Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo je schopno dát vzniknout těhotenství, které je zakončeno příchodem dítěte na svět.

Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. Aktuální výzkum českých vědců publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications poodhaluje tajemství vzniku nového lidského života.

„V publikované práci jsme se zabývali studiem prvního embryonálního dělení, které se odehrává krátce po oplození. Jedná se o klíčový vývojový moment, kdy se mateřské a otcovské chromozomy poprvé potkávají a nová kombinace genetické informace musí být rovnoměrně distribuována do dvou dceřiných buněk,“ přibližuje problematiku první autor publikované studie MUDr. Volodymyr Porokh z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Jejich dalším dělením pak vzniká celý nový organismus. „My jsme zjistili , že prostorová orientace buněčného dělení oplozeného vajíčka není náhodná a významně ovlivňuje šanci na úspěšný embryonální vývoj.“ .

Dříve z myší, teď jinak

Výsledky publikované studie opravují učebnicová schémata. Ta vycházejí z dat získaných z pokusů na myších, jejichž reprodukční biologie se však od té lidské značně liší.

Autoři studie zároveň upozorňují na to, že některé chyby prvního embryonálního dělení mohou být později ve vývoji opraveny. Tato pozorování mají i praktický dopad, protože mění pohled na znaky, které byly až dosud považovány za negativní ukazatele kvality IVF embryí.

Unikátní pohled na nejranější fáze lidského života, které stále skrývají mnoho tajemství, umožnily vědcům záznamy časosběrného snímání vývoje embryí pořízené v rámci léčby neplodnosti ve spolupracujícím centru asistované reprodukce.

„IVF centra provádí monitorování vývoje embryí již víc než 15 let. Je to bezpečná technika, která klinickým embryologům pomáhá komplexněji posoudit kvalitu embrya a jeho vhodnost pro přenos do dělohy.

Vždy je lepší vidět celý film než jen pár momentálních záběrů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu PharmDr. Zuzana Holubcová, Ph.D. (Ústav histologie a embryologie LF MU) a zdůrazňuje, že v rámci výzkumu nebylo do vývoje embryí nijak zasahováno, veškeré závěry jsou odvozené z pozorování anonymizovaných obrazových záznamů.

Tři hodiny počátku života za čtyři roky

Biologický proces, který výzkumníci zkoumali, trvá 2–3 hodiny. Celá studie však byla opravdový maraton. „Sběr záznamů probíhal víc než 4 roky. Pak jsme museli čekat, až klinika obdrží zprávu od pacientů, jak těhotenství dopadlo.

Následně každé video analyzovalo několik lidí, aby se co nejvíc omezila subjektivita hodnocení. Museli jsme nasbírat dostatečné množství dat, aby náš soubor byl reprezentativní a my mohli vyvozovat obecné závěry.

Jenom recenzní řízení článku pak zabralo skoro rok,“ vypočítává doktorka Holubcová.

Klíčovým předpokladem pro realizaci publikované studie byla spolupráce vědecké a klinické laboratoře. „Díky spolupráci s vědci si rozšiřujeme obzory, vyměňujeme názory a zkušenosti. To nám umožňuje neustále zvyšovat kvalitu péče poskytované našim pacientům, kteří si k nám přicházejí splnit sen o založení rodiny,“ doplňuje Mgr.

Soňa Kloudová Ph.D., vedoucí embryologické laboratoře kliniky Reprofit International v Brně, která je spoluautorkou studie.