Domů     Historie
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
Martin Janda 30.8.2025

Když Charles Darwin roku 1859 vydal svůj slavný spis O původu druhů, ještě si netroufl vyslovit, že i lidé jsou výsledkem evoluce. To přišlo až o dvanáct let později v knize O původu člověka. V ní mimo jiné napsal, že právě vzpřímená chůze představuje jeden z nejvýraznějších znaků lidstva..

Nová studie publikovaná v časopise Nature nyní ukazuje, jaké mechanismy k bipedii vedly. Naši dávní předkové se postavili na dvě nohy díky tomu, že staré geny začaly v lidském embryu fungovat novým způsobem:

některé se aktivovaly na dosud neobvyklých místech, další se zapínaly a vypínaly v jiných časech.

Jedním ze zcela zásadních prvků pro vznik vzpřímené chůze je kyčelní kost, odborně ilium. Je to největší kost pánve, kterou nahmatáme, když si položíme ruku na bok. Ilium vytváří jakousi misku kolem břicha, kotví se k němu svaly potřebné pro chůzi, podpírá pánevní dno a zajišťuje i porodní cesty.

Právě proto je jeho stavba pro život člověka důležitá, avšak dlouho nebylo jasné, jak vlastně vzniká. „Je to pro mě neuvěřitelné,“ říká vývojový genetik z Harvardu Terence Capellini. „Na to, jak je ilium podstatné pro to, jak chodíme a jak rodíme, přesto o něm víme překvapivě málo.“.

Capelliniho tým proto spustil rozsáhlý výzkum, který se na tuto kost podrobně zaměřil. Například postdoktorandka Gayani Senevirathne analyzovala tkáně lidských plodů z univerzitní sbírky ve Washingtonu a vytvářela trojrozměrné modely vyvíjejícího se ilia.

Zkoumala, jaké buňky se na jeho růstu podílejí a které geny se v nich aktivují. Stejné pokusy pak provedla i na myších embryích, což umožnilo srovnání. Jenže myši jsou lidem příbuzné přece jen pouze vzdáleně, a tak vědci začali shánět embrya primátů, ať už šimpanzů, gibona nebo lemura.

Senevirathne kvůli tomu objížděla americká i evropská muzea. Z jedné cesty si přivezla dokonce bedny se sto let starými sklíčky s řezy lemurových embryí. „Bála jsem se, že nás zastaví policie,“ směje se dnes. „Ale stálo to za to, ten materiál jsme skutečně potřebovali.“.

Celkem vědci prostudovali 18 druhů primátů. Výsledek? U všech se ilium vyvíjí podobně jako u myší: dvě chrupavčité tyčinky vyrůstají souběžně s páteří, s níž se pak spojí. Jenže u člověka je to jinak. „Kupodivu to není postupný proces, ale úplný obrat,“ vysvětluje Capellini.

Lidské ilium nezačíná růst rovnoběžně s páteří, ale kolmo na ni, jeden konec směřuje dopředu k břichu, druhý dozadu. Tak lidská pánev získává svůj v živočišné říši unikátní tvar.

Ještě překvapivější bylo zjištění, že tyto kosti při své tvorbě využívají stejné geny jako myši, jen s jiným načasováním a vzorcem aktivace. Molekuly z okolních buněk spouštějí jinou sekvenci zapínání a vypínání genů, což vede k novému směru růstu.

„To dává smysl,“ potvrzuje bioložka Camille Berthelot z pařížského Institutu Pasteura, která se na studii nepodílela. „Tvar kostí lze měnit jen omezenými způsoby a změny v regulaci starých genů jsou jedním z nich.“.

Podle autorů právě tento na první pohled detail umožnil našim předkům postavit se na zadní a vykročit po nich. Nový typ pánve totiž poskytl oporu svalům, které pak mohly udržet vzpřímenou postavu. Později, asi před milionem let, se však kyčelní lopata proměnila znovu, tentokrát kvůli růstu lidského mozku.

Lebky novorozenců se zvětšovaly a hrozilo, že uvíznou v porodních cestách. Evoluce proto zvýhodnila ženy s oblejší pánví a kulatějším porodním kanálem.

Studie tak ukazuje nejen, jak staré geny našly nové využití, ale i to, že naše schopnost chodit a rodit je výsledkem dvou zásadních přestaveb jediné kosti. „Ukazuje, že lidské tělo se dokázalo vyvíjet způsoby, jaké jinde nenajdeme,“ uzavírá Capellini.

Foto: Archiv
Zdroje informací: Nature
Související články
Stonehenge, světoznámý komplex menhirů sestavených do kruhů, se nachází v hrabství Wilshire v jihozápadní Anglii. Zatímco některé kamenné bloky pochází z míst poblíž, jiné byly na místo dopravována až z Preseli Hills ve Walesu. Kravský zub nalezený vedle vstupu do komplexu by mohl být důkazem, že k jejich přepravě byl využíván právě skot. Čelistní kost […]
Historie Objevy 26.8.2025
Do Prahy dorazily jedny z nejcennějších fosilií lidských dějin – slavná „pražena“ Lucy a „pradítě“ Selam. Vůbec poprvé se objevují v Evropě. Pouze 60 dní mají návštěvníci Národního muzea šanci podívat se tváří v tvář dvěma ikonám lidské evoluce, jejichž kosti vyprávějí příběh starý přes tři miliony let. Poprvé v historii jsou originální fosilie ikonických předků […]
Historie 25.8.2025
Není nijak velká. Něco přes decimetr. Její význam je ale obrovský. Patří mezi nejen české, ale světové unikáty, pocházející z období paleolitu. Ale jaký je vlastně příběh legendární Věstonické venuše? Jak vznikla, kdo ji stvořil, a proč? Kolik odpovědí na tyto otázky 100 let po jejím nálezu známe? Artefakt, který se výrazným způsobem zapíše do dějin […]
Historie 20.8.2025
Město Pompeje je všeobecně známé pro katastrofu, která ho v dávné minulosti postihla. V roce 79 našeho letopočtu bylo zdevastováno erupcí sopky Vesuv. Nicméně podle posledních výzkumů se nedá říct, že by běsnící vulkán lidi vyhnal úplně Zůstali tací, kterým jejich ekonomické možnosti jednoduše nedovolovaly přesunout se jinam a vybudovat si nový domov. A tak […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz