Vikingové byli zkušení mořeplavci, obývající jižní Skandinávii, tedy dnešní Norsko, Dánsko a Švédsko, kteří podnikali loupeživé výpravy do Evropy, a byli tak postrachem obyvatel konsolidujících se evropských států.
Podle závěrů nejnovějšího výzkumu se však i oni často ocitali v ohrožení života, a to dokonce ve své domovině..
Odborníci se dlouhou dobu domnívali, že míra násilí byla v Norsku a Dánsku během éry Vikingů, tedy mezi 8. a 11. stoletím, srovnatelná. Výsledky nejnovějšího výzkumu, za kterým stojí vědci z University of South Florida, zveřejněné v zářijovém čísle časopisu Journal of Anthropological Archaeology, však hovoří jinak.
V jeho rámci odborníci porovnali dvě skupiny vikinských koster, z nichž 30 pocházelo z Norska a 82 z Dánska.
Řešení osobních sporů se zbraní v ruce
Zjistili, že 33 % norských koster vykazovalo zhojená zranění, což naznačuje, že o násilné střety nebyla v Norsku nouze. Na 37 % koster bylo možné najít známky smrtelného traumatu, použití zbraní při řešení osobních konfliktů tak v Norsku nebylo ničím neobvyklým.
Oproti tomu kosterní pozůstatky z Dánska vykazovaly méně známek zranění souvisejících se zbraněmi. Jen asi 6 % vikinských Dánů zemřelo násilně, téměř všichni přitom byli popraveni.
Pozoruhodným rysem byla v Norsku přítomnost zbraní, zejména mečů, vedle koster v hrobech. Studie identifikovala více než 3 000 mečů pocházejících z Norska pozdní doby železné a vikinské éry, zatímco jen několik desítek z Dánska.
To naznačuje, že zbraně hrály významnou roli v identitě a sociálním postavení norských Vikingů, což jen zdůrazňuje souvislost mezi tamní kulturou a násilím. Oproti tomu dánská společnost byla více centralizovaná, s jasnější sociální hierarchií a silnější ústřední autoritou.
Více politické kontroly znamená méně násilí
Násilí tak bylo v Dánsku organizovanější a kontrolované, často spojené s oficiálními popravami než činy osobní msty. V Dánsku se rovněž nacházelo méně hrobů obsahujících zbraně než v Norsku. Společenský řád zde byl udržovaný prostřednictvím politické kontroly, což se odrazilo například ve výstavbě opevnění, třeba za vlády krále Haralda I. Modrozuba.
Interdisciplinární tým výzkumníků spojil studium koster a hrobů i se zkoumáním runových kamenů.
Runové kameny v Dánsku potvrdily propracovanější sociální hierarchii v Dánsku, jejímž příkladem je například použití titulů. „Všechny tyto vzorce naznačují, že dánská a norská společnost éry Vikingů byly zcela odlišné,“ komentuje zjištění sociolog David Jacobson z University of South Florida a pokračuje:
„To je docela zarážející, protože se předpokládalo, že společensky byla vikinská Skandinávie jednotným prostorem.“.