Domů     Vesmír
Osud sluneční soustavy: Scénář „Mléčnomedy“ není nevyhnutelný
Veronika Tyrková 30.10.2024
FOTO: Unsplash

Více než 100 let víme, že se galaxie v Andromedě řítí k Mléčné dráze. Posledních 10 let málokdo pochyboval o tom, že jejich střet bude nevyhnutelný – o podobné galaktické kolize ostatně ve vesmíru není nouze.

Jak ale ukazuje nová studie, může existovat stejně velká šance, že se obě galaxie šťastně minou..

Pokud se vám příště bude zdát, že špatně vidíte do dálky, zkuste na noční obloze najít galaxii v Andromedě. Neměl by to být problém. I když je vzdálená 2,5 milionu světelných let, považuje se za nejvzdálenější věc viditelnou pouhým okem.

Už v roce 1912 americký astronom Vesto Slipher poprvé naznačil, že se pohybuje směrem k naší galaxii. Ve skutečnosti se řítí vesmírem rychlostí asi 110 km/s a na základě počítačových modelů a dat z vesmírných teleskopů došli vědci k závěru, že přibližně za 4,5 miliardy let do sebe narazí ve fatálním tanci plném prachu, asteroidů, planet a hvězd vrhaných do všech směrů.

Jak ale uvádějí autoři nové studie: „V současné době se prohlášení o blížícím se zániku naší galaxie zdají být značně přehnaná.“.

Kde kalkulačka nestačí

Osud možné kolize závisí na mnoha faktorech, z nichž část je neznámá a další část zase extrémně náročná na výpočet. Předně je třeba odhadnout pohyb galaxií, jejich hmotnost, sestávající krom hvězd i z prachu a neviditelné temné hmoty, nebo hustotu mezigalaktického prostředí, které je zdrojem tření.

Jak uvedl astronom Raja GuhaThakurta z Kalifornské univerzity: „Měření rychlosti pohybu jednotlivých hvězd v Andromedě se podobá měření rychlosti růstu lidských vlasů ze vzdálenosti Měsíce.“ Roli hraje také gravitační působení mnoha menších galaxií v lokální Místní skupině, kam jich vedle Andromedy a Mléčné dráhy patří nejméně další stovka a velká část zřejmě čeká na své objevení.

Ilustrace předpokládaného splynutí Mléčné dráhy a galaxie v Andromedě. FOTO: NASA, ESA / Creative Commons / volné dílo

Simulace za simulací

V nové studii vycházel mezinárodní tým evropských vědců, vedený Tillem Sawalem z Helsinské univerzity, z pozorování vesmírného dalekohledu Hubble a observatoře Gaia, jejichž data použili do simulací vyvinutých Institutem pro výpočetní kosmologii na Durhamské univerzitě v Anglii.

Zvolili ovšem trochu odlišný přístup. Neustálou změnou vstupních parametrů pokryli celou škálu proměnných a do výpočtů zahrnuli také dříve opomíjený faktor, a sice gravitační účinky sousedních menších galaxií.

Výsledky byly překvapivé. Jak uveřejnili v červenci 2024 v dosud nerecenzovaném článku: „Pravděpodobnost se blíží 50 %, že během příštích 10 miliard let nedojde ke splynutí Mléčné dráhy s Andromedou.“.

Nebezpečná přitažlivost

Sami autoři studie upozorňují na to, že nejde o poslední slovo ohledně potenciální fúze. Čekají na čtvrté zveřejnění dat z nedávno rekalibrovaného dalekohledu Gaia v roce 2026, které povede k lepším odhadům rychlosti a hmotnosti Mléčné dráhy.

Ať už budou prognózy sebepřesnější, poslední slovo bude mít nakonec stejně gravitace. Vlivem gravitačního působení dojde během desítek miliard let ke splynutí všech galaxií Místní skupiny v jednu supermasivní eliptickou galaxii.

Pokud bude rozpínání vesmíru nadále pokračovat stejným tepem, vše ostatní zmizí za horizontem událostí a monstrózní galaktický slepenec zůstane jediným obyvatelem viditelného vesmíru.

Štítky:
Související články
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
Vesmír 4.4.2026
Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi Orion […]
Posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, byl 14. prosince 1972 Eugene Cernan. Shodou okolností měl české předky. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, rodiče jeho otce pak byli ze Slovenska. Během mise Apollo 17 se proto mezi jeho osobními předměty nacházela i malá česká vlajka. Po více než […]
Technika Vesmír 19.3.2026
Budoucí český astronaut major Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky, zahájil třetí a závěrečnou fázi svého základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů (ESA) v Kolíně nad Rýnem. Dvouměsíční intenzivní program o rozsahu 187 hodin je zaměřen na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze a představuje další krok na cestě k účasti […]
Vesmír 15.3.2026
Ještě nedávno patřil mezi nejpozorněji sledované objekty v okolí Země. Asteroid označený 2024 YR4 vyvolal mezi astronomy značný rozruch, protože první výpočty naznačovaly sice malou, ale přece jen reálnou možnost srážky s některým z těles v soustavě Země–Měsíc. Nejnovější pozorování však přinesla uklidňující zprávu: jak my, tak náš kosmický soused zůstává v tomto ohledu v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz