Poslední lidská posádka přistála na Měsíci v roce 1972 v rámci mise Apollo 17. Mise Artemis, s cílem vrátit astronauty na Měsíc, byla formálně založena v roce 2017, během prvního funkčního období staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Po mnoha odkladech se měla uskutečnit v roce 2026, nyní však NASA oznámila, že ke startu mise Artemis III nedojde dříve než v polovině roku 2027..
V roce 2022 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral mise Artemis I. Byla vypuštěna nosná raketa SLS nesoucí kosmickou loď Orion, v prvním kroku bez lidské posádky. Jejím hlavním úkolem byl oblet Měsíce a dále také rozmístění deseti miniaturizovaných satelitů CubeSat, které prováděly různé výzkumy v hlubokém vesmíru, například studium toho, jak záření ovlivňuje DNA či hledání vodního ledu na Měsíci.
Po necelých 26 dnech strávených ve vesmíru přistála Artemis I dne 11. prosince 2022 v Tichém oceánu.
Při nástupu do funkce slíbil prezident Trump přistání lidské posádky, jejíž součástí by byla i první žena, na Měsíci už v roce 2022, tedy k 50. výročí uskutečnění poslední mise Apollo, ovšem cíle to byly příliš ambiciózní.
První start Orionu na Space Launch System byl původně stanoven dokonce už na rok 2016, ale čelil mnoha zpožděním v důsledku nedostatku financí, epidemie covidu-19, přílišné technické náročnosti mise i soudního sporu s Blue Origin. Nakonec tedy odstartoval až dne 16. listopadu 2022 jako mise Artemis I.
Posun misí Artemis II a III
Ve druhém kroku je plánovaný let SLS a kosmické lodi Orion s lidskou posádkou. Čtyři astronauti by v rámci mise Artemis II měli provést rozsáhlé testy na oběžné dráze Země a obletět Měsíc. Strávit ve vesmíru by přitom měli 10 dní.
Navázat na ni by měla mise Artemis III, v jejímž rámci by lidská posádka měla poprvé od roku 1972 přistát na Měsíci. Dlouhodobým cílem programu je pak zřízení stálé základny na Měsíci, která by usnadnila lidské mise na Mars.
Nyní ovšem Bill Nelson, končící administrátor NASA, oznámil, že se termíny uskutečnění obou těchto plánovaných misí odkládají. Mise Artemis II by měla proběhnout nejdříve na jaře, mluví se o měsíci dubnu, roku 2026. Navazující mise Artemis III je pak naplánována až na polovinu roku 2027, přičemž předchozí termín byl už v roce 2026. Jedním z hlavních důvodu odkladu jsou potíže s tepelným štítem Orionu, který byl při misi Artemis I poškozen více, než se předpokládalo.
Změní misi Artemis nový administrátor NASA?
Pro misi Artemis II zůstane jeho design nicméně stejný, změní se pouze trajektorie letu a především vstupu do atmosféry Země, což by mělo zajistit, že bude štít vystaven menšímu tepelnému namáhání během návratu.
Nicméně je možné, že se situace ještě vyvine úplně jinak. Donald Trump totiž za Nelsonova nástupce zvolil známého miliardáře a vesmírného turistu Jareda Isaacmana, který možná bude chtít přípravy na cestu na Měsíc urychlit.
Ve hře je i možnost opuštění problematického SLS a lodě Orion. V takovém případě by pak program Artemis spoléhal na loď Starship společnosti SpaceX. Pravděpodobnost, že k tomu dojde, se s nástupem Donalda Trumpa zvýšila, protože Isaacman a Elon Musk, šéf SpaceX, jsou dobří přátelé.
Musk sám se navíc stal blízkým podporovatelem Trumpa. Technicky by byl však takový krok ještě komplikovanější než pokračování ve stávajícím programu Artemis.
Zdroj: space.com