Nové výstupy dlouhodobého monitoringu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ukazují, že česká populace napříč věkem trpí nedostatkem klíčových minerálů.

Zatímco vápník chybí prakticky všem věkovým skupinám, u žen a seniorů se navíc často objevuje nízký příjem hořčíku. Naopak sodíku máme v jídelníčku spíš nadbytek..

Nízký příjem vápníku se výrazně týká seniorů. U lidí nad 60 let se objevuje ve více než 80 % případů. U žen, zejména v plodném věku a u dospívajících dívek, se častěji přidává i „tichý deficit“ hořčíku a železa.

Právě hořčík přitom hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu, nervosvalové činnosti i regulaci krevního tlaku. Jeho dlouhodobě nízký příjem se může projevit únavou, svalovými záškuby a křečemi, horší tolerancí stresu či poruchami spánku. U citlivých jedinců se zmiňuje i vliv na srdeční rytmus.

Nedostatek minerálů

Na nedostatek hořčíku naráží několik skupin častěji než zbytek populace. Vedle žen v reprodukčním věku a dospívajících jde o lidi s jednostrannou stravou, seniory s nižším energetickým příjmem, osoby s vyšší fyzickou či psychickou zátěží.

Riziko zvyšuje i častá konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nadbytek sodíku.

U žen a dospívajících, kteří mívají nižší energetický příjem, dává smysl sledovat pestrost stravy a plánovat porce tak, aby se hořčíkové zdroje objevily v každém dni. Pro seniory je důležité kombinovat zdroje vápníku (mléčné výrobky, zakysané produkty, listová zelenina) právě se zdroji hořčíku, protože obě živiny se v kostech funkčně doplňují.

„Praktická doporučení jsou přitom poměrně jednoduchá. Do jídelníčku pravidelně vracet ořechy a semínka, jako jsou mandle, lískové, kešu, dýňová a slunečnicová semena, luštěniny, celozrnné obiloviny, listovou zeleninu.

Pravidelnému příjmu minerálů ve vodě pomůže pořízení domácího filtru na mineralizovanou vodu, který lze instalovat jako poddřezové řešení, kdy voda s ideálním poměrem minerálů teče přímo ze samostatného kohoutku nebo jako volně stojící designový výdejník,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT. .

Děti jedí málo ovoce a zeleniny

Studie upozorňuje i na stravovací návyky dětí. Doporučených pět porcí ovoce a zeleniny denně jí pouze 4 % z nich, což potvrzuje dlouhodobý trend nízké konzumace rostlinných potravin v dětském jídelníčku.

Většina rodičů přitom mylně věří, že 2–3 porce stačí, ačkoliv takové množství nepokryje doporučený denní příjem vlákniny, vitaminů ani minerálů. Zvyky v rodině a socioekonomická situace mají na výživu dětí velký vliv – děti z lépe situovaných domácností jedí pestřeji, častěji mají k dispozici čerstvé potraviny a méně u nich hrozí obezita.

Problémem jsou také svačiny a sladké nápoje, které vytlačují ovoce a zeleninu, zatímco odpolední hlad řeší děti často sladkostmi. Pomoci může jednoduché plánování: mít doma připravené krabičky s nakrájenou zeleninou, nabízet ovoce ke každému jídlu, domlouvat se se školní jídelnou či družinou na vhodných alternativách a omezit dostupnost slazených nápojů.

Důležitá je i pozitivní motivace – společné vaření, zapojení dětí do výběru surovin a pravidelný režim.

„Z průzkumu SZÚ vyplývá, že lze hovořit o minerálním dluhu celé populace. Vápník chybí napříč generacemi, hořčík a železo především ženám, dospívajícím a seniorům. Naopak sodík je často v nadbytku. A pouze zlomek dětí plní doporučení odborníků na pět porcí ovoce a zeleniny denně, přičemž rozhodující je příklad v rodině a dostupnost zdravých potravin,“ shrnuje Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Monitoring SZÚ běží od roku 1994 a zahrnuje mimo jiné studium výživy, expozic z ovzduší, vody či hluku i šetření životního stylu dětí. Aktuální tisková zpráva shrnuje zjištění za rok 2024 a ukazuje, jak se prostředí i naše návyky promítají do zdraví populace.