Domů     Historie
Chléb pečený v době neolitu připomínal moderní focacciu

Mezi časté nálezy, které archeologové objevovali v oblasti neolitické Horní Mezopotámie, patřily tak zvané „husking trays“ neboli „podnosy na loupání“. Nejnovější zkoumání těchto podnosů, pocházejících z archeologických nalezišť v Sýrii, ukazují, že nesloužily k loupání plodin, ale spíše k pečení chleba podobného dnešní focaccie..

Neolitická revoluce, při které lidé začali cíleně pěstovat plodiny, včetně obilí, a domestikovat zvířata, je jedním z nejvýznamnějších okamžiků lidských dějin. Obiloviny se ukázaly být neocenitelnou potravinou, která se snadno skladovala i distribuovala, a přitom zasytila davy.

Rychle se proto staly základem stravy obyvatel v neolitické Mezopotámii a své nezastupitelné místo v lidském jídelníčku mají i dnes. Důkazy o tom, jak neolitičtí lidé s obilovinami nakládali, nám poskytuje nalezená keramika.

Podnosy na loupání měly jiný účel

Součástí keramiky proto-chalafské a poté chassunské kultury v Mezopotámii jsou od 7. tisíciletí př. n. l. i takzvané „podnosy na loupání“. Jedná se o velké podnosy dlouhé asi 40 cm a široké asi 25 cm s vyvýšenými stěnami, jejichž dno bylo pravidelně pokryto nejrůznějšími drážkami, zářezy, otisky či prohlubněmi.

Ačkoliv se dlouho mělo za to, že sloužily, jak vypovídá jejich název, k loupání plodin, vědci z římské univerzity La Sapienza, pod vedením Sergia Taranta, se v nejnovější studii pokusili potvrdit hypotézu, že využívány byly spíše jako nádoby na pečení chleba.

Analýze podrobili 13 úlomků těchto podnosů pocházejících ze syrských archeologických nalezišť v Mezraa Teleilat, Akarçay Tepe a Tell Sabi Abyad. Odborníci zjistili, že opotřebení na vnitřních plochách těchto nádob byla pravděpodobně způsobena jejich použitím při pečení výrobků podobných chlebu, respektive svojí konzistencí a složením se nejvíce podobajícím italské focaccie.

Těsto na ni se zhotovuje z mouky, oleje, vody, soli a droždí, ochucuje se olivovým olejem, solí, někdy bylinkami a dalšími přísadami. Další opotřebení jsou však zřejmě výsledkem jiných, dosud neobjasněných činností.

Neolitické nádoby na pečení chleba

Na základě zkoumání dospěli vědci k závěru, že „husking trays“ pravděpodobně sloužily k pečení velkých chlebů o váze až 3,5 kilogramu. Experimentální studie pak ukazují, že jsou tyto nádoby ideální pro pečení tuhých těst na bázi mouky po dobu 2 hodin v klenuté peci předehřáté na počáteční teplotu 420 °C, pokusy probíhaly i s přidáním živočišného či rostlinného tuku.

Rýhy na dně nádob pak měly antiadhezivní účinek, bránily přilnutí těsta a usnadňovaly vyjmutí chleba z nádoby „vcelku“ po jeho upečení.

Analýza rovněž odhalila přítomnost obilných zbytků, tedy zrn, která nebyla dokonale rozemleta na mouku. Detailnější informace o zhotovování chlebových výrobků v oblasti přináší až písemné záznamy ze 3. tisíciletí př.

n.l., které tyto produkty dělí podle jejich velikosti, druhu použité mouky, techniky pečení a zahrnutí dalších přísad, jakými jsou tuk, a to jak živočišný, tak rostlinný, dále ovoce, například jablek, medu, ořechů, koření či datlí.

Zdroj: nature.com

Foto: Sci Rep-Taranto Barcons Portillo et al
Zdroje informací: nature.com, ScienceDirect
Štítky:
Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz