Zadlužení není jen ekonomický problém – zásadně mění fungování mozku, zvyšuje úzkost, depresi i riziko závislostí. Zjistěte, jak dluh ovlivňuje psychiku a co s tím může udělat společnost i právníci.
Dluh a mysl: Co se děje v hlavě zadluženého člověka?
Jak úvěrová spirála mění psychiku, proč zadlužený mozek myslí jinak — a co s tím může udělat společnost.
Když mluvíme o zadlužení, často slyšíme čísla. Miliony, miliardy, procenta růstu. Jenže za každým číslem je člověk. A za každým dluhem — mozek, který začíná fungovat jinak.
Podle dat České národní banky činí zadlužení českých domácností v roce 2025 více než 2,1 bilionu korun. Více než 700 000 lidí má exekuci, uvádí Exekutorská komora ČR. Ale zatímco se pozornost politiků soustředí na splátky a registry, dopady na psychické zdraví zůstávají často ve stínu.
Psychologie dluhu: co se děje uvnitř člověka
Nejčastější reakce? Úzkost, nespavost, izolace, podrážděnost. Lidé s chronickými dluhy se podle psychologů nacházejí v permanentním stresovém stavu. Mozek ztrácí schopnost plánovat, reaguje impulzivně a vyhýbá se řešení.
„Lidé v exekuci vykazují více než dvojnásobně vyšší míru deprese a úzkosti než zbytek populace.“
— PhDr. Petr Winkler, Ph.D., ředitel výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ)
Studie z Masarykovy univerzity (2022) prokázala, že více než 63 % lidí v exekuci trpí příznaky deprese, a 42 % uvádí zhoršené rodinné vztahy. Nejde tedy jen o čísla, ale o každodenní realitu stovek tisíc lidí.
Půjčka, která změní chemii
Výzkumy neurologů z Univerzity Karlovy potvrzují, že zadlužený mozek pracuje jinak. Snižuje se aktivita v oblastech zodpovědných za rozhodování, roste citlivost na krátkodobé odměny a zároveň klesá schopnost odhadovat následky.
„Finanční stres ovlivňuje exekutivní funkce mozku, zejména schopnost plánování, sebeřízení a rozhodování. Chronický stres mění i chemii mozku, což přispívá k depresím a úzkostem.“
— WHO Mental Health and Financial Stress Brief, 2022
Ticho, které bolí
Dluhy nejsou vidět. Nezanechávají jizvy na kůži. Ale zanechávají je v psychice. Podle Výzkumu duševního zdraví v ČR (NUDZ, 2023) je chronické zadlužení faktorem spojeným s 3násobně vyšší pravděpodobností úzkostných poruch a depresí.
A co víc – dluhový stres často otevírá dveře k návykovému chování. Nejde jen o občasnou skleničku vína nebo náhodnou sázku na mobilu. U lidí, kteří dlouhodobě žijí v nejistotě, pod tlakem upomínek, exekucí a strachu z budoucnosti, se mozek začne přizpůsobovat stavu neustálého ohrožení.
Psychologové tento jev popisují jako „stav přežití“, kdy běžné racionální rozhodování ustupuje instinktivní potřebě úlevy.
A právě tu nabízí například alkohol, prášky na spaní, online hraní nebo nadměrné užívání sociálních sítí. Ne proto, že by šlo o slabou vůli – ale protože rychlý únik od úzkosti mozek vnímá jako bezpečnější variantu než přímé řešení problému.
Jenže tahle úleva je krátkodobá. Dlouhodobě závislosti prohlubují izolaci, zvyšují stres a znesnadňují schopnost řešit reálné závazky.
Podle údajů Národního ústavu duševního zdraví trpí až 40 % lidí v exekuci nebo vážné dluhové pasti symptomy úzkosti nebo deprese. A právě tyto skupiny jsou zároveň nejvíce ohrožené vznikem závislostí – ať už chemických, nebo behaviorálních.
Hlas z praxe: Právníci o psychice klientů
Zkušenosti potvrzují i ti, kteří jsou s dlužníky v denním kontaktu.
„Naprostá většina našich klientů přichází zlomená, vyděšená, často ve stavu apatie. Někdy se měsíce vyhýbají komunikaci, bojí se otevřít obálku. A není to slabost – je to typická reakce na trvalý stres,“ říkají právníci z kanceláře Consultarius, kteří se specializují na úvěrové spory a oddlužení.
Podle interních analýz právníků z kanceláře Consultarius, kteří dlouhodobě pracují s předluženými klienty, se ukazuje alarmující trend: téměř každý třetí člověk v dluhové pasti trpí vážnými poruchami spánku.
Nespavost, noční probouzení, neklidné sny či úplné vyčerpání patří mezi nejčastější doprovodné jevy. Každý pátý přiznává, že zažívá pravidelné úzkosti nebo panické ataky, někdy bez zjevné příčiny – stačí pohled na obálku ve schránce nebo vyzvánějící neznámé číslo.
Ještě závažnější jsou případy, kdy se psychické napětí přetaví do fyzického ohrožení. Někteří klienti se přiznávají k sebepoškozování, jiní hledají úlevu v alkoholu, prášcích nebo závislostním chování.
Typické jsou příběhy, kdy lidé místo řešení situace ztrácí kontakt s okolím, vyhýbají se rodině, kolegům, i sami sobě.
„Viděli jsme i případy, kdy lidé vypadali navenek funkčně – chodili do práce, starali se o děti – ale v noci propadali naprosté panice. Dlouhodobý strach je vyčerpává,“ říká jeden z právníků z Consultarius.
Takové stavy nejsou slabostí. Jsou důsledkem situace, která přetěžuje lidskou psychiku, a pokud člověk nezíská pomoc včas, může se propadnout ještě hlouběji.
Co s tím?
Odborníci se shodují: řešení není jen právní nebo ekonomické, ale také psychosociální. Mělo by zahrnovat:
– poradenství včas, ideálně už při prvních potížích se splácením,
– spolupráci právníků a psychologů, zejména v případech osobního bankrotu,
– dostupnou krizovou pomoc — nejen pro bezdomovce, ale i pro běžné pracující lidi.
Zkušenosti z terénu ukazují, že největší šanci na skutečné vyřešení dluhové krize mají lidé, kteří spojí dvě klíčové věci: kvalitní právní zastoupení a psychickou podporu. Právník pomáhá zorientovat se v labyrintu smluv, lhůt a možností obrany, zatímco psycholog či krizový poradce může poskytnout oporu v okamžicích, kdy převládne strach, stud nebo pocit selhání.
Když klient ví, že má někoho na své straně – nejen u soudu, ale i v hlavě – dokáže se lépe soustředit na kroky k řešení. Tato kombinace přináší stabilitu, klid a naději, což jsou faktory, které často rozhodují o tom, jestli se člověk skutečně postaví zpátky na nohy.
Dluh není selhání. Ale mlčení může být
Zadlužení není vždy volba. Někdy je to nemoc v rodině, ztráta zaměstnání, rozvod. Ale tím, co rozhoduje o budoucnosti, je schopnost problém pojmenovat a vyhledat pomoc.
„Lidé často přijdou, když už je pozdě – když visí exekuce, hrozí dražba, děti to začínají cítit doma. Přitom kdyby přišli o půl roku dřív, stačil by jednoduchý právní krok,“ dodávají právníci z Consultarius.
Návrat k rovnováze
Mozek zadluženého člověka nepracuje špatně. Jen je pod tlakem. A tlak deformuje rozhodování, komunikaci i vztahy.
Čím dřív společnost pochopí, že dluhy nejsou jen ekonomická otázka, ale i otázka duševního zdraví, tím větší šanci máme chránit nejen naše peněženky, ale i naši mysl.