Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut.

Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. Celkově se řadí k nejvýznamnějším českým stavbám, co se týče dopravní infrastruktury. V prosinci 2024 byla slavnostně zahájena výstavba úseku o délce necelých 13 kilometrů, vedoucí z Běchovic na dálnici D1.

Velkého prostoru se nezalekli

Nicméně ještě předtím, než se do práce dali dělníci, dostali prostor archeologové, respektive odborníci pod taktovkou Archeologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a společností Osina Archeo.

Ti se s nadsázkou řečeno vrhli na oblast o rozloze 126 hektarů. Pro lepší představu odpovídá tahle rozloha území, na které by se vedle sebe vešly stovky fotbalových hřišť. Asi tak nepřekvapí, že celý projekt patří k těm vůbec nejrozsáhlejším v českých končinách.

Bylo třeba udělat důkladný průzkum, a to nejen na místě budoucích vykopávek, ale i v archivech. Navíc je v takových situacích nutné koordinovat vše se zhotovitelem stavby, aby nedošlo ke komplikacím.

200 odborníků

Zem se pod rukama odborníků začala zvedat v květnu 2024. Předtím se ještě dostaly ke slovu bagry. Jejich úkolem bylo poradit si s ornicí na povrchu. Pak už byla řada na archeolozích. A nejen na nich. Své místo v týmu měli i experti z jiných oborů.

Třeba chemici, geologové nebo archeobotanici. Až dvě stovky lidí se každý den pouštěly do odhalování nových a nových stop minulosti.

Dílky zapadly do epochální skládačky

Celá oblast byla rozčleněna do pěti velkých archeologických úseků a celkem 26 částí. Všechny museli odborníci systematicky prozkoumat. A rozhodně se nedá říct, že by se potýkali s neúspěchem. Naopak. Odhalili více jak 10 000 artefaktů z různých období lidských dějin a různě starých sídlišť nebo pohřebišť.

Do pomyslné epochální skládačky zapadly dílky z neolitu, tedy mladší doby kamenné, eneolitu (doby měděné), dále doby bronzové a pak i halštatské a laténské, což je starší a mladší doba železná. Kromě toho oblast skrývala i pozůstatky z doby římské či raného středověku.

Jedná se o přehlídku veskrze úžasných objevů zahrnující šperky ze zlata či bronzu, kamenné nástroje nebo části zbraní.

Více se dočtete v čísle 9/2025.