Domů     Medicína
Nově objevený typ chrupavky zvyšuje potenciál regenerativní medicíny

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením odborníků z Kalifornské univerzity v Irvine objevil nový typ chrupavčité tkáně, který by mohl znamenat velkou změnu v možnostech regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství….

Chrupavka je pojivová tkáň sloužící zpravidla k pružnému spojení kostních tkání. Je tuhá, ale i poměrně pružná a schopná vyrovnávat otřesy. Obsahuje větší množství mezibuněčné hmoty a dále buňky zvané chondrocyty.

Ty musí vyrábět velké množství proteinů, ale energii k tomu získávají pouze anaerobně, protože chrupavka není vůbec prokrvená, takže je v ní nedostatek kyslíku. Rovněž nemá ani vlastní inervaci. Nyní se ale vědcům podařilo v uších, nosu a krku savců objevit nový typ chrupavčité tkáně, který se svými vlastnostmi vymyká.

Bublinková folie v uších, krku a nosu savců

Tuto novou chrupavku označují jako „lipochrupavku“, protože obsahuje lipochondrocyty. Ty si vytvářejí a udržují své vlastní tukové (lipodové) rezervoáry, přičemž jejich velikost zůstává vždy konstantní.

Na rozdíl od běžných tukových buněk, které se v reakci na dostupnost potravy zmenšují či zvětšují. Lipochondrocyty poskytují tkáni vnitřní podporu, přitom jí umožňují, aby zůstala měkká a pružná. Svojí strukturou tak připomíná bublinkovou folii.

„Odolnost a zároveň poddajnost lipochrupavky otvírá vzrušující možnosti v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství, zejména pro obličejové defekty a poranění,“ komentuje zjištění Maksim Plikus, profesor vývojové a buněčné biologie na UC Irvine.

A dodává: „V současné době rekonstrukce chrupavky často vyžaduje odebrání tkáně z pacientova žebra, což je bolestivý a invazivní postup. V budoucnu by mohly být lipochondrocyty odvozeny z kmenových buněk pacienta, purifikovány a použity k výrobě živé chrupavky přizpůsobené jeho individuálním potřebám.“.

Chrupavka na míru

Věří, že pomocí 3D tisku bude možné tyto tkáně tvarovat tak, aby přesně seděly a díky tomu nabízet nová řešení pro léčbu vrozených vad, traumat a různých onemocnění chrupavky. Zajímavé je, že lipochondryty rozpoznal už v roce 1854 německý zoolog a anatom Franz von Leydig (1821–1908), když si všiml přítomnosti tukových kapének ve chrupavce potkaních uší.

Nyní se vědcům z UC Irvine podařilo kompletně určit molekulární biologii, metabolismus i strukturu těchto lipochrupavek v kosterních tkáních.

Odhalili rovněž genetický proces, který v těchto chrupavkách potlačuje aktivitu enzymů štěpících tuky a snižujících vstřebávání nových tukových molekul, čímž dochází k účinnému uzamykání lipidových rezerv uvnitř lipochondrytů.

Tuky jsou nezbytné pro zachování trvanlivosti a pružnosti lipochrupavky. Kromě toho vědecký tým zjistil, že u některých savců, jako jsou netopýři, se lipochondryty skládají do složitých tvarů, tvoří například výběžky (tragus) jejich ušních boltců, což u nich může zlepšovat sluchovou ostrost modulací zvukových vln.

Zdroj: ScienceDaily

Foto: Pixabay
Zdroje informací: ScienceDaily
Štítky:
Související články
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Kontaktní čočky, za jejichž vynálezem stojí český vědec Otto Wichterle, pomáhají korigovat zrakové vady už od 60. let 20. století. Nyní vědci vyvinuli nových druh čoček, který umožňuje vidění vlnových délek blízkých infračervenému světlu, ty by mohly mimo jiné pomáhat barvoslepým lidem opět vidět barvy. Neurovědci z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořili kontaktní čočky […]
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje naši schopnost učení, pohybu, paměti a pozornosti, ale také naši náladu a motivaci. Během výzkumu v 80. letech 20. století došlo k uvolnění dopaminu po jídle či jiné odměně, a tak si vysloužil nálepku hormon štěstí. Nyní ale odborníci říkají: „Dopamin není hormon štěstí, ale hormon touhy po […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz