Řadí se bezesporu k největším renesančním, a nejen renesančním, umělcům. Vyzdobil strop Sixtinské kaple ve Vatikánu, pod jeho rukama vznikla ikonická socha Davida.

Řeč je o sochaři, architektovi, malíři, zkrátka všestranném umělci jménem Michelangelo Buonarroti (1475-1564). Ani po mnoha staletích nepřestává svými díly ohromovat. Aktuálně se řeší, že některé jeho výtvory byly ukryty ve speciální místnosti, kam je na pokyn obdivovaného mistra uložili jeho studenti.

Takové je alespoň tvrzení nezávislé badatelky, zkoumající Michelangelův život, Valentiny Salernové. Ta není vystudovanou odbornicí, její zájem o danou problematiku však už nějakou dobu trvá.

Badatelka podle svých slov narazila na dosud nepublikovaný dokument, který její teorii o ukrytí děl potvrzuje. Je v něm totiž zmínka o místnosti spojené nejen s Michelangelovými studenty, ale i  se samotným umělcem.

Některá díla prý Michelangelo ponechal oddaným následovníkům pro účely dalšího studia s tím, že jeho učení tak bude přecházet z generace na generaci, a samotná díla zůstanou příštím pokolením. Prý se mu také nezamlouvala představa, kdo by se k jeho výtvorům mohl dostat.

Podle badatelky myslel Michelangelo i na důsledné zabezpečení oné místnosti. Tvrdí, že vzniklo několik klíčů, přičemž k přístupu dovnitř bylo vždy nutné použít všechny najednou – samostatně nefungovaly.

Jak se k závěrům Salernové postaví experti z oborů umění či historie v rámci případného recenzního řízení, je zatím otázkou budoucnosti.