Domů     Medicína
S řešením potíží se spánkem pomáhá výzkum střevního mikrobiomu

Spánek je pro lidské tělo nesmírně důležitý. Většina lidí si uvědomuje, že potřebuje spát přiměřeně dlouho a jít do postele ve vhodnou dobu, přesto se podle toho velká část populace nechová. Nejrůznější poruchy spánku jsou tak doslova celosvětovou epidemií, trpí jimi 50 až 70 milionů lidí, u nás zhruba 70 % dospělé populace. Je naděje na zlepšení?.

Nejnovější výzkumy spojují kvalitu spánku se zdravím střev, především se složením střevního mikrobiomu. Jedná se o nejrůznější mikroorganismy, které obývají tenké i tlusté střevo člověka. Mnohdy svému hostiteli prospívají, mohou mu však i škodit.

V lidských střevech je přibližně 10^13 až 10^14 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 10^13. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více než lidských buněk samotných. Celkem ve střevě žije asi 500 druhů bakterií.

Unikátní střevní mikrobiom

Střevní mikrobiom každého člověka je unikátní. Výzkum polských vědců z Medical University of Białystok ukázal, že jeho složení u novorozenců ovlivňuje způsob porodu a výživy. Přirozený porod je spojen s kolonizací, která odráží vlastnosti vaginálního traktu matky, kterému dominují bakterie jako Lactobacillus, Prevotella nebo Sneathia.

Naproti tomu císařský řez vede k jinému typu kolonizace, která se více podobá mikroorganismům nacházejícím se na kůži matky a v její dutině ústní, jako je Haemophilus influenza, Staphylococcus aureus či Enterobacter hormaechei.

Střevní mikrobiom kojených dětí tvoří hlavně Lactobacillus, Staphylococcus a Bifidobacterium, oproti tomu u miminek krmených umělou výživou je to hlavně Roseburia, Clostridium a Anaerostipes. Zavedení pevné stravy vede u dětí k rychlým změnám v mikrobiální diverzitě osídlení jejich střev, které se stále více podobá tomu u dospělých.

Složení mikroflóry je ovlivněno prodělanými infekcemi a užíváním antibiotik, zejména během prvních dvou let života. Nakonec se složení střevního mikrobiomu stabilizuje během puberty. V pozdějších fázích života hrají významnou roli při utváření mikrobioty zejména strava, životní styl a chronický stres.

Osa střevo – mozek

V těle funguje osa střevo – mikrobiom – mozek. „Všechny střevní bakterie, známé jako střevní mikrobiom, obsahují svou vlastní DNA,“ vysvětluje lékařka Amy Burkhartová z University od California a pokračuje:

„Dříve jsme si mysleli, že naše DNA ovlivňuje všechny procesy v našem těle. Ale nyní víme, že DNA střevních bakterií také ovlivňuje fungování lidského těla. Protože je v našem těle více bakteriální DNA než lidské DNA, vliv bakterií na naše celkové zdraví může být významnější, než si vůbec dokážeme představit.“ A tento vliv se týká i spánku.

Rytmus spánku a bdění, stejně jako tělesnou teplotu či vylučování hormonů řídí v těle tak zvané cirkadiánní rytmy, procesy, které se opakují každý den. Aby probíhaly ve správnou denní dobu, musí se synchronizovat s astronomickým časem, což mají na starosti tak zvané centrální hodiny, které se nacházejí v mozku, konkrétně v hypotalamu.

Tvoří je malý párový orgán zvaný suprachiasmatická jádra. Ta se řídí světlem a tmou. Nejkvalitnějšího nočního odpočinku pak lidé dosáhnou, když sladí svůj spánek právě s cirkadiánními rytmy svého těla.

Hormon spánku melatonin

Těmi se ostatně řídí i proces trávení a funkce střev, stejně jako vylučování hormonů a peptidů. Příjem potravy je regulován prostřednictvím pocitů hladu a sytosti. Dietní návyky významně utvářejí složení střevní mikroflóry, mezi klíčové faktory patří kvalita stravy, načasování příjmu potravy, pravidelnost jídel a intervaly mezi jídly, to vše ovlivňuje mikroorganismy sídlící ve střevech.

Přičemž střevní mikroflóra hraje klíčovou roli v produkci různých neurotransmiterů, včetně melatoninu, dopaminu, serotoninu, tryptofanu, GABA (kyselina gama-aminomáselná) a mastných kyselin s krátkým řetězcem.

Tyto metabolity mají hluboký vliv na fungování jak střevního, tak centrálního nervového systému.

Melatonin je přirozeně lidským tělem produkovaný hormon, který je syntetizován v reakci na změny okolního světla, přičemž jeho vrcholná produkce nastává ve tmě. Melatonin interaguje s melatoninovými receptory, zejména MT1 a MT2, které se nacházejí na povrchu neuronů v mozku.

Tyto receptory jsou zvláště hojné v hipokampu, hypotalamu a bazálních gangliích. Aktivace melatoninových receptorů řídí uvolňování neurotransmiterů, jako je GABA, serotonin a glutamát, což ovlivňuje mozkové struktury zapojené do regulace spánku.

Zdravou stravou ke kvalitnímu spánku

Je pozoruhodné, že produkce melatoninu střevními buňkami je přibližně 400krát vyšší než produkce epifýzy. Navíc se zdá, že jeho sekrece koreluje s frekvencí příjmu potravy. Cirkadiánní rytmus člověka tak může být negativně ovlivněn konzumací jídel v nepravidelných časech nebo vynecháváním jídel.

Jezení v pozdních večerních hodinách může mít rovněž nepříznivé účinky na zdraví, zvyšuje riziko závažných komplikací, jako jsou změny sekrece hormonů, narušení cirkadiánních rytmů a změny ve složení střevní mikrobioty.

Zvýšený příjem cukru a nasycených tuků a snížený příjem vlákniny mohou přispět k vyšší náchylnosti k chronickým onemocněním, jako je diabetes II. typu, rakovina, obezita a zánětlivá onemocnění střev.

To vše negativně ovlivňuje rozmanitost střevního mikrobiomu. Naopak strava zahrnující obiloviny, zeleninu, ovoce, ořechy, semena a luštěniny podporuje diverzitu střevních bakterií, která může v konečném důsledku, vlivem osy střevo – mozek, významně zlepšit kvalitu spánku.

Spánek je jedním z nejdůležitějších procesů v těle, který má zásadní vliv nejen na naši psychickou pohodu, ale i na zdravotní stav. Souvislost mezi kvalitou spánku a zažíváním je až překvapivě silná, a správné stavování tak může napomoci v řešení celé řady problémů se spánkem.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: BBC, SleepFoundation, King’s College London, Medical University of Białystok
Štítky:
Související články
Naši předchůdci trávili většinu dne pohybem. Nám se díky pokroku daří přežívat bez větší fyzické námahy. Sezením trávíme až deset hodin denně, pohyb se pak snažíme dohnat hodinou v posilovně. Naše tělo ale i celkové zdraví tím však velmi trpí. Jak by tedy měl vypadat ideální den pro zdraví? To popsali ve svém výzkumu australští […]
Nažloutlý, slabě zásaditý roztok bílkovin, elektrolytů a malých organických molekul plní obrovské množství funkcí. Je tekutým prostředím pro krvinky, transportuje vstřebané živiny nebo zabezpečuje imunitu. Plazma získaná z odběrů krve a plazmaferéz se užívá zejména k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení a očkovacích látek, nebo se podává přímo pacientům při zástavě krvácení či popáleninách. Její […]
Vědecký výzkum v oblasti reprodukce a metabolismu přinesl fascinující nové poznatky o energetických nákladech těhotenství u lidí, které byly dosud výrazně podceňovány. Nová studie odhalila, že energetické nároky lidského těhotenství dosahují téměř 50 000 kalorií, což je mnohem více, než se dosud předpokládalo. Tento objev, publikovaný v časopise Science, přináší nový pohled na náročnost těhotenství […]
Zatímco ženy musí nemoc takříkajíc vydýchat do podpaží, „rýmička“ muže často úplně vyřadí ze hry. Odborníci se už roky snaží najít odpověď na to, zda muži jen přehánějí, nebo skutečně snáší chřipku a nachlazení hůře než ženy. Nejnovější výzkumy ukazují, že ženy mají skutečně silnější imunitní odpověď na virové infekce než muži, takže si s […]
Německým biologům se podařilo nafilmovat dosud nemožné. S pomocí vylepšené technologie zachytili okamžik, kdy se vajíčko uvolní z folikulu, specializovaného útvaru ve vaječníku. Nyní doufají, že jejich zobrazovací technika poslouží v řadě dalších oblastí. Fascinující proces, na jehož konci je nový člověk, začíná ve vaječníku. V orgánu, jehož velikost je přirovnávána ke švestce, dochází každý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz