Naši předchůdci trávili většinu dne pohybem. Nám se díky pokroku daří přežívat bez větší fyzické námahy. Sezením trávíme až deset hodin denně, pohyb se pak snažíme dohnat hodinou v posilovně. Naše tělo ale i celkové zdraví tím však velmi trpí.

Jak by tedy měl vypadat ideální den pro zdraví? To popsali ve svém výzkumu australští vědci….

Lidské tělo je stvořené k pohybu. Lovci a sběrači denně nachodili až 15 km, respektive ženy 9 km a muži 15 km. Měli atletická těla, která jim umožňovala běhat a chodit na delší vzdálenosti, házet zbraně a nosit břemena ve formě potomků i kořisti, a to vše v horkém klimatu díky pocení.

Jejich jídelníček tvořilo maso, což vedlo ke zvětšení jejich mozku, a různé kořínky a plody planě rostoucích rostlin. S přechodem k usedlému způsobu života, kdy si lidé začali potravu obstarávat zemědělstvím a domestikací zvířat, jejich potřeba pohybu na delší vzdálenost rapidně klesla.

První zemědělci netrpěli nedostatkem potravy, ovšem jejich strava byla chudá na živiny. Jednalo se především o škrobovitá jídla, která měla dostatek kalorií, ale malou výživovou hodnotu. Vedla rovněž ke vzniku zubního kazu.

V případě neúrody však hrozil hladomor. Dalším důležitým milníkem v lidské historii byla průmyslová revoluce, která vedla ještě k většímu zapojení strojů do lidského života. Nejprve s sebou přinesla pandemie infekčních nemocí, mnoho hodin práce v továrnách i znečištění, ale postupem času přispěla ke zlepšení podmínek pracujících.

Ohrožují nás civilizační nemoci

Dnes se již infekčních nemocí téměř nemusíme bát, narůstá ovšem počet úmrtí v důsledku neinfekčních nemocí, mezi které patří nemoci srdce, diabetes, osteoporóza či rakovina, tedy choroby spojené se západním stylem života.

Méně pohybu ve spojení s nadbytkem průmyslově zpracované stravy vede nejen k obezitě a nadváze, ale také k dalším zdravotním problémům. Vědci ze Swinburnovy univerzity v australském Melbourne se rozhodli zjistit, kolik času bychom během dne měli věnovat spánku, sezení a pohybu, aby se snížilo riziko rozvoje kardiometabolických onemocnění, mezi které patří například nemoci srdce, cukrovka nebo chronické onemocnění ledvin.

Do studie se zapojilo více než 2000 lidí, z nichž 684 trápil diabetes druhého typu, který se rozvíjí v důsledku moderního způsobu života. Vědci jim změřili obvod pasu, krevní tlak a hladinu glukózy, cholesterolu a triglyceridů v krvi, stejně jako citlivost na inzulin.

Následně byli po dobu sedmi dní sledováni pomocí snímačů a senzorů, které dokázaly interpretovat jejich fyzické chování. Poté byly údaje ze senzorů analyzovány a porovnány s ukazateli zdravotních rizik, jako je skóre rizika srdečních onemocnění a mrtvice.

Méně sezení a více pohybu

Na základě těchto dat byl vytvořen model, s jehož pomocí vědci různě kombinovali množství času stráveného spánkem, sezením, stáním a fyzickou aktivitou tak, aby našli nejlepší kombinaci, která představuje nejnižší riziko vzniku srdečních onemocnění a zároveň udržuje optimální hladinu glukózy v krvi.

Pro maximalizaci svého zdraví bychom měli trávit 8 hodin a 12 minut denně spánkem, 5 hodin a 6 minut stáním, jen 6 hodin sezením, zato celkem 4 hodiny a 12 minut fyzickou aktivitou.

Kancelářští pracovníci přitom tráví sezením i 10 hodin denně. A většina lidí dá dohromady jen asi dvě hodiny fyzické aktivity, tedy jen polovinu odborníky doporučeného času, přitom si myslí, že se hýbou dostatečně.

Dle doporučení vyplývající ze studie by lidé měli denně věnovat přes dvě hodiny lehké fyzické aktivitě, kam se řadí pomalá chůze či domácí práce, a další více než dvě hodiny denně pak střední až intenzivní fyzické aktivitě, kterou může být rychlá chůze, běhání či náročnější práce kolem domu, například práce s lopatou.

Univerzální „nejlepší den“ neexistuje

Pro většinu lidí je však nemožné zvládnout vše v jednom dni. Podle Dot Dumuidové z Univerzity v Jižní Austrálii, která výzkumníkům poskytla část dat, zvládne jen hrstka dospělých věnovat čtyři hodině denně fyzické aktivitě den po dni.

„Aby to mohli udělat, museli se vzdát něčeho jiného“, říká. Do rovnice totiž vstupuje řada proměnných, jako například doba dojíždění do práce, zdravotní stav či nedostatek peněz. Studie rovněž nebere v potaz čas strávený s přáteli.

Fyzická aktivita je skvělá pro zdraví srdce, ovšem dokonalý den pro vaše srdce se může lišit od dokonalého dne pro váš mozek.

„Pokud probíhá fyzická aktivita na úkor spánku,“ vysvětluje vědkyně, „může to být škodlivé pro ty, kteří trpí úzkostí a depresí.“ Dále se domnívá, že lidé, kteří se věnují akademické činnosti, jako je studium, výzkum či čtení, zkrátka potřebují trávit sezením více času, než je podle výsledku výzkumu optimální.

„Myslím si, že z těchto důvodů nikdy nebudeme mít jediný optimální den pro celkové zdraví, který by byl univerzálně použitelný pro každého,“ říká Dumuidová a doporučuje: „Udržitelnější bude, když si jednotlivé aktivity rozplánujeme na víc dní.“ Člověk tím získá několik „nejlepších dnů“ s různými účely.