Domů     Historie
Britové doby bronzové se snažili žal z klimatické a hospodářské krize zajíst
Prehistorická skládka ve Wiltshire, zdroj: Cardiff University

Hostiny provázené dobrým jídlem nejsou ničím neobvyklým, i my se scházíme s nejbližšími, abychom nad stoly, prohýbajícími se pod nejrůznějšími pochutinami, oslavili narozeniny, svatbu, narození dítěte či se s někým blízkým rozloučili.

Dobré jídlo a společnost poskytují útěchu. A nejinak tomu bylo i na konci doby bronzové…..

Odborníci z Cardiffské univerzity objevili na velkých prehistorických skládkách ve Wiltshire v jihozápadní Anglii úlomky keramiky a velké množství zvířecích kostí, které svědčí o tom, že se na místo před více než 2000 lety sjížděli lidé z blízka i daleka na velké masové hostiny.

To poskytuje důkazy o tom, že v době bronzové bylo po celá desetiletí zvykem hnát velké množství prasat a dobytka stovky mil na stejná místa.

Podle Richarda Madgwicka, který působí na katedře historie, archeologie a náboženství na Cardiffské univerzitě, svědčí tyto nálezy o „věku hodování“. Doba bronzová trvala v Británii zhruba od roku 2150 př.

n. l. do roku 700 př. n. l. Používání bronzu k výrobě nástrojů a zbraní místo kamene umožnilo rozvoj obchodu, neboť v Cornwallu a Devonu se nacházely zásoby cínu, klíčové pro výrobu bronzu. Díky tomu britské ostrovy vzkvétaly a došlo i k rozvoji „architektury“, a to především ve Wiltshire, kde byla budována kruhová obydlí i monumentální stavby jako je Stonehenge či Seahenge.

Po euforii doby bronzové přišlo vystřízlivění

Ovšem konec doby bronzové již tak euforický nebyl. Klima se stávalo vlhčím a status bronzu se snižoval. „V době klimatické a ekonomické nestability se lidé v jižní Británii obrátili k hodování,“ vysvětluje Madgwick.

Scházeli se ke společným hostinám, aby upevnili dobré vztahy v rámci komunit i mezi nimi. „Jsem si docela jistý, že tato setkání sehrála v nelehké době opravdu důležitou roli při vytváření určité míry soudržnosti komunity,“ dodává.

Nalezené úlomky kostí, zdroj: Cardiff University

Objevy dokládají, že tyto hostiny měly na různých místech různou atmosféru i rozsah, stejně tak se lišilo konzumované maso. Největší zkoumaná skládka se nacházela v Potterne ve Wiltshire, na ní bylo objeveno mnoho pozůstatků po hodování, včetně asi 15 milionů kostních fragmentů.

Ty náležely prasatům, která se na místo dovážela z rozsáhlé spádové oblasti, zahrnující Wales, Cornwall, Devon a severozápadní Anglii.

Je libo hovězí, vepřové nebo snad skopové?

Dalším významným místem pro setkávání byl Runnymede v Surrey, ovšem tamní lidé upřednostňovali hovězí maso. Dobytek pocházel z Walesu a Cornwall/Devonu. Ve East Chisenbury, ležícím asi 16 kilometrů do Stonehenge, jak naznačuje počet nalezených ovcích pozůstatků, bylo preferovaným druhem masa skopové, přičemž většina zvířat pocházela z bezprostředního okolí.

Podle Madwicka z toho plyne, že zatímco obyvatelé Potterne a Runnymede pořádali velká shromáždění, na která zvali i lidi zvenčí, v Chisenbury měla hostina jen lokální charakter.

Ke zkoumání kostí využili vědci multiizotopovou analýzu, což je rychle se rozvíjející metoda v archeologii. Každá geografická oblast má jiné chemické složení, které se dostává i do vody a potravin, které se tam pěstují.

Jak zvířata jedí a pijí, tyto regionální markery zůstávají uzamčeny v jejich kostech. To vědcům umožňuje sledovat, odkud zvířata pocházela a kam se během svého života přesunula. Magwicka pak ohromila zejména rozsáhlost těchto pravěkých „smetišť“:

„Mluvíme o milionech a milionech úlomků kostí, potenciálně o stovkách tisíc zvířat.“.

Zdroj: The Guardian

Foto: Cardiff University
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Po celá desetiletí se historici přou o to, jak smrtící pandemií byl Justiniánský mor, stejně jako o jeho sociálním a ekonomickém dopadu. Mezi roky 2019 a 2020 jej dokonce vlna skeptiků označila za „bezvýznamnou pandemii“. Zjištění, ke kterým dospěl mezinárodní tým expertů, však naznačují, že se mýlili. Již v loňském roce se interdisciplinárnímu týmu z […]
Historie 2.2.2026
Lovec natáhne tětivu a pečlivě zamíří. Stojí proti větru, takže ho jelen nemůže zavětřit. O chvíli později luk zadrnčí a vystřelí šíp. Ten po krátkém letu jelena za sáhne – ne úplně ideálně. Lovec ale ví, že díky jedu, kterým šíp potřel, kořist před smrtí neunikne. Otrávené šípy či šipky bývají často spojovány s původními […]
Historie 28.1.2026
Nad krajinou visí těžká mračna, stále je cítit pach střelného prachu. Bitva byla krutá, zůstala po ní spousta mrtvých. Ty je třeba pohřbít. Muži kopou rozměrnou jámu, aby do ní uložili těla vojáků – i s jejich osobními věcmi. Třeba s kapesním mlýnkem na kávu. Povede tudy dálnice, konkrétně ta s označením D11, která spojuje […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz