Domů     Příroda
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
Jan Zelenka 17.4.2025

Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí…

Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro mořský ekosystém, ale i pro celé lidstvo.

Mikroplasty: Neviditelní narušitelé oceánů

Mikroplasty, tedy plastové částice menší než 5 mm, se dnes vyskytují téměř všude – od mořských hlubin až po pitnou vodu. Pocházejí z rozkladu větších plastových odpadků, kosmetiky nebo textilního průmyslu.

Dlouho se o nich hovořilo hlavně v souvislosti s jejich vlivem na zdraví živočichů a lidí, ale nový výzkum ukazuje, že jejich dopad na fotosyntézu mořských organismů může být ještě závažnější, než se dříve myslelo.

Jak mikroplasty ohrožují fotosyntézu?

Vědci zjistili, že mikroplasty poškozují fotosyntetizující organismy několika způsoby. Zaprvé, vytvářejí v mořském prostředí jakýsi plastový zákal, který omezuje množství světla pronikajícího do vody. Světlo je přitom pro fotosyntézu klíčové, protože rostliny a řasy ho využívají k přeměně oxidu uhličitého na kyslík.

Druhým problémem je uvolňování toxických chemikálií. Plasty obsahují různé příměsi, jako jsou změkčovadla nebo zpomalovače hoření, které se postupně uvolňují do vody. Tyto látky mohou poškozovat buněčné struktury planktonu a dalších fotosyntetizujících organismů.

Třetí hrozbou je přímý fyzický kontakt mikroplastů s planktonem. Mikroskopické částice se mohou zachytit na povrchu buněk, narušit jejich membrány nebo dokonce bránit vstřebávání živin. Výsledkem je snížená produkce kyslíku, což může mít domino efekt na celý mořský ekosystém.

Pokud chceme zachovat zdravé ekosystémy a dostatek kyslíku pro budoucí generace, musíme jednat rychle.

Globální dopad: Méně kyslíku, narušený uhlíkový cyklus

Vědci varují, že pokud se tento trend nezastaví, může dojít ke znatelnému snížení produkce kyslíku na Zemi. Fytoplankton se podílí na tvorbě až 50 % celkového kyslíku v atmosféře, a pokud se jeho schopnost fotosyntézy oslabí, může to mít vážné dopady na vše živé.

Dalším důsledkem je narušení globálního uhlíkového cyklu. Fytoplankton absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a pomáhá ho ukládat v oceánech. Pokud jeho populace začne klesat, může dojít k ještě rychlejšímu zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře a tím i k prohloubení klimatických změn.

Co s tím můžeme dělat?

Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné, ale stále máme možnosti, jak jejich dopad zmírnit. Odborníci doporučují především snížení plastového odpadu, zlepšení technologií filtrace vody a vývoj biologicky rozložitelných alternativ.

Spotřebitelé mohou přispět omezením používání jednorázových plastů a podporou recyklace.

Foto: Foto: DALLE-E
Zdroje informací: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181116STO19217/mikroplasty-odkud-se-berou-co-zpusobuji-a-jak-se-jich-zbavit
Související články
Příroda 12.1.2026
Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu. Na článku, který byl zveřejněn v časopisu Climate Action, partnerském periodiku časopisu Nature, […]
Příroda 11.1.2026
Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že někteří vskutku výjimeční psi se dokážou naučit význam slov pouhým nasloucháním lidské konverzaci, aniž by přitom byli přímo oslovováni nebo trénováni. Jde o schopnost, kterou si věda dosud spojovala téměř výhradně s lidskými dětmi v raném věku. Výzkum vedl mezinárodní tým behaviorálních vědců z Vídně a Budapešti […]
Příroda 8.1.2026
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin. Doplnění […]
Lední medvěd je spolu s medvědem kodiakem největší suchozemskou šelmou. Až relativně daleko za nimi zůstává král mezi kočkovitými šelmami, jímž není, jak by možná někoho napadlo, lev, ale tygr ussurijský. Potkat polárního chlupáče v jeho přirozeném prostředí příliš zblízka jistě nikdo netouží. Byla by ovšem chyba tyhle bezesporu zdatné a houževnaté lovce vnímat jen […]
Mezi lednem až březnem loňského roku byly uskutečněny dvě námořní expedice, jejichž cílem bylo zkoumání hlubokomořského prostředí u břehů Antarktidy. Toto málo prozkoumané území v sobě ukrývá obrovskou, ovšem dosud málo poznanou biodiverzitu. Vzhledem k drsným podmínkám, v nichž musí tito tvorové přežívat, je fascinující sledovat adaptace, díky kterým se tak děje, stejně jako dopady […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz