Vytvoření životaschopných vajíček a spermií z přeprogramovaných kožních či kmenových buněk je považováno za svatý grál výzkumu plodnosti. Podle oborníků nás od jeho dosažení dělí pouhé roky. Ačkoliv by tato vajíčka a spermie vyřešily řadu problémů s plodností, nesou s sebou mnoho nezodpovězených etických otázek. Bude to stát za to?.
Lidským vajíčkům a spermiím, vytvořeným v laboratoři z kožních či kmenových buněk, se říká IVG neboli in-vitro gamety. Jejich hromadné „pěstování“ v laboratořích je těsně před dosažením životaschopnosti.
Podle odborníků by se do deseti let mohly stát realitou, a to díky výrazným investicím, kterých se společnostem, zabývajícím se rozvojem těchto technologií, dostává. Tato technologie by umožnila, že by se vlastního potomka dočkaly páry stejného pohlaví a odstranily by se i věkové bariery pro početí.
Spermie a vajíčka z kožních či kmenových buněk
Peter Thompson, výkonný ředitel Human Fertilization and Embryology Authority (HFEA), k tomu říká: „Gemety in vitro mají potenciál výrazně zvýšit dostupnost lidských spermií a vajíček pro výzkum, a pokud se ukáže, že jsou bezpečné, účinné a veřejně přijatelné, poskytují nové možnosti léčby plodnosti pro muže s nízkým počtem spermií a ženy s nízkou ovariální rezervou.“ Metoda však s sebou nese řadu kontroverzí, kdy největšími jsou asi tak zvané „sólové rodičovství“ a naopak „sdružené rodičovství“.
„Sólové rodičovství“ by zahrnovalo vytvoření vajíčka i spermie z buněk od stejného jedince. V reálu to ovšem pro takto vzniklé embryo představuje velké riziko, bylo by velmi zranitelné vůči recesivním genetickým poruchám způsobeným vadnými geny, které většina lidí nese.
Ty se normálně neprojeví, protože je vadný gen nahrazen genem od druhého rodiče, neboť každý jedinec nese dvě kopie každého genu, jednu mateřskou a jednu otcovskou. Dítěti s pouze jedním rodičem by však chyběla záložní kopie pro vadné geny.
Incest či eugenika v praxi
Frances Flinterová, emeritní profesorka klinické genetiky na King’s College London, která je i členkou HFEA, k tomu podotýká: „Svým způsobem je to úplný extrém incestu. A proto je to tak nebezpečné a nikdo by to nikdy nepovažoval za bezpečnou věc.“ Podle členů HFEA by mělo být „sólové rodičovství“ zakázáno.
Podobně na hraně je i „sdružené rodičovství“, kdy by dva páry vyprodukovaly dvě embrya a až buňky z těchto embryí by byly využity pro získání spermií a vajíček pro končené embryo.
„Čtyři původní dárci buněk by byli vlastně prarodiči nově vzniklého embrya, kdy jeho rodiči by byla předchozí embrya,“ vysvětluje proces Rebecca Taylorová, manažerka pro vědeckou politiku HFEA. Další etické obavy pak vzbuzuje možnost vytvářet v laboratoři velké množství embryí, což by umožňoval provádět mnohem rozsáhlejší screening. V konečném důsledku by to mohlo vést k jisté formě eugeniky, kdy by mohla být embrya vybírána na základě žádoucích vlastností.
Příliš nebezpečný pokrok
Výzvou nejen pro medicínu by pak bylo rizikové těhotenství výrazně starších matek a děti narozené příliš starým rodičům. Zatím byla v laboratoři úspěšně vypěstována zdravá myší vajíčka, z nichž se narodilo zdravé potomstvo, a to včetně myšat se dvěma biologickými otci.
U lidských zárodečných buněk k tomu zatím nedošlo, i když americké startupy jako Conception a Gameto se k tomu blíží. Dle některých odborníků by se tvorba IVG mohla stát „rutinní součástí klinické praxe“ do dvou až tří, dle jiných do deseti let.
Ředitel HFEA Peter Thompson k tomu říká: „Výzkum IVG rychle postupuje, ale zatím není jasné, kdy by mohly být životaschopnou možností léčby. IVG vyvolávají důležité otázky, a proto HFEA doporučila, aby včas podléhaly zákonné regulaci a aby nikdy nebylo povoleno biologicky nebezpečné použití IVG při léčbě.“ Podle současných zákonů není IVG u lidských buněk povolené.
Odborníci ho považují za kontroverzní až nebezpečné, neboť jakékoliv nezamýšlené genetické změny na buňkách by se přenesly na všechny budoucí generace.
Zdroj: The Guardian