Domů     Historie
Britové doby bronzové se snažili žal z klimatické a hospodářské krize zajíst
Prehistorická skládka ve Wiltshire, zdroj: Cardiff University

Hostiny provázené dobrým jídlem nejsou ničím neobvyklým, i my se scházíme s nejbližšími, abychom nad stoly, prohýbajícími se pod nejrůznějšími pochutinami, oslavili narozeniny, svatbu, narození dítěte či se s někým blízkým rozloučili.

Dobré jídlo a společnost poskytují útěchu. A nejinak tomu bylo i na konci doby bronzové…..

Odborníci z Cardiffské univerzity objevili na velkých prehistorických skládkách ve Wiltshire v jihozápadní Anglii úlomky keramiky a velké množství zvířecích kostí, které svědčí o tom, že se na místo před více než 2000 lety sjížděli lidé z blízka i daleka na velké masové hostiny.

To poskytuje důkazy o tom, že v době bronzové bylo po celá desetiletí zvykem hnát velké množství prasat a dobytka stovky mil na stejná místa.

Podle Richarda Madgwicka, který působí na katedře historie, archeologie a náboženství na Cardiffské univerzitě, svědčí tyto nálezy o „věku hodování“. Doba bronzová trvala v Británii zhruba od roku 2150 př.

n. l. do roku 700 př. n. l. Používání bronzu k výrobě nástrojů a zbraní místo kamene umožnilo rozvoj obchodu, neboť v Cornwallu a Devonu se nacházely zásoby cínu, klíčové pro výrobu bronzu. Díky tomu britské ostrovy vzkvétaly a došlo i k rozvoji „architektury“, a to především ve Wiltshire, kde byla budována kruhová obydlí i monumentální stavby jako je Stonehenge či Seahenge.

Po euforii doby bronzové přišlo vystřízlivění

Ovšem konec doby bronzové již tak euforický nebyl. Klima se stávalo vlhčím a status bronzu se snižoval. „V době klimatické a ekonomické nestability se lidé v jižní Británii obrátili k hodování,“ vysvětluje Madgwick.

Scházeli se ke společným hostinám, aby upevnili dobré vztahy v rámci komunit i mezi nimi. „Jsem si docela jistý, že tato setkání sehrála v nelehké době opravdu důležitou roli při vytváření určité míry soudržnosti komunity,“ dodává.

Nalezené úlomky kostí, zdroj: Cardiff University

Objevy dokládají, že tyto hostiny měly na různých místech různou atmosféru i rozsah, stejně tak se lišilo konzumované maso. Největší zkoumaná skládka se nacházela v Potterne ve Wiltshire, na ní bylo objeveno mnoho pozůstatků po hodování, včetně asi 15 milionů kostních fragmentů.

Ty náležely prasatům, která se na místo dovážela z rozsáhlé spádové oblasti, zahrnující Wales, Cornwall, Devon a severozápadní Anglii.

Je libo hovězí, vepřové nebo snad skopové?

Dalším významným místem pro setkávání byl Runnymede v Surrey, ovšem tamní lidé upřednostňovali hovězí maso. Dobytek pocházel z Walesu a Cornwall/Devonu. Ve East Chisenbury, ležícím asi 16 kilometrů do Stonehenge, jak naznačuje počet nalezených ovcích pozůstatků, bylo preferovaným druhem masa skopové, přičemž většina zvířat pocházela z bezprostředního okolí.

Podle Madwicka z toho plyne, že zatímco obyvatelé Potterne a Runnymede pořádali velká shromáždění, na která zvali i lidi zvenčí, v Chisenbury měla hostina jen lokální charakter.

Ke zkoumání kostí využili vědci multiizotopovou analýzu, což je rychle se rozvíjející metoda v archeologii. Každá geografická oblast má jiné chemické složení, které se dostává i do vody a potravin, které se tam pěstují.

Jak zvířata jedí a pijí, tyto regionální markery zůstávají uzamčeny v jejich kostech. To vědcům umožňuje sledovat, odkud zvířata pocházela a kam se během svého života přesunula. Magwicka pak ohromila zejména rozsáhlost těchto pravěkých „smetišť“:

„Mluvíme o milionech a milionech úlomků kostí, potenciálně o stovkách tisíc zvířat.“.

Zdroj: The Guardian

Foto: Cardiff University
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Představte si geopolitickou mapu světa v pozdních osmdesátých letech. Na jedné straně Washington, na druhé Moskva. Mezi nimi jaderný arzenál schopný zničit planetu padesátkrát dokola, železná opona a miliony vojáků v permanentní pohotovosti. A pak je tu Donald Kendall, generální ředitel společnosti PepsiCo, který se v květnu roku 1989 stává admirálem flotily, jež čítá sedmnáct […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
Historie Medicína 23.7.2026
Odpověď na otázku v titulku není jednoznačná. Výbuch atomové bomby v Hirošimě i pozdější jaderné katastrofy způsobené člověkem sice ukázaly, že silné dávky ionizace zabíjejí a že slabší a dlouhodobé záření poškozuje DNA. Přesto není stále zcela jasné, nakolik se mutace vzniklé ozářením přenášejí na potomstvo. Před pěti lety, těsně před 35. výročím výbuchu Černobylské jaderné elektrárny, […]
Historie 22.7.2026
Koncentrační tábor v jihočeských Letech, fungující jako takzvaný cikánský tábor, nebyl na území Protektorátu Čechy a Morava jediný takový. Další se nacházel na Moravě, konkrétně v Hodoníně u Kunštátu. Jeho pozůstatky byly nedávno odkrývány archeology. Někteří z asi 1400 Romů a Sintů, kteří byli v táboře internováni, v něm vydechli naposledy. Jiné čekal transport do […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz