se už stal.
Diskutovaná je také teorie související se špatnou kooperací různých kognitivních procesů. V ideálním případě si na základě jednoho procesu určitou situaci vybavujeme, přičemž jiný proces umožní přístup ke vzpomínce, která s danou situací souvisí.
Může ovšem dojít k tomu, že onen přístup umožněn není, takže získáváme dojem důvěrnosti, aniž bychom ho dokázali propojit s konkrétní vzpomínkou.
Někdy je lepší konzultace s lékařem
Každopádně nutno podotknout, že pocit déjà vu má na nás silný emoční vliv. Často postihuje mladé lidi ve věku 15 až 25 let, osoby vystresované nebo zmožené únavou, případně ty, jež jsou často na cestách.
V případě, že se opakuje ve větší míře, má delší trvání a pojí se k němu i jiné příznaky, třeba halucinace, ztráty paměti či pocity strachu a úzkosti, je vhodné navštívit lékaře a tyto problémy s ním konzultovat.
O dalších záhadách vědy se dočtete v čísle 12/2025 v článku: Největší záhady vědy: Co pořád neumíme vysvětlit?