Domů     Vesmír
Osud sluneční soustavy: Scénář „Mléčnomedy“ není nevyhnutelný
Veronika Tyrková 30.10.2024
FOTO: Unsplash

Více než 100 let víme, že se galaxie v Andromedě řítí k Mléčné dráze. Posledních 10 let málokdo pochyboval o tom, že jejich střet bude nevyhnutelný – o podobné galaktické kolize ostatně ve vesmíru není nouze.

Jak ale ukazuje nová studie, může existovat stejně velká šance, že se obě galaxie šťastně minou..

Pokud se vám příště bude zdát, že špatně vidíte do dálky, zkuste na noční obloze najít galaxii v Andromedě. Neměl by to být problém. I když je vzdálená 2,5 milionu světelných let, považuje se za nejvzdálenější věc viditelnou pouhým okem.

Už v roce 1912 americký astronom Vesto Slipher poprvé naznačil, že se pohybuje směrem k naší galaxii. Ve skutečnosti se řítí vesmírem rychlostí asi 110 km/s a na základě počítačových modelů a dat z vesmírných teleskopů došli vědci k závěru, že přibližně za 4,5 miliardy let do sebe narazí ve fatálním tanci plném prachu, asteroidů, planet a hvězd vrhaných do všech směrů.

Jak ale uvádějí autoři nové studie: „V současné době se prohlášení o blížícím se zániku naší galaxie zdají být značně přehnaná.“.

Kde kalkulačka nestačí

Osud možné kolize závisí na mnoha faktorech, z nichž část je neznámá a další část zase extrémně náročná na výpočet. Předně je třeba odhadnout pohyb galaxií, jejich hmotnost, sestávající krom hvězd i z prachu a neviditelné temné hmoty, nebo hustotu mezigalaktického prostředí, které je zdrojem tření.

Jak uvedl astronom Raja GuhaThakurta z Kalifornské univerzity: „Měření rychlosti pohybu jednotlivých hvězd v Andromedě se podobá měření rychlosti růstu lidských vlasů ze vzdálenosti Měsíce.“ Roli hraje také gravitační působení mnoha menších galaxií v lokální Místní skupině, kam jich vedle Andromedy a Mléčné dráhy patří nejméně další stovka a velká část zřejmě čeká na své objevení.

Ilustrace předpokládaného splynutí Mléčné dráhy a galaxie v Andromedě. FOTO: NASA, ESA / Creative Commons / volné dílo

Simulace za simulací

V nové studii vycházel mezinárodní tým evropských vědců, vedený Tillem Sawalem z Helsinské univerzity, z pozorování vesmírného dalekohledu Hubble a observatoře Gaia, jejichž data použili do simulací vyvinutých Institutem pro výpočetní kosmologii na Durhamské univerzitě v Anglii.

Zvolili ovšem trochu odlišný přístup. Neustálou změnou vstupních parametrů pokryli celou škálu proměnných a do výpočtů zahrnuli také dříve opomíjený faktor, a sice gravitační účinky sousedních menších galaxií.

Výsledky byly překvapivé. Jak uveřejnili v červenci 2024 v dosud nerecenzovaném článku: „Pravděpodobnost se blíží 50 %, že během příštích 10 miliard let nedojde ke splynutí Mléčné dráhy s Andromedou.“.

Nebezpečná přitažlivost

Sami autoři studie upozorňují na to, že nejde o poslední slovo ohledně potenciální fúze. Čekají na čtvrté zveřejnění dat z nedávno rekalibrovaného dalekohledu Gaia v roce 2026, které povede k lepším odhadům rychlosti a hmotnosti Mléčné dráhy.

Ať už budou prognózy sebepřesnější, poslední slovo bude mít nakonec stejně gravitace. Vlivem gravitačního působení dojde během desítek miliard let ke splynutí všech galaxií Místní skupiny v jednu supermasivní eliptickou galaxii.

Pokud bude rozpínání vesmíru nadále pokračovat stejným tepem, vše ostatní zmizí za horizontem událostí a monstrózní galaktický slepenec zůstane jediným obyvatelem viditelného vesmíru.

Štítky:
Související články
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Vesmír 25.6.2025
Na observatoři vysoko v chilských Andách odstartoval desetiletý projekt, který promění naše vnímání vesmíru. Nový teleskop s největší digitální kamerou na světě zveřejnil první snímky a ukázal, co všechno nás čeká. Na vrcholu Cerro Pachón v Chile se 23. června 2025 otevřely dveře do nového věku astronomie. Dalekohled Vera C. Rubinové za 810 milionů dolarů, vybavený […]
Technika Vesmír 23.6.2025
Na mezinárodní přehlídce Paris Air Show předvádí česká firma Radalytica inovativní robotický systém RadalyX, který dokáže zrentgenovat celé letadlo přímo v hangáru. Využívá nejmodernější částicové detektory a dokáže zobrazovat složitou vnitřní strukturu výrobků. Díky přenosnosti a vysoké mobilitě robotických ramen už tak nemusí majitel vozit stroj do laboratoře ani jej rozebírat či rozřezat. Typickým příkladem […]
Vesmír Zajímavosti 20.6.2025
V rámci programu Apollo pobývali američtí astronauti pod taktovkou NASA na Měsíci mezi roky 1969 a 1972. Během letů nashromáždili mnoho vzorků měsíčních hornin, včetně malých oranžových „korálků“, které ke svému překvapení na povrchu Měsíce objevili. Díky pokročilým technologiím je nyní vědci mohli podrobit zkoumání a odhalit tajemství jejich vzniku. Když astronauti misí Apollo poprvé […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz