Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte.

Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti.

Mluví se o nich jako o inženýrech ekosystémů. Tito zástupci velmi sociálního a organizovaného hmyzu jsou totiž klíčovou součástí biomasy v tropických a subtropických oblastech, kde žijí. Respektive žije jich tu víc jak 3000 různých druhů.

Necelá třetina z těchto druhů se řadí mezi takzvané nižší termity, zbytek mezi vyšší. Svou aktivitou přispívají třeba ke změnám v půdě. Význam mají také coby potrava jiných zvířat, například netradičně vyhlížejícího mravenečníka velkého, který si navzdory svému názvu často pochutnává právě na termitech.

Pro jejich lov je vybaven dlouhým jazykem, fungujícím tak trochu jako mucholapka.

Někteří jsou i hlínožraví

Nicméně zásadní jsou termiti pro ekosystémy svým apetitem. Starají se totiž o odstranění odumřelé organické hmoty. Na jejich jídelníčků se může objevit ledacos. Obvykle bývají spojováni s konzumací dřeva.

Krmí se ale třeba i listovým odpadem. Někteří jsou navíc orientováni na půdu, lépe řečeno na organické složky, které se v půdě nacházejí. Těm se říká hlínožraví. Více o těchto termitech zjišťoval tým expertů včetně Jana Šobotníka z České zemědělské univerzity v Praze a Roberta Hanuse z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Tento tým se v roce 2010 vypravil do Francouzské Guyany, země v jihoamerickém tropickém pásu, která však spadá pod Francii a logicky i pod Evropskou unii.

Konkrétně směřovali do přírodní rezervace Nouragues. Do míst, kde dosud vládne příroda a fauna ji obývající. Vědce třeba zajímalo, zda jsou hlínožraví termiti s nadsázkou řečeno zmlsaní jedlíci. Přesněji řečeno zda při svém hodování rozlišují mezi půdou s vyšším a nižším obsahem živin a cíleně se zaměřuji na tu výživnější.

A tak bylo odebráno dohromady šest vzorků. Pět z míst, kde se termiti rodu Anoplotermes vyskytovali, šestý bez nich. Ony vzorky následně putovaly k provedení testů do belgické laboratoře. A výsledek? Podle expertů nic nedokazuje, že by si termiti záměrně vybírali na živiny bohatší místa.

Mravenci vs. termiti: Lovci vs. kořist

Někteří lidé mají tendenci zaměňovat termity s mravenci, respektive domnívají se, že termiti jsou jakousi tropickou verzí mravenců. Nic nemůže být dál od pravdy – i proto, že také mravenci obývají tropy.

Termiti jsou příbuzní s úplně jinými, nepříliš populárními zástupci hmyzí říše – se šváby. Nicméně podobnost s mravenci se nabízí, a to nejen co se týče vzhledu. Vždyť obě skupiny, spadající do ranku společenského hmyzu, mají propracovanou strukturu svých komunit s danou hierarchií, kdy každý podle své úlohy pracuje na prospěchu celého hnízda.

K zmatečnosti přispívá i to, že Britové v kolonizovaných zemích v minulosti říkali termitům bílí mravenci.

Přitom mravenci nejsou s termity, s nadsázkou řečeno, ani žádní kamarádi. Naopak. Coby všežravci vůči nim vystupují v pozici predátorů. Samozřejmě se liší i mnoha fyziologickými rysy, které jsou patrné při bližším zkoumání.

Koneckonců mravenci se na rozdíl od termitů řadí k blanokřídlému hmyzu a mají tak blíže spíše k vosám nebo včelám. Ostatně blíže ke včelám mají i ohledně fungování společenského systému. V úlech a mraveništích vládnou jedinci ženského pohlaví, tedy samičky/královny.

Jejich protějšky mají sotva reprodukční úlohu. Jinak se od nich očekává leda to, že zemřou. V termitích společenstvích rozdělených do kast figurují i samečci – dělníci, vojáci s velkými kusadly a také král.

Více se dočtete v čísle 10/2025.