Domů     Příroda
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
Jan Zelenka 17.4.2025

Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí…

Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro mořský ekosystém, ale i pro celé lidstvo.

Mikroplasty: Neviditelní narušitelé oceánů

Mikroplasty, tedy plastové částice menší než 5 mm, se dnes vyskytují téměř všude – od mořských hlubin až po pitnou vodu. Pocházejí z rozkladu větších plastových odpadků, kosmetiky nebo textilního průmyslu.

Dlouho se o nich hovořilo hlavně v souvislosti s jejich vlivem na zdraví živočichů a lidí, ale nový výzkum ukazuje, že jejich dopad na fotosyntézu mořských organismů může být ještě závažnější, než se dříve myslelo.

Jak mikroplasty ohrožují fotosyntézu?

Vědci zjistili, že mikroplasty poškozují fotosyntetizující organismy několika způsoby. Zaprvé, vytvářejí v mořském prostředí jakýsi plastový zákal, který omezuje množství světla pronikajícího do vody. Světlo je přitom pro fotosyntézu klíčové, protože rostliny a řasy ho využívají k přeměně oxidu uhličitého na kyslík.

Druhým problémem je uvolňování toxických chemikálií. Plasty obsahují různé příměsi, jako jsou změkčovadla nebo zpomalovače hoření, které se postupně uvolňují do vody. Tyto látky mohou poškozovat buněčné struktury planktonu a dalších fotosyntetizujících organismů.

Třetí hrozbou je přímý fyzický kontakt mikroplastů s planktonem. Mikroskopické částice se mohou zachytit na povrchu buněk, narušit jejich membrány nebo dokonce bránit vstřebávání živin. Výsledkem je snížená produkce kyslíku, což může mít domino efekt na celý mořský ekosystém.

Pokud chceme zachovat zdravé ekosystémy a dostatek kyslíku pro budoucí generace, musíme jednat rychle.

Globální dopad: Méně kyslíku, narušený uhlíkový cyklus

Vědci varují, že pokud se tento trend nezastaví, může dojít ke znatelnému snížení produkce kyslíku na Zemi. Fytoplankton se podílí na tvorbě až 50 % celkového kyslíku v atmosféře, a pokud se jeho schopnost fotosyntézy oslabí, může to mít vážné dopady na vše živé.

Dalším důsledkem je narušení globálního uhlíkového cyklu. Fytoplankton absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a pomáhá ho ukládat v oceánech. Pokud jeho populace začne klesat, může dojít k ještě rychlejšímu zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře a tím i k prohloubení klimatických změn.

Co s tím můžeme dělat?

Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné, ale stále máme možnosti, jak jejich dopad zmírnit. Odborníci doporučují především snížení plastového odpadu, zlepšení technologií filtrace vody a vývoj biologicky rozložitelných alternativ.

Spotřebitelé mohou přispět omezením používání jednorázových plastů a podporou recyklace.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Nejznámějším žralokem je bezpochyby velký bílý, který byl zejména v minulosti často nazýván lidožravý. Jde o silně stigmatizující označení. Ostatně lidské oběti si každoročně připisují i hroši, hadi či krokodýli a žádné z těchto zvířat nemá tak špatnou pověst jako právě žraloci. Do značné míry je to dáno tím, jak byli vyobrazeni v pop-kultuře, a […]
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Včela se řídí pudem a při pocitu ohrožení reaguje útokem. Kdyby její zbraň pronikla do vosího těla, mohla by ji zase vytáhnout. Jenže žihadlo zajelo do kůže, a ta má úplně jinou strukturu. Ven už ho statečná obránkyně nedostane. Včely jsou evolučně jedněmi z nejúspěšnějších živočichů. Tito zástupci blanokřídlého hmyzu se na modré planetě objevili […]
Příroda Zajímavosti 19.10.2026
Mnoho zvířat v Oceánii se řadí k těm vůbec nejzvláštnějším na světě. Prim mezi nimi hraje bezesporu ptakopysk podivný. Ovšem i ježurovití či vombati patří mezi velmi neobvyklé živočichy. Ježurovití jsou spolu s ptakopysky vejcorodí savci. Mláďata se líhnou z vajec, živí se však mateřským mlékem, které samice roní skrz kůži. Vyskytují na australském kontinentu […]
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být […]
Příroda Zajímavosti 16.10.2026
Kanadští vědci objevili fenomén, který bourá hranici mezi životem a smrtí. Oddělené tkáně mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolní vody, reagují na dotyk a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání. To zpochybňuje základní představy o tom, co znamená být naživu, a otevírá otázku, zda nejde o […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz